Afrika by ráda k nebesům. Chystá vlastní vesmírnou agenturu

Některé africké země mají stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup nyní chtějí lépe koordinovat. Napsal to francouzský list Le Monde. Zpoždění, které Afrika v této oblasti nabrala v posledních desetiletích, chce kontinent dohnat založením vlastní vesmírné agentury. Záměr už letos v lednu schválila Africká unie.

Statistika ukazuje, že aktivita afrických zemí ve vesmíru se skutečně zrychluje: z 31 afrických satelitů vyslaných od roku 1998 jich 40 procent opustilo Zemi v posledních třech letech.

Le Monde připomíná, že v srpnu 1963 byl nigerijský premiér Abubakar Tafawa Balewa jedním ze dvou lidí, kteří si poprvé v historii zavolali přes satelitní telefon. Na druhé straně linky byl tehdy americký prezident John Fitzgerald Kennedy. V roce 2016, tedy více než 50 let od této symbolické události, Nigérie oznámila, že chce do roku 2030 vyslat člověka do vesmíru.

Velká africká kosmická trojka

Kromě Egypta, kde bude připravovaná africká vesmírná agentura sídlit, jsou největšími hráči na africkém kontinentě právě Nigérie a spolu s ní Jihoafrická republika. Ta je navíc jedním ze dvou míst, kde má vzniknout radioteleskop Square Kilometre Array, největší pozorovací zařízení v historii.

Koordinovaný postup může podle pozorovatelů přinést kontinentu mnoho užitečných poznatků. Satelity mohou pomáhat s hospodárným nakládáním se surovinami, zemědělstvím, s dostupností zdravotní péče, v boji proti suchu nebo třeba s předpovídáním epidemií malárie.

„Existuje souvislost mezi výskytem larev komárů, kteří malárii šíří, a oblastmi s vysokou vlhkostí. Když za pomoci satelitů spatříme místo, kde je nějakým způsobem zvýšená vlhkost, napoví nám to, že se tam tito komáři budou množit. Úřady se pak mohou na situaci předem připravit,“ říká Jean-Yves Le Gall z francouzské vesmírné agentury, která úzce spolupracuje s africkými zeměmi.

V Nigérii také používají satelitní snímky bezpečnostní složky při boji s islamisty z organizace Boko Haram a jinými povstaleckými skupinami.

Laciné družice mění Afriku

Postup mnoha afrických zemí ve výzkumu vesmíru je možný zvláště díky poklesu cen technologií. Ghana dokázala dostat satelit do vesmíru za méně než půl milionu eur (méně než 13 milionů Kč). Svoje satelity mají letos do vesmíru vyslat i Rwanda a Etiopie, zatímco Senegal a Mauricius to plánují v blízké budoucnosti.

Ačkoliv mají investice do vesmírného programu podle expertů vysokou návratnost, pro řadu zemí jsou náklady na vlastní výzkum stále příliš vysoké. Cílem společné agentury je proto sdílení poznatků a zdrojů bohatších zemí v Africe s menšími a méně bohatými státy. Inspirací je přitom fungování Evropské kosmické agentury ESA.

Zastánci vzniku africké agentury také argumentují tím, že spolupráce ve výzkumu vesmíru se projeví i v jiných oblastech vztahů mezi zeměmi. „Tato agentura, to je více než jen oznámení. Je to myšlenka, ambice a zaujetí postoje vůči zbytku světa. Od nynějška je potřeba s přítomností Afriky ve vesmíru počítat,“ říká letecký inženýr a jeden z duchovních otců agentury Sékou Ouédraogo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 14 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 18 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...