Zastavte Nord Stream 2, sílí kritika v Německu. Kreml spojení s Navalným odmítá

Nahrávám video
Události: Zastavte Nord Stream 2, sílí kritika v Německu
Zdroj: ČT24

Moskva odmítá spojování kauzy Alexeje Navalného se stavbou plynovodu Nord Stream 2. Ten měl přímo propojit území Ruska a Německa. Poté, co několik testů potvrdilo, že byl ruský opoziční vůdce otráven novičokem, ale v Německu sílí hlasy, které vyzývají k zastavení projektu.

Nord Stream 2 je jedním z největších projektů v dějinách Evropy v přepočtu za více než 260 miliard korun. Každý rok měl dodávat z Ruska do Německa na 110 miliard kubických metrů zemního plynu. Nejdřív se mu ale postavily do cesty americké sankce. Teď mu hrozí krach kvůli útoku na Navalného.

Momentálně nejslavnějšímu pacientovi berlínské nemocnice Charité se daří stále lépe. V úterý zveřejnil fotografii a oznámil, že už nemusí používat dýchací přístroje. Vztahy mezi Berlínem a Moskvou jsou ale naopak stále napjatější.

Německý profesor Wolfgang Krieger, jehož knihy o tajných službách vyšly i v češtině, tvrdí, že rozkaz k útoku na Navalného dál osobně Vladimir Putin. „Jak jinak by to bylo možné, že byl sledován na každém kroku, každou minutu, a to zejména v průběhu své předvolební kampaně na Sibiři?“ ptá se historik.

Merkelová zastavení Nord Streamu 2 nevylučuje

Kriegerovu přesvědčení odpovídá i reakce Berlína. Obvykle velmi opatrná německá vláda ostře vyzvala Rusko k vyšetření případu. Léta projekt Nord Stream 2 bránila před kritikou Spojených států i evropských spojenců. Teď je připravena jeho osud riskovat. „Kancléřka nevylučuje žádnou možnost,“ upozornil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert.

Nad ruskou ochotou riskovat dobré vztahy s Německem se pozastavuje i zpravodaj deníku Financial Times Henry Foy. Podle něj pro chování Moskvy existují dvě možná vysvětlení. „Buď doopravdy věří, že Navalného otrávilo Německo. Nebo je pro ni výhodnější osočit svého největšího evropského partnera a riskovat diplomatické důsledky, než přiznat, že na území Ruska došlo k útoku,“ napsal na Twitter.

Podle Milana Niče, šéfa berlínského centra pro výzkum východní Evropy, Německo už od ukrajinské krize obtížně hledá způsob, jak zatlačit na Moskvu. A tu by mohl krach Nord Streamu 2 bolet. Na německé straně ale chybí jednota. Ze čtyř adeptů na post kancléře jsou dva pro zastavení projektu, dva proti.

Současné kancléřce ztěžuje pozici skutečnost, že Moskva okázale ignoruje její požadavky. „Je riziko, že bude vypadat jako bezzubý tygr, pokud Rusko nezačne s vyšetřovaním,“ vysvětluje Nič.

Z více než 1200 kilometrů dlouhého plynovodu Nord Stream zbývá dostavit jen něco přes sto kilometrů. I to je ale dost velký prostor na tvrdý rusko-německý střet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...