„Život mu visí na vlásku“. Stoupenci Navalného svolávají na středu masové demonstrace

Stoupenci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného svolali na 21. dubna demonstrace, které by podle nich mohly být největšími protesty v moderní historii Ruska. Chtějí tak přitáhnout pozornost ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu opozičního vůdce, uvedla agentura Reuters.

Obavy o zdraví Navalného vyjádřila EU, Francie a Německo, Spojené státy varovaly Moskvu před možnými následky, pokud by opozičník zemřel. Velvyslanec Ruska ve Velké Británii Andrej Kelin prohlásil, že Moskva Navalného ve vězení zemřít nenechá. O záležitosti budou jednat v pondělí ministři zahraničí zemí EU.

Spolupracovník opozičního předáka Leonid Volkov řekl, že protestní akce byly svolány narychlo, protože život Navalného „visí na vlásku“. „Nevíme, jak dlouho ještě dokáže vydržet… Je ale jasné, že nemáme moc času,“ dodal. Na webu, jenž před několika týdny opozice vytvořila k registraci Rusů, kteří se chtějí demonstrace zúčastnit, bylo v neděli zapsáno téměř 459 tisíc lidí.

Horšící se zdraví

Představitelé lékařských odborů a osobní lékařka Navalného v sobotu uvedli, že opoziční předák, který drží ve vězení hladovku, čelí zvýšenému riziku selhání ledvin. Zároveň vyzvali k hospitalizaci Navalného mimo věznici. Lékařští experti se tak vyjádřili na základě laboratorních výsledků, neměli ale možnost prozkoumat zdravotní stav zadržovaného přímo.

„Situace Navalného je nesmírně znepokojivá,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Musejí být přijata opatření ke zlepšení stavu Navalného, ale také k jeho osvobození. Přímou odpovědnost nese prezident Vladimir Putin,“ dodal Le Drian. 

Bezpečnostní poradce amerického prezident Joea Bidena Jake Sullivan v televizi CNN prohlásil, že americká vláda varovala Rusko před možnými diplomatickými následky, pokud by Navalnyj ve vězení zemřel. „Sdělili jsme ruské vládě, že to, co se stane panu Navalnému, jehož zadržují, je jejich zodpovědností, a že se budou zodpovídat mezinárodní komunitě.“ Konkrétní opatření, která by USA případně přijaly, komentovat nechtěl.

Evropská unie se podle šéfa své diplomacie Josepa Borrella „hluboce obává“ o Navalného zdraví a požaduje jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění. Ruské úřady podle něj nesou zodpovědnost za jeho bezpečnost a zdraví.

Šéf německé diplomacie Heiko Maas oznámil, že otázkou Navalného zdravotního stavu se budou v pondělí na své schůzce zabývat ministři zahraničí EU. Zároveň Rusko vyzval, aby opozičníkovi poskytlo adekvátní zdravotní péči od lékařů, „kteří mají jeho důvěru“. „Musí mu být neprodleně zaručeno jeho právo na zdravotnický doprovod,“ řekl deníku Bild.

„Nenecháme ho zemřít ve vězení, ale musím říct, že se pan Navalnyj chová jako naprostý chuligán,“ prohlásil v televizi BBC ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin. Opozičník se podle něj snaží porušovat veškerá stanovená pravidla. „Smyslem toho všeho je přilákat k sobě pozornost,“ dodal velvyslanec.

Hladovka na protest

Čtyřiačtyřicetiletý kritik ruského prezidenta Vladimira Putina oznámil koncem března hladovku na protest proti tomu, že mu není umožněna odpovídající lékařská péče při jeho akutních bolestech v zádech a noze. Nyní tvrdí, že mu činitelé ve věznici hrozí nasazením svěrací kazajky, aby ho mohli nakrmit proti jeho vůli.

Mluvčí lékařských odborů, které ruské úřady považují za součást opozice, v sobotu uvedla, že zdravotní stav Navalného je kritický. Podle mluvčí Alexandry Zacharové by mohlo selhání ledvin vést k dalším závažným komplikacím a nakonec až k srdečnímu selhání.

„Dovolte lékaři, aby prohlédl mého otce,“ napsala na Twitteru dcera Navalného, která studuje na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech.

Ruská policie Navalného zadržela hned při lednovém návratu z Německa, kde se zotavoval z loňské srpnové otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, což potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje svou otravu ruskému prezidentovi Putinovi a tajné službě FSB. Moskva to popírá, vyšetřit otravu ale odmítá. V únoru ruský soud Navalnému změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho zhruba na 2,5 roku do vězeňského tábora. Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...