Americká armáda testuje ve vesmíru solární elektrárnu. Energii chce posílat mikrovlnami na Zemi

Vědci pracující pro Pentagon úspěšně otestovali solární panel o velikosti krabice od pizzy ve vesmíru. Byl navržený jako prototyp budoucího systému, který bude posílat elektřinu získanou ve vesmíru dolů na Zemi.

Panel pojmenovaný Photovoltaic Radiofrequency Antenna Module (PRAM) do kosmu vyletěl v květnu 2020, když ho tam vynesl armádní bezpilotní raketoplán X-37B. Jeho cílem je, aby využíval sluneční světlo k přeměně na elektřinu – a tu pak přenesl na jakékoliv místo na planetě.

Panel PRAM je navržen tak, aby co nejlépe využíval světlo ve vesmíru, které neprochází atmosférou, a tak si lépe zachovává energii – je proto „silnější“ než sluneční světlo, které se dostane na Zemi a zachytáváme ho na panelech solárních elektráren. „Díky tomu získáváme ve vesmíru spoustu slunečního světla navíc,“ uvedl pro stanici CNN spoluautor konceptu Paul Jaffe.

Photovoltaic Radiofrequency Antenna Module
Zdroj: U.S. Naval Research Laboratory

PRAM měří 30x30 centimetrů a dokáže v kosmu vyrobit asi 10 wattů přenositelné energie – to přibližně odpovídá tomu, aby dokázal napájet běžný tablet. Prokázal to experiment, který se na konci února uskutečnil na oběžné dráze.

Americká armáda počítá s tím, že pokud se panel v dalších testech osvědčí, mělo by se začít zkoušet, jak funguje ve větších soustavách, složených z desítek a možná stovek panelů. Jeho případný úspěch by mohl znamenat revoluci jak v tom, jak se energie vyrábí, tak i v distribuci do odlehlých koutů zeměkoule.

„Některé vize ukazují, že vesmírné elektrárny by mohly mít větší výkon než největší dnešní elektrárny na Zemi – mělo by to stačit na zásobování celých měst,“ upozornil vědec. Zatím ještě neproběhl experiment s vysíláním energie z tohoto panelu na Zemi, ale tato technologie už byla v minulosti ověřena – transportu energie se v minulosti věnovali zejména japonští experti.

Způsobů, jak dostat energii dolů, je rovnou několik – od laserových paprsků až po mikrovlny. A právě o mikrovlnách uvažuje americká armáda; mohla by je pak posílat na různá místa na planetě. „Jedinečnou výhodou, kterou má energie z družic oproti jakémukoliv jinému zdroji energie, je tato globální přenositelnost,“ řekl Jaffe. „Můžete poslat energii do Chicaga a o zlomek vteřiny později, kdybyste potřebovali, ji poslat do Londýna nebo do Brazílie.“

Vizualizace solární elektrárny na oběžné dráze
Zdroj: NASA

Klíčovým faktorem, který je teprve zapotřebí prokázat, je podle Jaffea ekonomická životaschopnost takového projektu. „Stavět zařízení určené pro použití ve vesmíru je drahé,“ přiznává. Důležité ale podle něj je, že díky znovupoužitelným raketám začínají náklady na dopravu materiálu na oběžnou dráhu klesat.

Současně má ale výstavba elektráren ve vesmíru oproti Zemi i několik výhod: „Na Zemi máme otravnou gravitaci, která je užitečná v tom, že udržuje věci na místě, ale je to problém, když začnete stavět velmi velké věci, protože musí nést vlastní váhu,“ řekl Jaffe.

Tajné mise tajného stroje

Mise amerického vesmírného raketoplánu X-37B bývají většinou zahaleny tajemstvím, experiment PRAM je jedním z mála, které byly zveřejněny. Už v lednu zveřejnili Jaffe a jeho spoluautor Chris DePuma první výsledky experimentů s tímto zařízením v odborném časopisu IEEE Journal of Microwaves; ty ukázaly, že vše funguje, jak bylo plánováno.

X-37B
Zdroj: US ARMY

Tento projekt platí několik amerických organizací, kromě armády se na něm podílejí i Fond pro zlepšení schopnosti využívat energii (OECIF) a Námořní výzkumná laboratoř USA ve Washingtonu.

Cílem je pomáhat při katastrofách

Budoucnost, kdy by mohly takové kosmické elektrárny zásobovat Zemi elektřinou, je sice ještě velmi vzdálená, ale americká armáda už plánuje jejich první praktické využití.

Ty by měly spočívat v použití této energie například místům zasaženým nějakými přírodními katastrofami – jako byly například nedávné mrazy v Texasu, které způsobily rozsáhlé výpadky sítí. Energie z kosmu by se mohla dostat v takových situacích ke klíčovým infrastrukturám, jako jsou nemocnice nebo armádní zařízení. 

Podle Jaffea nehrozí využití této technologie pro výrobu zbraně v podobě silného mikrovlnného vesmírného laseru. Takové zařízení by totiž muselo být tak obrovské, že by si jeho výstavby všichni všimli. „Bylo by neobyčejně obtížné, ne-li nemožné,“ dodal Jaffe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...