Australský pták opakuje zvuky, které slyší nejčastěji. Teď je to hasičská siréna

Austrálii zaujal příběh zpěvného ptáka, který se naučil napodobovat zvuk, který v současnosti dominuje většině země: houkání hasičského vozu.

V australském Novém Jižním Walesu jsou nyní sirény hasičů tak časté, že už na to reagují i zvířata. Tamní obyvatel Gregory Andrews nafilmoval flétňáka australského, jednoho z nejinteligentnějších ptáků světa, jak sirénu velmi zdařile napodobuje:

V Austrálii se video stalo okamžitě nesmírně populárním. V tíživé situaci, v níž země je, poskytuje lidem rozptýlení a pobavení.

Jako kavky nebo papoušci

Flétňáci patří mezi pěvce a chováním i stavbou těla značně připomínají naše straky a další krkavcovité ptáky. A podobně jako oni jsou schopní naučit se řadu zvuků nebo dokonce slov. Podle ornitologů dokáží flétňáci napodobovat zvuky a hlasy až třiceti druhů ptáků – a to jak těch původních australských, tak i invazivních.

Dokonce se naučili napodobit velmi zdařile psí štěkot nebo vyzvánění mobilních telefonů – všechno jsou to zvuky, které tito ptáci slyší často. Podle vědců se zpěvní ptáci dorozumívají složitým způsobem, ke kterému patří schopnost napodobovat další exempláře svého druhu. K tomu se jim hodí „trénovat“ všemožné další hlasy.

Agresivní pohroma Austrálie

Flétňáci však zároveň patří k nejagresivnějším tvorům v Austrálii. Vždy v září, když začíná dvouměsíční sezona jejich hnízdění, se stávají extrémně teritoriálními a žárlivě si střeží oblast v okolí svého hnízda. Během této doby nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Takové útoky mají i vážné následky. Například sedmašedesátiletý muž zemřel vloni na začátku září poté, co na něj při jízdě na kole v australském Wollongongu zaútočil flétňák. Důchodce jel podél Nicholsonova parku, když se na něj vrhl agresivní pták. Muž se mu pokusil ujet, ale narazil do sloupu a utrpěl při tom vážná zranění hlavy, jimž po převozu do nemocnice podlehl.

Jen týden poté zase nechala radnice v Sydney utratit flétňáka, který během několika let způsobil řadě lidí různě závažná poranění.

Flétňáci útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak místní používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit.

Například si na zadní část hlavy umisťují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Podobně to řeší někteří cyklisté s helmou, jiní si ji vylepšují různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami. Ptáci se pak vrhnou spíše na tyto předměty než přímo na helmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled