Z Ukrajiny do Polska uprchlo od zahájení ruské invaze přes 450 tisíc lidí, na Slovensko 67 tisíc

6 minut
Události ČT: Situace na ukrajinsko-slovenské hranici
Zdroj: ČT24

Hranice z Ukrajiny do Polska od zahájení ruské invaze překročilo více než 450 tisíc lidí, jen za úterý jich přišlo 98 tisíc. Slovenskou hranici překročilo celkem 67 tisíc lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchlo více než 660 tisíc lidí, převážně žen a dětí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Lidé před konfliktem utíkají ze všech ukrajinských oblastí, uvedl náměstek polského ministra vnitra Pawel Szefernaker pro stanici Radio Zet. Útočiště v Polsku podle něj nehledají pouze Ukrajinci, ale i občané dalších států, například zahraniční studenti. Uprchlíci, kteří nemají potřebné dokumenty, mají kontaktovat pohraniční stráž, kde bude jejich identita ověřena, dodal.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili všechny, kteří hledají úkryt,“ uvedl Szefernaker na otázku, kolik lidí může Polsko celkem přijmout.

Mluvčí UNHCR v úterý uvedla, že se podle některých zpráv na ukrajinsko-polských hranicích čeká na vstup až šedesát hodin. Szefernaker poznamenal, že se na ukrajinské straně podařilo zjednodušit některé vstupní procesy, a fronty se proto zkrátily.

Před konfliktem cestovalo denně jen 1400 lidí

Na Slovensko od zahájení ruské invaze do středečního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67 tisíc lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Před konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, zejména žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.

„Samozřejmě lidí je stále víc, je ale třeba říct, že proud přicházejících je v posledních dnech stabilní. Je to samozřejmě dáno propustností na ukrajinské straně. Pomoc už na Slovensku získala určitý řád, v pondělí to bylo choatické, ale přijela civilní ochrana a začali to koordinovat. Místo je přehlednější a dá se v něm orientovat,“ komentoval situaci přímo na ukrajinsko-slovenské hranici zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Podle humanitárních organizací stále platí, že většina lidí má v EU nějaký kontakt, někoho, kdo na ně počká nebo jim nějak zajistí odvoz dál na západ. Je tu velké množství lidí z České republiky, kteří jim pomáhají, dodal Obrovský.

„Ty služby jsou tady poměrně komplexní, za mnou je stanové městečko, kde lidé mohou zadarmo dostat najíst, napít, dostanou tu hygienické potřeby, pleny pro děti a dětskou výživu. Je tu i provizorní second hand, kde si mohou zadarmo vybrat oblečení. Je tu stanoviště zdravotníků, kteří by zvládli i porod, kdyby to bylo nutné,“ ukázal zpravodaj.

7 minut
Zpravodaj Obrovský o situaci na ukrajinsko-slovenské hranici
Zdroj: ČT24

Pravice využila krizi ke kampani

Poslanci slovenské sněmovny za krajní pravici využili vlnu uprchlíků ke kampani, ve které tvrdili, že do země proudí afričtí migranti. Například poslanec opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Stanislav Mizík na videu z hranic tvrdil, že „vidí Afriku“ a že tam očekával ženy a děti. Mizíkův bývalý stranický kolega Milan Mazurek, který po rozkolu v ĽSNS přestoupil do hnutí Republika, zase psal o ekonomických migrantech a mladých mužích z Afriky, přihlásil se ale k potřebě pomoci válečným uprchlíkům.

Slovenská policie v reakci informovala, že z Ukrajiny na Slovensko přicházejí také občané třetích zemí, kteří na Ukrajině žili, pracovali, studovali nebo byli na dovolené a kteří po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru zamířili do sousedních zemí. Na Slovensko tak podle policie vstoupily z Ukrajiny i stovky občanů Maroka, Nigérie či Indie.

Slovenské ministerstvo obrany oznámilo, že země už poskytla Ukrajině humanitární a materiální pomoc v celkové hodnotě přes 17 milionů eur (425 milionů korun). Součástí zásilek byl i vojenský materiál včetně munice.

EK navrhla mimořádnou ochranu pro Ukrajince, mají získat přístup k práci

Evropská komise ve středu navrhla zavedení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, mají nejméně na rok dostat povolení k pobytu a možnost pracovat či navštěvovat školy. Komise předpokládá, že do Evropské unie zamíří několik milionů Ukrajinců. O návrhu, který řada členských států EU předběžně podpořila, budou ve čtvrtek jednat ministři vnitra.

„Všichni ti, kdo prchají před Putinovými bombami, jsou v Evropě vítáni. Zajistíme ochranu těm, kteří hledají útočiště, a pomůžeme těm, kteří hledají bezpečnou cestu domů,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Návrh má lidem z Ukrajiny na rok zajistit možnost žít, pracovat a požívat sociálních výhod v unijních zemích. Tuto mimořádnou ochranu má být možné o další rok prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 8 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 14 hhodinami
Načítání...