Německý ministr zahraničí Heiko Maas dál zvyšuje tlak na Moskvu kvůli otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. V rozhovoru s německým nedělníkem Bild am Sonntag řekl, že pokud Rusko nepřispěje k vysvětlení případu během několika příštích dní, začne Berlín jednat s partnery o náležité reakci. Naznačil přitom, že součástí úvah by mohl být i osud plynovodu Nord Stream 2. Podle Moskvy je to naopak Německo, kdo objasňování případu zdržuje.
Navalnyj, který leží na berlínské klinice Charité, byl na konci srpna podle německých expertů otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Tu vyvíjel někdejší Sovětský svaz.
„Doufám, že nás Rusové nepřinutí změnit náš postoj k Nord Streamu 2,“ řekl Maas německému listu. Dosud se spolková vláda vyhýbala spojování případu Navalnyj a německo-ruského plynárenského projektu, ale někteří politici vyzvali k zastavení projektu.
Německý sociálnědemokratický politik však také zdůraznil, že zastavení výstavby téměř hotového plynovodu by poškodilo německé a evropské firmy. „Ten, kdo to požaduje, si musí být vědom důsledků. Na Nord Streamu 2 se podílí více než sto firem z 12 evropských zemí, zhruba polovina z Německa,“ řekl šéf německé diplomacie. Podle něj by nebylo přiměřené debatu zužovat jen na Nord Stream 2.
„Pokud v příštích dnech ruská strana nepřispěje k objasnění, budeme se muset se svými partnery poradit o odpovědi,“ zdůraznil Maas. „Pokud přemýšlíme o sankcích, měly by působit co nejcíleněji,“ dodal Maas.
„Mnoho indicií“ o zapojení Ruska
Rusko odmítá, že by mělo na otrávení čtyřiačtyřicetiletého opozičníka jakýkoli podíl, podle Maase tomu ale nasvědčuje „mnoho indicií“. Připomněl, že nervový jed novičok byl v minulosti v držení ruských oficiálních míst a má k němu přístup jen velmi malá skupina lidí.
„A tento jed použily státní instituce už při útoku na bývalého agenta Sergeje Skripala. Pokud se ruská strana nebude podílet na objasnění zločinu spáchaném na panu Navalném, byla by to další indicie pro účast státu na činu. Pokud zůstane u zastírání a zamlžování, musíme vycházet z toho, že Rusko něco zatajuje,“ řekl Maas.
Německý politik v rozhovoru také řekl, že by Navalného v nemocnici rád navštívil, pokud to umožní zdravotní stav pacienta.
Podle Moskvy zdržuje vyšetřování Berlín
Francie a Německo v pátek společně vybídly Rusko, aby vysvětlilo Navalného otravu. Žádaly, aby Moskva postavila před spravedlnost osoby, jež za útok nesou zodpovědnost.
Ruské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že je to naopak Německo, kdo vyšetřování útoku na Navalného prodlužuje. „Berlín zdržuje proces vyšetřování, po němž sám volá. Úmyslně?“ citovala agentura AFP z prohlášení mluvčí ministerstva Marije Zacharovové. Podle ní samotnému Berlínu trvalo příliš dlouho, než odpověděl na žádost ruské justice v tomto případu. „Dosud není jisté, zda Německo nehraje dvojí hru,“ dodala.
Navalnyj, který je předním kritikem režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, zkolaboval minulý měsíc v letadle, kterým se vracel z Tomsku na Sibiři, kde točil video kritizující tamní poslance před lokálními volbami, do Moskvy. V bezvědomí byl nejprve hospitalizován v sibiřském Omsku a později, po mezinárodním tlaku a naléhání rodiny, převezen na berlínskou kliniku Charité.
Embargo na ruskou ropu a plyn
Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk navrhuje v reakci na otrávení Navalného uvalit tříměsíční embargo na dodávky plynu a ropy z Ruska. „Je načase kremelského pána konečně překvapit důraznou odpovědí,“ řekl diplomat agentuře DPA.
Podle Melnyka nestačí ani zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2. Místo toho podle něj musí být zastaven veškerý dovoz ropy, plynu a dalších důležitých surovin, „aby byl putinovský režim odstřižen od nejdůležitějšího zdroje příjmů pro svou agresivní politiku“. Ruský státní rozpočet je v posledních letech na příjmech z těchto surovin závislý ze třetiny až z poloviny.
Kromě toho velvyslanec požaduje zastavení veškerých evropských investic v Rusku. „Proradné otrávení Navalného chemickými ničivými zbraněmi není jen neskrývanou pohrůžkou zavražděním všech Putinových kritiků. Je to rána do tváře kancléřky, spolkové vlády a německé veřejnosti, které byly vědomě poníženy,“ řekl Melnyk. Putin podle něj jasně ukázal, že dosavadní reakce z Berlína je mu zcela lhostejná.
Mezitím někteří němečtí politici žádají bývalého kancléře Gerharda Schrödera, aby se vzdal funkce předsedy správní rady společnosti Nord Stream 2 AG, která stojí za projektem nového plynovodu a ve které má stoprocentní podíl ruský plynárenský kolos Gazprom. „Bývalý kancléř za SPD Schröder se nyní musí rozhodnout, zda bude stát na straně demokracie a lidských práv,“ řekla v rozhovoru s listy mediální skupiny Funke šéfka frakce Zelených ve Spolkovém sněmu Katrin Göringová-Eckardtová, která je také pro zastavení výstavby plynovodu.
