Zimní olympiádě hrozí bojkot. Některým zemím vadí chování Číny

7 minut
Horizont ČT24: Přípravy na zimní olympijské hry
Zdroj: ČT24

Peking se intenzivně připravuje na zimní olympijské hry, které bude pořádat v roce 2022. Některé země nicméně vyzývají k jejich bojkotu, protože Čína podle nich stále popírá zodpovědnost za světovou pandemii a porušuje lidská práva.

Zázemí pro zimní olympiádu v roce 2022 má poskytnout čínské lyžařské středisko Čang-ťia-kchou. Inspekci v něm provedl přímo čínský prezident Si Ťin-pching. „Pořád máme co dělat, abychom se zlepšili v zimních sportech. Doufám, že díky olympiádě uvidím velké zlepšení,“ uvedl.

Co se týče hrozby koronavirové nákazy, Peking mají udržet bezpečný přísná opatření. Chystané Hry se však potýkají s problémy, Čínu trápí málo sněhu, nízká obliba zimních sportů v zemi a také výzvy k bojkotu olympiády. Na Mezinárodní olympijský výbor se totiž obrátilo přes 160 lidskoprávních organizací s žádostí, aby zimní Hry přesunul.

Argumentují tím, že asijská země zavírá Ujgury do táborů, pronásleduje demokraty v Hongkongu, vězní kritiky komunistického režimu nebo utužuje cenzuru a zvyšuje dohled nad vlastními občany. „Některé takzvané nevládní organizace se snaží zpolitizovat sport. Je to v rozporu s duchem olympijské charty a Čína je proti,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čau Li-ťien.

Český tým se plánuje olympiády zúčastnit

Český olympijský výbor (ČOV) se na Hry v Číně nicméně chystá s odkazem na to, že je podpořilo i Valné shromáždění OSN. „My si myslíme, že každé olympijské hry dávají šanci většímu tlaku mezinárodního společenství na normalizaci situace v jednotlivých zemích,“ tvrdí předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. 

Výzvy organizací přicházejí v době vyhrocených vztahů mezi Čínou a hlavními hráči na zimních olympiádách. Ozývají se Spojené státy, Británie, Austrálie nebo Kanada, která má v čínském vězení dva občany. Podle šéfa české diplomacie má sport zůstat apolitický.

Podle analytika Filipa Šeboka z Asociace pro mezinárodní otázky je nicméně všeobecný bojkot olympijských her ze strany demokratických států nepravděpodobný. „Neočekávám velký bojkot. Spíše je pravděpodobné, že se akci vyhnou představitelé západních států,“ řekl.

Nedůvěra v Čínu je vyšší než v roce 2008, kdy mnozí věřili v uvolňování. Tehdy získala země od výboru letní olympiádu na základě mezinárodních závazků. Předpokládalo se, že tak významná událost přispěje k tání režimu a povede ke zlepšení lidských práv v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 28 mminutami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 30 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 10 hhodinami
Načítání...