Vychovala mě válka, tvrdí mladý ukrajinský výsadkář. Bojuje již od roku 2014

Nahrávám video
Události, komentáře: Vychovala mě válka, říká ukrajinský výsadkář Markus
Zdroj: ČT24

Ukrajinský výsadkář Valerij Markus o sobě říká, že ve svém životě nic jiného než armádu a válku nezažil. Už v roce 2014 se zapojil do bojů v Donbasu. V rozhovoru pro ČT, popisuje, že ve válce se musí člověk snažit o zachování svého lidství. Ukrajinská armáda je podle něj statečná. Ruské bombardování její morálku neničí. O svých zkušenostech napsal autobiografickou knihu Stopy na cestě, která v těchto dnech vyšla i v češtině. Rozhovor vedla Julia Netidovová.

Jaká je situace na bitevním poli?

Myslím si, že naši kluci jsou hodně stateční, ale nemáme dost zbraní, protože ekonomika není tak silná, abychom se dobře připravili. Ani to nešlo se k válce s Ruskem dobře připravit. Objektivně potřebujeme hodně z té materiální stránky, takže potřebujeme zbraně, vybavení, techniku, munici.

Jak je na tom morálka vojáků?

Řekl bych, že je velice dobrá. Na začátku i nyní. Veškeré ty teroristické útoky, které činí Rusko, kdy zabíjí civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Tak místo toho, aby zničili morálku ukrajinských vojáků, tak naopak ještě více zvyšují přání Ukrajinců porazit nepřítele, porazit Rusy.

Velice kriticky jste hodnotil stav ukrajinské armády do roku 2014. Co si myslíte, změnila se?

Před rokem 2014 to bylo takové postsovětské vojsko, ale po roce 2014, když jsme se setkali s tím ozbrojeným útokem, když začala válka, tak začaly i reformy v Ukrajinské armádě. Takže ukrajinská armáda z roku 2013 a dnešní ukrajinská armáda, to se vůbec nedá srovnávat.

Ve své knize citujete slova své matky „vždy zůstávej člověkem“. Zůstal jste vždy člověkem a je vůbec možné zůstat člověkem i během války?

Z biologického hlediska jsme všichni lidmi. Tak či jinak, včetně Rusů, jsme všichni homo sapiens. Takže ano, homo sapiens jsme. Ale z filozofického hlediska, jak říkáme člověk, Člověk s velkým písmenem, to, co chápeme pod tím pojmem, to je něco, co je tvořeno určitými našimi morálními zásadami, morálkou a etikou.

Řekl bych, že ve válce člověk i z tohoto hlediska může zůstat člověkem, ale potřebuje k tomu vyvíjet velké úsilí. Když je kolem tebe jen to zvířecí prostředí, tak není tak snadné udržet to zvíře v sobě. Člověk na to minimálně musí myslet, musí si to přát.

Změnila vás válka?

Já jsem ve válce strávil mnoho let. Já jsem prakticky vyrůstal během války, protože když začala, tak mi bylo nějakých devatenáct, dvacet let. A teď, pokud bychom si to spočítali, tak už trávím ve válce tři, čtyři roky. Vhledem k tomu, že nejsem tak starý, tak čtyři roky, to už je velká část mého života. Nedá se říct, že by mě válka úplně změnila, ale spíše mě vychovávala, protože jsem v ní strávil velkou část toho období, kdy se lidé utvářejí.

Vaše kniha je vyprávěním o vás jako o vojákovi. Je naprosto autentické, nebo jste tam něco nezařadil?

Jediné, co jsem možná vynechával, jsou určité scény, určité události, které se týkají násilí. Jsou to určité případy bojů. Protože já jsem nechtěl knížku zahltit právě těmito vojenskými scénami.

Jak se vaše vojenské zkušenosti liší od současné války?

Já jsem byl předtím vojákem a v současné době jsem velitel. Koncepce této války se nezměnila, ale změnil se můj pohled na ni.

Budete pokračovat v psaní této knihy?

No, kniha pokračování mít nemůže, protože se jedná o příběh, který je odvyprávěn od začátku do konce, takže pokud se k psaní vrátím, tak už to bude jiný příběh. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...