Australský pták opakuje zvuky, které slyší nejčastěji. Teď je to hasičská siréna

Austrálii zaujal příběh zpěvného ptáka, který se naučil napodobovat zvuk, který v současnosti dominuje většině země: houkání hasičského vozu.

V australském Novém Jižním Walesu jsou nyní sirény hasičů tak časté, že už na to reagují i zvířata. Tamní obyvatel Gregory Andrews nafilmoval flétňáka australského, jednoho z nejinteligentnějších ptáků světa, jak sirénu velmi zdařile napodobuje:

V Austrálii se video stalo okamžitě nesmírně populárním. V tíživé situaci, v níž země je, poskytuje lidem rozptýlení a pobavení.

Jako kavky nebo papoušci

Flétňáci patří mezi pěvce a chováním i stavbou těla značně připomínají naše straky a další krkavcovité ptáky. A podobně jako oni jsou schopní naučit se řadu zvuků nebo dokonce slov. Podle ornitologů dokáží flétňáci napodobovat zvuky a hlasy až třiceti druhů ptáků – a to jak těch původních australských, tak i invazivních.

Dokonce se naučili napodobit velmi zdařile psí štěkot nebo vyzvánění mobilních telefonů – všechno jsou to zvuky, které tito ptáci slyší často. Podle vědců se zpěvní ptáci dorozumívají složitým způsobem, ke kterému patří schopnost napodobovat další exempláře svého druhu. K tomu se jim hodí „trénovat“ všemožné další hlasy.

Agresivní pohroma Austrálie

Flétňáci však zároveň patří k nejagresivnějším tvorům v Austrálii. Vždy v září, když začíná dvouměsíční sezona jejich hnízdění, se stávají extrémně teritoriálními a žárlivě si střeží oblast v okolí svého hnízda. Během této doby nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Takové útoky mají i vážné následky. Například sedmašedesátiletý muž zemřel vloni na začátku září poté, co na něj při jízdě na kole v australském Wollongongu zaútočil flétňák. Důchodce jel podél Nicholsonova parku, když se na něj vrhl agresivní pták. Muž se mu pokusil ujet, ale narazil do sloupu a utrpěl při tom vážná zranění hlavy, jimž po převozu do nemocnice podlehl.

Jen týden poté zase nechala radnice v Sydney utratit flétňáka, který během několika let způsobil řadě lidí různě závažná poranění.

Flétňáci útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak místní používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit.

Například si na zadní část hlavy umisťují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Podobně to řeší někteří cyklisté s helmou, jiní si ji vylepšují různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami. Ptáci se pak vrhnou spíše na tyto předměty než přímo na helmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 14 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...