Australský pták opakuje zvuky, které slyší nejčastěji. Teď je to hasičská siréna

Austrálii zaujal příběh zpěvného ptáka, který se naučil napodobovat zvuk, který v současnosti dominuje většině země: houkání hasičského vozu.

V australském Novém Jižním Walesu jsou nyní sirény hasičů tak časté, že už na to reagují i zvířata. Tamní obyvatel Gregory Andrews nafilmoval flétňáka australského, jednoho z nejinteligentnějších ptáků světa, jak sirénu velmi zdařile napodobuje:

V Austrálii se video stalo okamžitě nesmírně populárním. V tíživé situaci, v níž země je, poskytuje lidem rozptýlení a pobavení.

Jako kavky nebo papoušci

Flétňáci patří mezi pěvce a chováním i stavbou těla značně připomínají naše straky a další krkavcovité ptáky. A podobně jako oni jsou schopní naučit se řadu zvuků nebo dokonce slov. Podle ornitologů dokáží flétňáci napodobovat zvuky a hlasy až třiceti druhů ptáků – a to jak těch původních australských, tak i invazivních.

Dokonce se naučili napodobit velmi zdařile psí štěkot nebo vyzvánění mobilních telefonů – všechno jsou to zvuky, které tito ptáci slyší často. Podle vědců se zpěvní ptáci dorozumívají složitým způsobem, ke kterému patří schopnost napodobovat další exempláře svého druhu. K tomu se jim hodí „trénovat“ všemožné další hlasy.

Agresivní pohroma Austrálie

Flétňáci však zároveň patří k nejagresivnějším tvorům v Austrálii. Vždy v září, když začíná dvouměsíční sezona jejich hnízdění, se stávají extrémně teritoriálními a žárlivě si střeží oblast v okolí svého hnízda. Během této doby nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Takové útoky mají i vážné následky. Například sedmašedesátiletý muž zemřel vloni na začátku září poté, co na něj při jízdě na kole v australském Wollongongu zaútočil flétňák. Důchodce jel podél Nicholsonova parku, když se na něj vrhl agresivní pták. Muž se mu pokusil ujet, ale narazil do sloupu a utrpěl při tom vážná zranění hlavy, jimž po převozu do nemocnice podlehl.

Jen týden poté zase nechala radnice v Sydney utratit flétňáka, který během několika let způsobil řadě lidí různě závažná poranění.

Flétňáci útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak místní používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit.

Například si na zadní část hlavy umisťují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Podobně to řeší někteří cyklisté s helmou, jiní si ji vylepšují různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami. Ptáci se pak vrhnou spíše na tyto předměty než přímo na helmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 3 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.