Antarktida: zelený, nikoliv bílý světadíl. Klimatická změna přebarvuje kontinent

Antarktida mění barvy, upozorňují klimatologové. Stále rychleji přibývající mech ji přebarvuje.

Vědci, kteří zkoumali růst mechu na nejjižnějším kontinentu naší planety, soudí, že v posledních 50 letech ho výrazně přibylo. Jako hlavní zdroj změny vidí globální změnu klimatu.
Jak se antarktický led rozpouští, uvolňuje se z něj více vody – a ta (plus delší období teplého počasí) představuje základní zdroj pro rychlejší růst mechu.

„Zvyšující se teploty měly na mech rostoucí v této oblasti dramatický dopad,“ uvedl Matthew Amersbury, expert na klimatické změny z University of Exeter. „Pokud tento trend bude v budoucnosti pokračovat, Antarktida se stane mnohem zelenějším místem.“

Mechy obecně rostou značně pomalu, v tak neúrodné oblasti, jakou je Antarktida, je jejich růst ještě mnohem pomalejší. Zato se zde díky nízkým teplotám ani nerozkládají, takže vědcům poskytují skvělý zdroj informací o jejich minulosti.

Vědecký tým, který zveřejnil výsledky svého výzkumu v odborném časopise Current Biology, popsal, že až do doby před asi 50 lety rostly dominantní druhy mechu rychlostí asi milimetr ročně – od té doby se však rychlost růstu zvýšila asi na trojnásobek.

Změníme podobu Antarktidy?

Vědci nejsou schopni jednoznačně říci, zda je mezi oteplováním a rychlostí růstu mechu opravdu nějaká souvislost, spolehlivá data o teplotách v Antarktidě totiž pocházejí až z doby kolem poloviny dvacátého století. Jde však o vysvětlení nejvíce logické a současně ho naznačuje několik dalších faktů – například zvýšená mikrobiální aktivita a akumulace izotopů uhlíku.

Autoři práce upozorňují, že další oteplování by mohlo rychle změnit podobu kontinentu; šíření mechu by zřejmě mělo zásadní dopad na vlastnosti tohoto po miliony let izolovaného ekosystému. Změny by zde mohly probíhat podobně jako v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 7 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 9 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 10 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...