Vychovala mě válka, tvrdí mladý ukrajinský výsadkář. Bojuje již od roku 2014

Nahrávám video
Události, komentáře: Vychovala mě válka, říká ukrajinský výsadkář Markus
Zdroj: ČT24

Ukrajinský výsadkář Valerij Markus o sobě říká, že ve svém životě nic jiného než armádu a válku nezažil. Už v roce 2014 se zapojil do bojů v Donbasu. V rozhovoru pro ČT, popisuje, že ve válce se musí člověk snažit o zachování svého lidství. Ukrajinská armáda je podle něj statečná. Ruské bombardování její morálku neničí. O svých zkušenostech napsal autobiografickou knihu Stopy na cestě, která v těchto dnech vyšla i v češtině. Rozhovor vedla Julia Netidovová.

Jaká je situace na bitevním poli?

Myslím si, že naši kluci jsou hodně stateční, ale nemáme dost zbraní, protože ekonomika není tak silná, abychom se dobře připravili. Ani to nešlo se k válce s Ruskem dobře připravit. Objektivně potřebujeme hodně z té materiální stránky, takže potřebujeme zbraně, vybavení, techniku, munici.

Jak je na tom morálka vojáků?

Řekl bych, že je velice dobrá. Na začátku i nyní. Veškeré ty teroristické útoky, které činí Rusko, kdy zabíjí civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Tak místo toho, aby zničili morálku ukrajinských vojáků, tak naopak ještě více zvyšují přání Ukrajinců porazit nepřítele, porazit Rusy.

Velice kriticky jste hodnotil stav ukrajinské armády do roku 2014. Co si myslíte, změnila se?

Před rokem 2014 to bylo takové postsovětské vojsko, ale po roce 2014, když jsme se setkali s tím ozbrojeným útokem, když začala válka, tak začaly i reformy v Ukrajinské armádě. Takže ukrajinská armáda z roku 2013 a dnešní ukrajinská armáda, to se vůbec nedá srovnávat.

Ve své knize citujete slova své matky „vždy zůstávej člověkem“. Zůstal jste vždy člověkem a je vůbec možné zůstat člověkem i během války?

Z biologického hlediska jsme všichni lidmi. Tak či jinak, včetně Rusů, jsme všichni homo sapiens. Takže ano, homo sapiens jsme. Ale z filozofického hlediska, jak říkáme člověk, Člověk s velkým písmenem, to, co chápeme pod tím pojmem, to je něco, co je tvořeno určitými našimi morálními zásadami, morálkou a etikou.

Řekl bych, že ve válce člověk i z tohoto hlediska může zůstat člověkem, ale potřebuje k tomu vyvíjet velké úsilí. Když je kolem tebe jen to zvířecí prostředí, tak není tak snadné udržet to zvíře v sobě. Člověk na to minimálně musí myslet, musí si to přát.

Změnila vás válka?

Já jsem ve válce strávil mnoho let. Já jsem prakticky vyrůstal během války, protože když začala, tak mi bylo nějakých devatenáct, dvacet let. A teď, pokud bychom si to spočítali, tak už trávím ve válce tři, čtyři roky. Vhledem k tomu, že nejsem tak starý, tak čtyři roky, to už je velká část mého života. Nedá se říct, že by mě válka úplně změnila, ale spíše mě vychovávala, protože jsem v ní strávil velkou část toho období, kdy se lidé utvářejí.

Vaše kniha je vyprávěním o vás jako o vojákovi. Je naprosto autentické, nebo jste tam něco nezařadil?

Jediné, co jsem možná vynechával, jsou určité scény, určité události, které se týkají násilí. Jsou to určité případy bojů. Protože já jsem nechtěl knížku zahltit právě těmito vojenskými scénami.

Jak se vaše vojenské zkušenosti liší od současné války?

Já jsem byl předtím vojákem a v současné době jsem velitel. Koncepce této války se nezměnila, ale změnil se můj pohled na ni.

Budete pokračovat v psaní této knihy?

No, kniha pokračování mít nemůže, protože se jedná o příběh, který je odvyprávěn od začátku do konce, takže pokud se k psaní vrátím, tak už to bude jiný příběh. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 9 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 1 hhodinou

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 8 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 9 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...