Pokud vydrží pomoc Západu napadené Ukrajině, tak ruský režim do dvou až tří měsíců vojensky prohraje, domnívá se ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov. A neúspěch na frontě poté způsobí pád ruského vůdce Vladimira Putina, svrhnou ho nespokojené elity, prohlásil v pořadu Interview ČT24 Zubov. On sám kvůli obavě z věznění z Ruska emigroval a nyní přednáší na brněnské Masarykově univerzitě.
Zárukou míru je demokratické Rusko. Tyranie jsou vždy agresivní, tvrdí historik Zubov
Interview ČT24 – Andrej Zubov (zdroj: ČT24)
Zubov podle svých slov z Ruska odjel na poslední chvíli. Po vyhlášení mobilizace si uvědomil, že režim „spouští železnou oponu“. „Já jsem chtěl zůstat svobodný i v nesvobodné zemi, ale pochopil jsem, že teď by to znamenalo jen jedno, že mě zatknou,“ vysvětluje. Emigroval teprve na začátku října, protože stále doufal, že si ruská elita uvědomí, že nastává katastrofa a změní svoji politiku. Nyní přiznává, že se spletl.
Historik se domnívá, že ruský diktátor Putin si za dvaadvacet let své vlády dovedně vybudoval systém autoritářské moci, a proto ruské elity nezareagovaly. „Vyzdvihl do špičky docela bezvýznamné lidi. Ti lidé dostali nesmírné peníze výměnou za absolutní loajalitu a plnění Putinovy vůle. Vědí, že bez Putina neznamenají nic. To nejsou ti nadaní milionáři jako Henry Ford,“ tvrdí.
Hlavním faktorem toho, jak dlouho bude ještě Putin u moci, je podle něj samotná válka na Ukrajině. „Jestliže Evropa a NATO budou pevně stát na svém a budou solidární, tak jsem přesvědčen, že do dvou až tří měsíců Rusko utrpí naprostou porážku,“ předpokládá.
Diktátorské režimy navíc končí většinou kvůli vojenským neúspěchům, dodává. U moci proto Putina může udržet jen to, pokud Západ přestane podporovat napadenou Ukrajinu, zvažuje Zubov. Předpokládá, že ruského prezidenta nakonec přeci jen svrhnou elity, které se pokusí obnovit vztahy se světem za cenu, že Putina vydají.
Dosáhnout demokratického Ruska
Putin však ještě stále představuje moc v Rusku. „Ale zdá se mi, že je na něj stále větší tlak, který na něho vyvíjejí vojáci, zejména radikální síly, které chtějí na Ukrajině zvítězit za každou cenu,“ tvrdí Zubov. Tyto skupiny podle něj také trvaly na mobilizaci, která je mezi lidmi nepopulární.
„Každá tyranie, která má dost sil, a Rusko je velká země, je vždycky agresivní,“ popisuje historik. „Proto je úkolem světového společenství, aby vedlo Rusko také na cestu občanských práv a demokratického politického zřízení,“ pokračuje. Skutečnou zárukou míru je proto podle něj demokratické Rusko. Západ by tak po pádu Putina neměl vyjednávat s dalšími autoritáři, ale s demokratickými hnutími, která v zemi stále jsou.
Zubov je expertem na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství, ruskou a srovnávací historii. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala ohlas a polemiky. V roce 2014 musel opustit Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě poté, co kritizoval ruskou politiku vůči Ukrajině, která vyústila v anexi Krymu. V současnosti učí na Masarykově univerzitě a doufá, že se brzy vrátí do vlasti.