Z Ukrajiny do Polska uprchlo od zahájení ruské invaze přes 450 tisíc lidí, na Slovensko 67 tisíc

6 minut
Události ČT: Situace na ukrajinsko-slovenské hranici
Zdroj: ČT24

Hranice z Ukrajiny do Polska od zahájení ruské invaze překročilo více než 450 tisíc lidí, jen za úterý jich přišlo 98 tisíc. Slovenskou hranici překročilo celkem 67 tisíc lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchlo více než 660 tisíc lidí, převážně žen a dětí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Lidé před konfliktem utíkají ze všech ukrajinských oblastí, uvedl náměstek polského ministra vnitra Pawel Szefernaker pro stanici Radio Zet. Útočiště v Polsku podle něj nehledají pouze Ukrajinci, ale i občané dalších států, například zahraniční studenti. Uprchlíci, kteří nemají potřebné dokumenty, mají kontaktovat pohraniční stráž, kde bude jejich identita ověřena, dodal.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili všechny, kteří hledají úkryt,“ uvedl Szefernaker na otázku, kolik lidí může Polsko celkem přijmout.

Mluvčí UNHCR v úterý uvedla, že se podle některých zpráv na ukrajinsko-polských hranicích čeká na vstup až šedesát hodin. Szefernaker poznamenal, že se na ukrajinské straně podařilo zjednodušit některé vstupní procesy, a fronty se proto zkrátily.

Před konfliktem cestovalo denně jen 1400 lidí

Na Slovensko od zahájení ruské invaze do středečního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67 tisíc lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Před konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, zejména žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.

„Samozřejmě lidí je stále víc, je ale třeba říct, že proud přicházejících je v posledních dnech stabilní. Je to samozřejmě dáno propustností na ukrajinské straně. Pomoc už na Slovensku získala určitý řád, v pondělí to bylo choatické, ale přijela civilní ochrana a začali to koordinovat. Místo je přehlednější a dá se v něm orientovat,“ komentoval situaci přímo na ukrajinsko-slovenské hranici zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Podle humanitárních organizací stále platí, že většina lidí má v EU nějaký kontakt, někoho, kdo na ně počká nebo jim nějak zajistí odvoz dál na západ. Je tu velké množství lidí z České republiky, kteří jim pomáhají, dodal Obrovský.

„Ty služby jsou tady poměrně komplexní, za mnou je stanové městečko, kde lidé mohou zadarmo dostat najíst, napít, dostanou tu hygienické potřeby, pleny pro děti a dětskou výživu. Je tu i provizorní second hand, kde si mohou zadarmo vybrat oblečení. Je tu stanoviště zdravotníků, kteří by zvládli i porod, kdyby to bylo nutné,“ ukázal zpravodaj.

7 minut
Zpravodaj Obrovský o situaci na ukrajinsko-slovenské hranici
Zdroj: ČT24

Pravice využila krizi ke kampani

Poslanci slovenské sněmovny za krajní pravici využili vlnu uprchlíků ke kampani, ve které tvrdili, že do země proudí afričtí migranti. Například poslanec opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Stanislav Mizík na videu z hranic tvrdil, že „vidí Afriku“ a že tam očekával ženy a děti. Mizíkův bývalý stranický kolega Milan Mazurek, který po rozkolu v ĽSNS přestoupil do hnutí Republika, zase psal o ekonomických migrantech a mladých mužích z Afriky, přihlásil se ale k potřebě pomoci válečným uprchlíkům.

Slovenská policie v reakci informovala, že z Ukrajiny na Slovensko přicházejí také občané třetích zemí, kteří na Ukrajině žili, pracovali, studovali nebo byli na dovolené a kteří po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru zamířili do sousedních zemí. Na Slovensko tak podle policie vstoupily z Ukrajiny i stovky občanů Maroka, Nigérie či Indie.

Slovenské ministerstvo obrany oznámilo, že země už poskytla Ukrajině humanitární a materiální pomoc v celkové hodnotě přes 17 milionů eur (425 milionů korun). Součástí zásilek byl i vojenský materiál včetně munice.

EK navrhla mimořádnou ochranu pro Ukrajince, mají získat přístup k práci

Evropská komise ve středu navrhla zavedení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, mají nejméně na rok dostat povolení k pobytu a možnost pracovat či navštěvovat školy. Komise předpokládá, že do Evropské unie zamíří několik milionů Ukrajinců. O návrhu, který řada členských států EU předběžně podpořila, budou ve čtvrtek jednat ministři vnitra.

„Všichni ti, kdo prchají před Putinovými bombami, jsou v Evropě vítáni. Zajistíme ochranu těm, kteří hledají útočiště, a pomůžeme těm, kteří hledají bezpečnou cestu domů,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Návrh má lidem z Ukrajiny na rok zajistit možnost žít, pracovat a požívat sociálních výhod v unijních zemích. Tuto mimořádnou ochranu má být možné o další rok prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 28 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...