Výdaje na čínskou armádu dál rostou. Analytici si však přesto nejsou jisti její bojeschopností

Nahrávám video

Rozpočet čínské armády znovu výrazně poroste. Letos oficiálně stoupne o 7,2 procenta, podle odborníků jsou ale skutečné náklady ještě vyšší. Částka totiž nezahrnuje výzkum a vývoj, některé zakázky ani polovojenské síly a pobřežní stráž.

Vzniká například nová generace čínských ponorek s jadernými zbraněmi. Předpokládá se, že Čína je nasadí v Indopacifiku před koncem desetiletí. Průlomu částečně napomáhá ruská technologie. Právě námořnictvo je prioritou Číny. Svědčí o tom jmenování námořních důstojníků do vysokých funkcí. Také pobřežní stráž dostává větší a lepší lodě a rozšiřuje působení v Jihočínském a Východočínském moři a u Tchaj-wanu.

„Měli bychom posílit všestranný vojenský výcvik a bojovou připravenost, abychom chránili národní suverenitu, bezpečnost a rozvoj Číny,“ řekl čínský premiér Li Čchiang.


Navzdory miliardovým investicím do moderních zbraní však mezi odborníky panují pochybnosti, jestli je čínská armáda skutečně připravena k boji, nebo jestli bude připravena v nejbližších letech, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Chybí zkušenosti z moderních bojišť


Analytici, se kterými ČT mluvila, upozorňují, že čínské armádě chybí zkušenosti z moderních bojišť. Poslední válku vedla s Vietnamem v roce 1979. Reforma, která ji má učinit bojeschopnou, ještě nekončí.

„Domnívám se, že armáda bude bojeschopná až v roce 2035. V roce 2017 začaly vojenské reformy související s výcvikem. Osmnáct let je nezbytná doba, aby se nováčci vyšvihli do vyšších hodností a byli připraveni k boji,“ řekl bezpečnostní analytik Tamkang University v Tchaj-peji Lin Jing-jü.

Korupce zůstává vážným problémem

Pokračují protikorupční čistky. Neunikli jim velitelé raketového vojska ani ministr obrany.

„Korupce se týká celého vojensko-průmyslového komplexu v Číně. Uvidíme, jak budou čistky pokračovat,“ řekl bezpečnostní analytik Čchen Š’-min z Národní tchajwanské univerzity. „Rozsáhlé personální změny by mohly narušit morálku, což by následně mohlo vést k vnitřnímu zápasu o moc.“

Stupňující se tlak na Tchaj-wan se projevuje nejen častými manévry, ale i hrou se slovy, dodala Šámalová. Zatímco dřív čínští komunisté mluvili o odporu vůči nezávislosti, teď už vyzývají k boji za sjednocení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...