Před sto lety se narodil hongkongský podnikatel Stanley Ho. Jeho miliardové bohatství bylo úzce provázáno s Macaem, které se během dvacátého století stalo z malého rybářského města centrem bohatství a hazardu. K miliardovému majetku se dostal díky státem garantovanému monopolu na provozování kasin, která změnila region navždy. Macao tak, co se týče hazardu, předstihlo i americké Las Vegas a řadí se k nejvíce rozvinutým územím světa. Ho zemřel v květnu loňského roku v 98 letech.
Z Macaa učinil druhé Las Vegas, Stanley Ho se narodil před sto lety
Ho se narodil v Hongkongu na počátku dvacátých let dvacátého století. Rodina byla početná a její kořeny sahaly do Nizozemska, odkud přišel jeho pradědeček a následně se v Číně oženil. Možná po něm získal Stanley Ho obchodní talent. Na bohatou rodinu ale dolehla Velká hospodářská krize. I to bylo impulsem pro stěhování společně s válečným postupem Japonska. Do Macaa se tedy Ho dostal za druhé světové války. A začal budovat svoje první impérium.
„Byl jsem velmi chudý, začínal jsem s deseti dolary, to byl můj kapitál,“ vzpomínal v rozhovoru pro Reuters. Nejdříve během války pašoval právě do Macaa luxusní zboží, v roce 1943 pak založil firmu na výrobu kerosinu, leteckého benzinu, který byl v době vrcholícího celosvětového konfliktu potřeba pro pohon celé válečné mašinerie.
Následně se věnoval zejména stavebnictví. To v letech po válce prosperovalo. Obzvlášť v nedalekém rozpínajícím se Hongkongu. V šedesátých letech získal spolu s několika společníky exkluzivitu na podnikání v oboru hazardních her. Portugalskou koloniální správu přesvědčil argument, že Ho do Macaa přitáhne turisty a opraví infrastrukturu. Nabídnutou šanci Ho využil bezezbytku.
Kromě hazardu samotného úspěšně investoval i do navazujících odvětví jako výstavba hotelů či provozování lodních linek mezi Macaem a Hongkongem. Ty byly pro jeho podnikání zásadní, protože vozily bohaté byznysmeny z Hongkongu, aby utráceli právě na hazardu v Macau.
Právě v dopravě odehrál zásadní roli, flotily jeho vrtulníků byly jednu dobu nejlepším a nejrychlejším spojením právě mezi dvěma asijskými městy obchodu. Nyní propojuje Hongkong a Macao 55 kilometrů dlouhé silniční spojení zahrnující několik mostů, podmořský tunel a několik umělých ostrovů.
Impérium hazardu
Výhodu státem garantovaného monopolu si Ho užíval bezmála čtyři dekády. Spadalo pod něj dvacet kasin a práci dával čtvrtině lidí žijících v Macau. Mraky nad jeho miliardovým impériem se začaly stahovat až v roce 1999, kdy Macao přešlo z portugalských do čínských rukou. O tři roky později čínské úřady macajský trh s hazardem otevřely i pro jiné zájemce. I přesto ale ve velikosti gamblingového průmyslu Macao v roce 2006 překonalo Las Vegas.
Díky svému bohatství a dlouholetému veřejnému působení měl Ho také velký vliv na to, jaká politická reprezentace vedla jak Macao, tak nedaleký Hongkong. Na vedení komunistické strany byl ale krátký. Po nástupu Si Ťin-pchinga do čela a velkých korupčních vyšetřování výrazně ubylo i bohatých Číňanů, kteří do Macaa přijíždějí.
Stanley Ho byl čtyřikrát ženatý a měl nejméně sedmnáct dětí, dlouhodobě patřil k nejbohatším mužům Asie. O kontrolu nad hráčským impériem SJM Holdings jej však v poslední letech jeho života připravili členové jeho rozvětvené rodiny. Spory vypukly potom, co měl v roce 2009 úraz a musel podstoupit operaci mozku. Do konce života už se nezvedl z vozíku.
I přes zrušení monopolu, pokud si chce obyvatel Číny legálně zahrát baccarat, Black Jack, ruletu nebo vsadit na svého favorita při psích dostizích, musí se vydat právě do Macaa. Hazardní hry jsou totiž jinde v Číně zakázány. V ústí Perlové řeky na ploše o zhruba třiceti kilometrech čtverečních se tak nyní nachází největší herní centrum světa.
Místo nazývané podle ochránkyně námořníků a rybářů
Do Macaa přijíždějí turisté také obdivovat unikátní koloniální architekturu, která odkazuje na nedávnou historii spjatou s Portugalci.
Macao leží na břehu Jihočínského moře a bylo první evropskou enklávou na čínském území. Oblast padla do oka portugalským námořníkům, kteří tudy na počátku šestnáctého století proplouvali jako první Evropané vůbec.
Území, obývané piráty a nazývané podle ochránkyně námořníků a rybářů Ma-cu, si Portugalsko pronajalo v roce 1557 od čínského dvora pod podmínkou zachování čínské svrchovanosti. Čína později o nadvládu přišla, když byl v Macau jmenován první portugalský guvernér.
Novověká perla východu
Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století bylo dokonce Macao považováno za nejbohatší město Dálného východu. Čile se tu obchodovalo s exotickým kořením, čajem a hedvábím převáženým na trase mezi portugalským Lisabonem a japonským Nagasaki.
Po první opiové válce, v níž si Britové na Číně vydobyli otevření pěti přístavů, převzal od Macaa status rozvíjející se obchodní křižovatky v regionu nedaleký Hongkong. Macao přesto zůstalo vyhledávanou destinací hlavně cestovatelů a umělců.
Čínská vláda se k navrácení ztracené kolonie, tvořené poloostrovem Macao a ostrovy Taipa a Coloane, stavěla po druhé světové válce vlažně. V roce 1972 prohlásila, že Macao považuje za své území, na které si zatím nečiní nárok. Zájem o změnu nejevila ani o dva roky později, kdy Portugalsko po svržení vojenského režimu zahájilo dekolonizační proces.
Průlom v čínsko-portugalských diplomatických jednáních znamenala až společná deklarace o předání Macaa pod čínskou svrchovanost ze 13. dubna 1987. Jako termín navrácení regionu Číně stanovila 20. prosinec 1999 a také určila, že si zvláštní správní oblast Macao na dalších padesát let zachová stávající hospodářský a sociální systém.
Vliv Číny
Správa, postavená na principu „jedna země – dva systémy“, v praxi vypadá tak, že předsedu macajské vlády vybírá výbor schválený vládou v Pekingu, a pouze dvanáct z devatenácti členů vlády je voleno přímým hlasováním. Macao v současnosti obývá přes 680 tisíc lidí, což z něj činí nejhustěji obydlené území světa.
Historické centrum Macaa je od roku 2005 na seznamu dědictví UNESCO. V říjnu 2018 byla otevřena nejdelší mostní konstrukce na světě, která spojuje Hongkong, Macao a město Ču-chaj v pevninské Číně. Most měří na délku 55 kilometrů a cesta mezi třemi městy se díky němu zkrátila ze tří hodin na třicet minut. Právě Číňané tvoří více než šedesát procent turistů na území Macaa.