Archeologové umožnili virtuální ponor k vraku staletí staré plachetnice u Islandu

Archeologové z Islandu a Austrálie vyrobili virtuální rekonstrukci lodě, která pod falešnou vlajkou obchodovala před třemi stoletími s Islandem. Přibližuje detailně místo, kde vrak odpočívá i jeho současnou podobu a seznamuje s jeho historií.

Před 360 lety se u Islandu potopila nizozemská obchodní loď Melckmeyt. Archeologové ji objevili roku 1992 a do dneška je nejstarším identifikovaným vrakem v islandských vodách.
K výročí této události vytvořili specialisté z australské Flindersovy univerzity ve spolupráci s islandskými archeology 360stupňové interaktivní video, které umožňuje podívat se do vraku, jako by se tam člověk skutečně ponořil.

Tříminutové video zobrazuje vrak zcela věrně, včetně všech známých detailů. Podle jeho autorů je to vysoce realistická virtuální zkušenost. Hlavním cílem bylo přiblížit veřejnosti slavný vrak v rámci expozice v Muzeu mořské plavby v Reykjavíku, ale nyní ho jeho autoři uvolnili i pro veřejnost. Ještě lepší zážitek nabízí s jakýmkoliv přístrojem pro vnímání virtuální reality.

Vrak Mléčné dívky

Melckmeyt, neboli Mléčná dívka či Dojička, byla loď typu flauta, typické nizozemské plavidlo používané od konce 16. století k obchodním i válečným účelům. Byla typickým zástupcem tohoto typu lodě: na délku měla asi 33 metrů a ponor nepřesahoval tři metry – její nosnost se pohybovala do pěti set tun.

Tyto trojstěžníky měly nízko položené těžiště, takže byly stabilní, ale potýkaly se s vysokými vlnami. Ve vojenské variantě mohly nést až dvacet menších děl. Kromě toho, jak skvěle ji chladné islandské vody uchovaly, je také zajímavým dokladem tehdejší politické situace.

Island byl v té době ovládán Dánskem, které si tento ostrov až žárlivě hlídalo – a zakazovalo všem evropským námořním velmocem obchodovat tam. Roku 1659 ale Dány zaskočil nečekaný útok švédského krále na jejich metropoli a zabránil jim tak poslat na Island zásobovací lodě. Nizozemci vycítili příležitost a vyslali k ostrovu flotilu vlastních plavidel, která tehdy plula pod falešnou dánskou vlajkou. 16. října 1659 zastihla jednu z těchto lodí jménem Melckmeyt nečekaná bouře a plavidlo se potopilo. Zemřel při tom jen jeden námořník, ostatním se podařilo přežít.

Na tuto událost se úplně zapomnělo, až roku 1992 vrak objevili místní potápěči Erlendur Guðmundsson a Sævar Árnason. Teprve potom ho mohli archeologové a historici detailně prostudovat – a z jejich dat a fotografií pak vznikla nová vizualizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.