Z Ukrajiny do Polska uprchlo od zahájení ruské invaze přes 450 tisíc lidí, na Slovensko 67 tisíc

Nahrávám video
Události ČT: Situace na ukrajinsko-slovenské hranici
Zdroj: ČT24

Hranice z Ukrajiny do Polska od zahájení ruské invaze překročilo více než 450 tisíc lidí, jen za úterý jich přišlo 98 tisíc. Slovenskou hranici překročilo celkem 67 tisíc lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchlo více než 660 tisíc lidí, převážně žen a dětí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Lidé před konfliktem utíkají ze všech ukrajinských oblastí, uvedl náměstek polského ministra vnitra Pawel Szefernaker pro stanici Radio Zet. Útočiště v Polsku podle něj nehledají pouze Ukrajinci, ale i občané dalších států, například zahraniční studenti. Uprchlíci, kteří nemají potřebné dokumenty, mají kontaktovat pohraniční stráž, kde bude jejich identita ověřena, dodal.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili všechny, kteří hledají úkryt,“ uvedl Szefernaker na otázku, kolik lidí může Polsko celkem přijmout.

Mluvčí UNHCR v úterý uvedla, že se podle některých zpráv na ukrajinsko-polských hranicích čeká na vstup až šedesát hodin. Szefernaker poznamenal, že se na ukrajinské straně podařilo zjednodušit některé vstupní procesy, a fronty se proto zkrátily.

Před konfliktem cestovalo denně jen 1400 lidí

Na Slovensko od zahájení ruské invaze do středečního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67 tisíc lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Před konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, zejména žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.

„Samozřejmě lidí je stále víc, je ale třeba říct, že proud přicházejících je v posledních dnech stabilní. Je to samozřejmě dáno propustností na ukrajinské straně. Pomoc už na Slovensku získala určitý řád, v pondělí to bylo choatické, ale přijela civilní ochrana a začali to koordinovat. Místo je přehlednější a dá se v něm orientovat,“ komentoval situaci přímo na ukrajinsko-slovenské hranici zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Podle humanitárních organizací stále platí, že většina lidí má v EU nějaký kontakt, někoho, kdo na ně počká nebo jim nějak zajistí odvoz dál na západ. Je tu velké množství lidí z České republiky, kteří jim pomáhají, dodal Obrovský.

„Ty služby jsou tady poměrně komplexní, za mnou je stanové městečko, kde lidé mohou zadarmo dostat najíst, napít, dostanou tu hygienické potřeby, pleny pro děti a dětskou výživu. Je tu i provizorní second hand, kde si mohou zadarmo vybrat oblečení. Je tu stanoviště zdravotníků, kteří by zvládli i porod, kdyby to bylo nutné,“ ukázal zpravodaj.

Nahrávám video
Zpravodaj Obrovský o situaci na ukrajinsko-slovenské hranici
Zdroj: ČT24

Pravice využila krizi ke kampani

Poslanci slovenské sněmovny za krajní pravici využili vlnu uprchlíků ke kampani, ve které tvrdili, že do země proudí afričtí migranti. Například poslanec opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Stanislav Mizík na videu z hranic tvrdil, že „vidí Afriku“ a že tam očekával ženy a děti. Mizíkův bývalý stranický kolega Milan Mazurek, který po rozkolu v ĽSNS přestoupil do hnutí Republika, zase psal o ekonomických migrantech a mladých mužích z Afriky, přihlásil se ale k potřebě pomoci válečným uprchlíkům.

Slovenská policie v reakci informovala, že z Ukrajiny na Slovensko přicházejí také občané třetích zemí, kteří na Ukrajině žili, pracovali, studovali nebo byli na dovolené a kteří po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru zamířili do sousedních zemí. Na Slovensko tak podle policie vstoupily z Ukrajiny i stovky občanů Maroka, Nigérie či Indie.

Slovenské ministerstvo obrany oznámilo, že země už poskytla Ukrajině humanitární a materiální pomoc v celkové hodnotě přes 17 milionů eur (425 milionů korun). Součástí zásilek byl i vojenský materiál včetně munice.

EK navrhla mimořádnou ochranu pro Ukrajince, mají získat přístup k práci

Evropská komise ve středu navrhla zavedení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, mají nejméně na rok dostat povolení k pobytu a možnost pracovat či navštěvovat školy. Komise předpokládá, že do Evropské unie zamíří několik milionů Ukrajinců. O návrhu, který řada členských států EU předběžně podpořila, budou ve čtvrtek jednat ministři vnitra.

„Všichni ti, kdo prchají před Putinovými bombami, jsou v Evropě vítáni. Zajistíme ochranu těm, kteří hledají útočiště, a pomůžeme těm, kteří hledají bezpečnou cestu domů,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Návrh má lidem z Ukrajiny na rok zajistit možnost žít, pracovat a požívat sociálních výhod v unijních zemích. Tuto mimořádnou ochranu má být možné o další rok prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 49 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 8 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 9 hhodinami
Načítání...