Afrika je oficiálně bez dětské obrny. Nemoc, která zničila miliony životů, vyhnalo očkování

Dětská obrna je choroba, která nejčastěji postihuje děti ve věku do pěti let – mnohdy vede k nenávratné paralýze a někdy i k úmrtí. Proti virem způsobené nemoci neexistuje žádná účinná léčba, ale nemoc dokáže zastavit a porazit očkování. Rozsáhlá očkovací kampaň v Nigérii, která byla poslední africkou zemí s obrnou, skončila. Celá Afrika je tedy nyní bez dětské obrny, nemoc přežívá už jen v Afghánistánu a Pákistánu.

Oficiálně bude dětská obrna prohlášená v Africe za zlikvidovanou během středečního zasedání Světové zdravotnické organizace. 

Ještě před deseti lety tvořily případy dětské obrny v Nigérii asi polovinu všech případů na světě. Mezinárodní očkovací kampaň, kterou podpořily vlády, nadnárodní organizace i soukromí dárci, ale zabrala a podařilo se dosáhnout proočkování 95 procent populace. Navzdory tomu, že se zdravotníci museli potýkat s řadou problémů, někteří členové očkovacích týmů byli dokonce zabiti místními ozbrojenci. 

Letos Afrika oznámila 117 případů dětské obrny, jde ale o vzácné mutace, které jsou schopné šířit se nedostatečně očkovanými komunitami. Nemocní se objevili v Nigerii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice a Angole.

Dětská obrna ve světle vědy

Virové infekční onemocnění, které způsobuje poliovirus čeledi picornaviridae, má za následek při mírné formě zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Tyto případy lze vyléčit bez trvalých následků. Ve chvíli, kdy nemoc zasáhne centrální nervovou soustavu, však zanechává doživotní následky.

K přenosu viru dětské obrny dochází při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou a potravinami. Méně častý je přenos kapénkovou infekcí, a to i od lidí, u kterých se tato nemoc navenek nijak neprojevila a jsou jejími bacilonosiči. Přes sliznici nosu se vir šíří ústy, krkem a střevy pacienta. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Nemoc se projeví do jednoho až dvou týdnů od nakažení.

Nemocí netrpí pouze děti, ale i dospělí. Dětských pacientů je ale výrazná většina, proto se většinou mluví o dětské obrně. Dětskou obrnu je možné vymýtit proto, že jejím jediným přenašečem je člověk.

Salkův dar

Objev očkovací látky proti dětské obrně oznámil 26. března 1953 americký virolog Jonas Salk. Nenechal si ji tehdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů.

Roku 1988 už oznámily Spojené národy, že obrny ubylo o 99,9 procenta případů. Masové očkování podporované celou řadou institucí po celém světě neslo velmi rychle výsledky.

Problém ale byl, že v řadě nedostupných oblastí těch nejchudších částí světa zůstávala obrna dále. Sice relativně izolovaná, ale v čím dál více propojeném světě představovala riziko. Ničit obrnu tam bylo extrémně drahé a náročné.

Za bojem proti dětské obrně tak stojí zejména Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta se už před několika lety rozhodla, že nemoc vymýtí. Před pěti lety Gates oznámil, že existuje naděje, že by nemoc mohla být vymýcena již do roku 2020.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 6 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 8 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 10 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 20 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...