Austrálie zachraňuje své rostliny před klimatickou změnou. Semena chce posílat na Špicberky

3 minuty
Záchrana rostlin v Austrálii
Zdroj: ČT24

Změny klimatu ohrožují nejen města a zvířata, ale také rostliny. A to i ty, které člověk využívá jako zdroj potravy. V Austrálii se v posledních letech znovu těší oblibě potraviny nasbírané přímo v buši, mnohých ale rychle ubývá. Přírodovědci se teď proto snaží semena původních australských druhů zachránit.

Semena australských akácií se používají například jako přísada do koláčů. Aboridžinka Raylene Brownová je ve své kavárně používá už dvacet let. Kdysi základní potravina původních obyvatel Austrálie se stala v současnosti oblíbenou díky tomu, že podle vědců snižuje glykemický index. A navíc má příjemnou chuť – trochu po kakau a trochu po kávě.

O původní druhy mají velký zájem také botanici. Ti v pověření vlády Severního teritoria začali jejich semena shromažďovat. Podle vlády mají tyto rostliny význam nejen kulturní, ale také ekonomický.

Vzorky už 750 druhů skladují zmrazené v Alice Springs. Dál se ale nedostaly, Austrálie přitom jako mnoho zemí světa využívá známé Globální úložiště semen na Špicberkách. To má zajistit bezpečné přežití na stovky let, i bez techniky současné civilizace. Biolog Steve Hughes tam ale vozí jiný biologický materiál.

Rostliny, které nikoho nezajímaly

 K zájmu o původní australské plodiny ho přivedly až nedávno dotazy stážisty: „Co se děje s rostlinami, které jsou důležité pro Aboridžince? Kdo se o ně stará? Kde jsou rostliny, s nimiž máme duchovní spojení? Kde jsou naše potraviny z buše? Jaká genová banka je skladuje? Prozkoumali jsme to – a nikdo se o ně nestará.“

Zajištění genofondu domorodých australských rostlin se tak stalo Hughesovým osobním projektem. I akáciová semena jednou možná přiveze na Špicberky. „Bylo to opomenutí, ale snad ještě není pozdě,“ uvedl vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 23 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...