Archeologové u Amsterdamu objevili pevnost, odkud se Římané zřejmě chystali do Anglie

Archeologové na nizozemském pobřeží objevili asi dva tisíce let starou rozlehlou pevnost, kterou podle nich postavili Římané při svých snahách o dobytí Anglie. Tábor pro několik tisíc legionářů nejspíš začal stavět císař a vojevůdce Caligula a po jeho smrti ji v roce 43 využil jeho nástupce Claudius jako základnu pro své úspěšné tažení do Británie.

Donedávna se odborníci domnívali, že ve Velsenu byla dvě menší tábořiště, ale teprve teď došli na základě důkazů k závěru, že se ve skutečnosti jednalo o jednu velkou vojenskou pevnost pro legionáře, která měla rozlohu nejméně jedenáct hektarů.

Podle výzkumníků byla římská legie čítající „několik tisíc“ vojáků připravených k boji umístěna ve Velsenu, asi třicet kilometrů od Amsterdamu, u ústí řeky. Důkazy ukazují na to, že Velsen, latinsky Flevum, byl nejseverněji položenou pevností římské říše. Byla vybudována, aby udržela na uzdě germánský kmen Chauků, zatímco se Římané chystali na invazi, domnívá se Arjen Bosman, který stojí za nejnovějšími vědeckými závěry.

„Víme jistě, že Caligula byl v Nizozemí, protože na dřevěných sudech s vínem jsou vypálené iniciály císaře. Naznačuje to, že pocházely z císařského dvora,“ uvedl Bosman. „Caligula sem přišel, aby se připravil na invazi do Anglie a dosáhl stejných vojenských úspěchů jako Julius Caesar. Chtěl ji dobýt a obsadit. Svou vizi nemohl dokončit, protože byl v roce 41 zabit a Claudius v roce 43 po něm úkol převzal,“ vysvětlil odborník.

U brány do pevnosti archeologové našli prkna, která se podařilo datovat do zimy mezi lety 42 a 43, tedy těsně před invazí. Bosman uvedl, že když se o dataci dozvěděl, doslova skákal radostí.

Školáci v zákopu

První důkazy o římské pevnosti v severoholandském Velsenu objevili v roce 1945 školáci, kteří našli střepy keramiky v opuštěném německém protitankovém zákopu. Archeologové tu pak po dalších důkazech pátrali celá desetiletí.

Oblast se v roce 1997 stala chráněnou archeologickou lokalitou díky Bosmanově nálezu příkopů, zdí a bran. Interpretace důkazů v posledních dnech změnila význam této oblasti.

Tábory římské armády měly standardizovanou podobu
Zdroj: Wikipedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 14 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
včera v 12:15

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
včera v 11:05

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
včera v 10:23

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...