Vůdkyně Hongkongu Carrie Lamová odsoudila poničení parlamentní budovy skupinou protestujících. Na tiskové konferenci svolané časně ráno místního času uvedla, že propuštění zadržených by se příčilo principům právního státu. Stíhání původců násilí ze strany protestujících podpořil i Peking, který zároveň kritizoval prohlášení amerického prezidenta, podle nějž demonstranti usilují o demokracii.
Dvaadvacáté výročí předání Hongkongu pod čínskou správu v pondělí doprovázely další protesty proti politickým poměrům v autonomním regionu a proti návrhu zákona umožňujícímu vydávání osob k trestnímu stíhání do pevninské Číny.
Zatímco 190 tisíc lidí v pondělí pokojně demonstrovalo v parku v centru města, skupina výtržníků ve večerních hodinách postupně prorazila kovovou bránu a skleněný vchod budovy parlamentu a tisíce demonstrantů poté areál několik hodin okupovaly. Policie po půlnoci místního času téměř všechny rozehnala i za použití slzného plynu.
„Tento druh násilného chování má dopad na základní hodnoty právního státu. Rozhořčilo mě a musím jej důrazně odsoudit,“ řekla Lamová na tiskové konferenci na ústředí policie. „Myslím, že občané to vidí podobně,“ dodala. Uvedla také, že vláda se bude snažit ty, co porušili zákon, postavit před spravedlnost.
Peking odmítá Trumpovo vměšování
Čínská centrální vláda pustošení hongkongského parlamentu rozhodně odsoudila a
vyjádřila podporu místním úřadům při trestním vyšetřování „strůjců násilných činů“. „Tyto závažné a nezákonné činy pošlapávají právní stát v Hongkongu, ohrožují společenský řád v Hongkongu a škodí základním zájmům Hongkongu,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Hongkongu a Macaa.
Peking také kritizoval „zjevné vměšování“ amerického prezidenta Trumpa a vyzval Spojené státy, aby jednaly se zdrženlivostí a přestaly se vměšovat do vnitřních záležitostí Hongkongu. Čína tak reagovala na pondělní Trumpovo prohlášení, podle nějž lidé, kteří na několik hodin vnikli do hongkongského parlamentu, usilují o demokracii. „Myslím si, že většina lidí chce demokracii. Bohužel některé vlády si ji nepřejí,“ řekl Trump v Bílém domě.
Podle Lamové není pro demonstrace důvod
Lamová zpochybnila stížnosti demonstrujících, že na jejich požadavek ohledně zrušení sporného zákona vláda nereagovala. Vysvětlila, že když se zákon stáhne z programu zákonodárců bez udání času, kdy o něm budou znovu jednat, zákon z agendy beztak zmizí s koncem parlamentu ve stávajícím složení v červnu 2020.
Po vypuknutí vlny protestů Lamová oznámila, že projednávání kontroverzního zákona o vydávání podezřelých se přerušuje, jeho odpůrci ale požadují jeho definitivní stažení. Na pondělních protestech opět zaznělo i volání po rezignaci Lamové či po nezávislém vyšetření možné policejní brutality při červnových protestech.
Agentura AP také poznamenala, že i čínská státní média v úterý přinesla informace o policejním rozhánění demonstrantů v ulicích, a prolomila tak své několikadenní mlčení o prodemokratických demonstracích.
Peking zatím demonstrace bagatelizoval. Informování o protestech a ostrý úvodník na toto téma v oficiálním listě komunistické strany Global Times podle AP možná naznačuje, že je Peking připraven zaujmout vůči demonstrantům po několika dnech zdrženlivosti tvrdší postoj. „Tito násilníci se ve své aroganci nestarají o zákon, čímž nepochybně vyvolávají zlobu a smutek všech obyvatel města Hongkongu,“ píše se v úvodníku.
