Austrálie zachraňuje své rostliny před klimatickou změnou. Semena chce posílat na Špicberky

3 minuty
Záchrana rostlin v Austrálii
Zdroj: ČT24

Změny klimatu ohrožují nejen města a zvířata, ale také rostliny. A to i ty, které člověk využívá jako zdroj potravy. V Austrálii se v posledních letech znovu těší oblibě potraviny nasbírané přímo v buši, mnohých ale rychle ubývá. Přírodovědci se teď proto snaží semena původních australských druhů zachránit.

Semena australských akácií se používají například jako přísada do koláčů. Aboridžinka Raylene Brownová je ve své kavárně používá už dvacet let. Kdysi základní potravina původních obyvatel Austrálie se stala v současnosti oblíbenou díky tomu, že podle vědců snižuje glykemický index. A navíc má příjemnou chuť – trochu po kakau a trochu po kávě.

O původní druhy mají velký zájem také botanici. Ti v pověření vlády Severního teritoria začali jejich semena shromažďovat. Podle vlády mají tyto rostliny význam nejen kulturní, ale také ekonomický.

Vzorky už 750 druhů skladují zmrazené v Alice Springs. Dál se ale nedostaly, Austrálie přitom jako mnoho zemí světa využívá známé Globální úložiště semen na Špicberkách. To má zajistit bezpečné přežití na stovky let, i bez techniky současné civilizace. Biolog Steve Hughes tam ale vozí jiný biologický materiál.

Rostliny, které nikoho nezajímaly

 K zájmu o původní australské plodiny ho přivedly až nedávno dotazy stážisty: „Co se děje s rostlinami, které jsou důležité pro Aboridžince? Kdo se o ně stará? Kde jsou rostliny, s nimiž máme duchovní spojení? Kde jsou naše potraviny z buše? Jaká genová banka je skladuje? Prozkoumali jsme to – a nikdo se o ně nestará.“

Zajištění genofondu domorodých australských rostlin se tak stalo Hughesovým osobním projektem. I akáciová semena jednou možná přiveze na Špicberky. „Bylo to opomenutí, ale snad ještě není pozdě,“ uvedl vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 11 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
včera v 12:15

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
včera v 11:05

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
včera v 10:23

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...