Afrika by ráda k nebesům. Chystá vlastní vesmírnou agenturu

Některé africké země mají stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup nyní chtějí lépe koordinovat. Napsal to francouzský list Le Monde. Zpoždění, které Afrika v této oblasti nabrala v posledních desetiletích, chce kontinent dohnat založením vlastní vesmírné agentury. Záměr už letos v lednu schválila Africká unie.

Statistika ukazuje, že aktivita afrických zemí ve vesmíru se skutečně zrychluje: z 31 afrických satelitů vyslaných od roku 1998 jich 40 procent opustilo Zemi v posledních třech letech.

Le Monde připomíná, že v srpnu 1963 byl nigerijský premiér Abubakar Tafawa Balewa jedním ze dvou lidí, kteří si poprvé v historii zavolali přes satelitní telefon. Na druhé straně linky byl tehdy americký prezident John Fitzgerald Kennedy. V roce 2016, tedy více než 50 let od této symbolické události, Nigérie oznámila, že chce do roku 2030 vyslat člověka do vesmíru.

Velká africká kosmická trojka

Kromě Egypta, kde bude připravovaná africká vesmírná agentura sídlit, jsou největšími hráči na africkém kontinentě právě Nigérie a spolu s ní Jihoafrická republika. Ta je navíc jedním ze dvou míst, kde má vzniknout radioteleskop Square Kilometre Array, největší pozorovací zařízení v historii.

Koordinovaný postup může podle pozorovatelů přinést kontinentu mnoho užitečných poznatků. Satelity mohou pomáhat s hospodárným nakládáním se surovinami, zemědělstvím, s dostupností zdravotní péče, v boji proti suchu nebo třeba s předpovídáním epidemií malárie.

„Existuje souvislost mezi výskytem larev komárů, kteří malárii šíří, a oblastmi s vysokou vlhkostí. Když za pomoci satelitů spatříme místo, kde je nějakým způsobem zvýšená vlhkost, napoví nám to, že se tam tito komáři budou množit. Úřady se pak mohou na situaci předem připravit,“ říká Jean-Yves Le Gall z francouzské vesmírné agentury, která úzce spolupracuje s africkými zeměmi.

V Nigérii také používají satelitní snímky bezpečnostní složky při boji s islamisty z organizace Boko Haram a jinými povstaleckými skupinami.

Laciné družice mění Afriku

Postup mnoha afrických zemí ve výzkumu vesmíru je možný zvláště díky poklesu cen technologií. Ghana dokázala dostat satelit do vesmíru za méně než půl milionu eur (méně než 13 milionů Kč). Svoje satelity mají letos do vesmíru vyslat i Rwanda a Etiopie, zatímco Senegal a Mauricius to plánují v blízké budoucnosti.

Ačkoliv mají investice do vesmírného programu podle expertů vysokou návratnost, pro řadu zemí jsou náklady na vlastní výzkum stále příliš vysoké. Cílem společné agentury je proto sdílení poznatků a zdrojů bohatších zemí v Africe s menšími a méně bohatými státy. Inspirací je přitom fungování Evropské kosmické agentury ESA.

Zastánci vzniku africké agentury také argumentují tím, že spolupráce ve výzkumu vesmíru se projeví i v jiných oblastech vztahů mezi zeměmi. „Tato agentura, to je více než jen oznámení. Je to myšlenka, ambice a zaujetí postoje vůči zbytku světa. Od nynějška je potřeba s přítomností Afriky ve vesmíru počítat,“ říká letecký inženýr a jeden z duchovních otců agentury Sékou Ouédraogo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 7 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 8 hhodinami

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 12 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 13 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
21. 4. 2026

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
21. 4. 2026

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
21. 4. 2026

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026
Načítání...