Archeologové oznámili objev „nizozemského Stonehenge“. Je starý čtyři tisíce let

Archeologové našli v nizozemském městě Tiel rituální místo staré asi čtyři tisíce let. Svatyně se skládala z několika kulatých mohyl a byla nejspíš zasvěcena Slunci, oznámilo město na jihovýchodě země a zveřejnilo vizualizaci.

Lidé toto místo zřejmě využívali k oslavám a rituálům zhruba osm set let, většinu té doby tady také pohřbívali své mrtvé. Odborníci nález považují za ojedinělý.

Vykopávky v této lokalitě probíhaly už v roce 2017, význam nálezu se ale ukázal až letos. Na rituálním místě o rozloze asi čtyř fotbalových hřišť se našlo zhruba milion předmětů.

Mezi nimi byl i skleněný korálek z Mezopotámie starý kolem tisíce let. Vědci to považují za důkaz, že mezi obyvateli obou regionů již existoval kontakt. Nejstarší nálezy v Tielu pocházejí podle odhadů z doby 2500 let před naším letopočtem.

Podle badatelů se v areálu nacházely tři pohřební mohyly. V nich byly nalezeny ostatky více než osmdesáti lidí, mezi nimiž bylo nápadně mnoho dětí, uvedla DPA.

Vizualizace „nizozemského Stonehenge“: 

Největší mohyla o průměru dvaceti metrů obklopená příkopem fungovala také jako sluneční kalendář. Právě kvůli této funkci server nizozemské televize NOS o místě píše jako o „nizozemském Stonehenge“. U prehistorické památky v Anglii právě tuto středu lidé sledovali východ slunce u příležitosti slunovratu.

Část nalezených předmětů bude od pátku vystavena v muzeu v Tielu, další pak v Archeologickém muzeu v Leidenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...