Myanmarská politička Do Aun Schan Su Ťij bude ve vazbě do středy, kdy se uskuteční soudní slyšení. Uvedl to obhájce premiérky, kterou svrhl vojenský převrat z 1. února. Úřady původně tvrdily, že její vazba skončí v pondělí. Navzdory obavám z ozbrojeného zásahu protesty odpůrců junty pokračovaly i v pondělí, byly však méně početné než v předchozích dnech. V ulicích také hlídkují obrněné vozy a úřady opakovaně přerušují připojení k internetu.
V Myanmaru se opět demonstruje. Su Ťij bude ve vazbě do středy, řekl její obhájce
7 minut
Horizont ČT24: Myanmarská vojenská junta přitvrzuje
V druhém největším myanmarském městě Mandalaj v pondělí členové bezpečnostních složek zasáhli proti demonstrantům před hospodářskou bankou holemi a střelbou z praků. Policisté rovněž podle místních médií stříleli do davu gumovými projektily a několik lidí zranili.
Obrněná vozidla se již v neděli objevila v Rangúnu, který bývá tradičně centrem demonstrací. Na sociálních sítích byly rovněž zveřejněny záběry vojenských vozidel z Mandalaje, metropole Arakanského státu Sistwei a z metropole Kačjinského státu Myisťina, kde v neděli bezpečnostní složky při zásahu proti demonstrantům střílely. Není však jasné, zda použily gumové projektily, nebo ostré náboje.
Ve městech je také patrná větší přítomnost vojáků. Velvyslanci evropských zemí a USA vydali společné prohlášení, v němž vyzvali myanmarské bezpečnostní síly, aby se zdržely použití násilí proti demonstrantům.
V noci na pondělí bylo rovněž v zemi přerušeno připojení k internetu, který využívají demonstranti ke svolávání protestů. Ráno bylo sice připojení obnoveno, ale znovu vypnuto v úterý časně ráno místního času. OSN to kritizovala jako „podrývání základních demokratických principů“ a ohrožování „klíčových sektorů včetně bank“. Zmocněnkyně OSN pro Myanmar Christine Schranerová Burgenerová v telefonátu s mužem číslo dva tamní armády Sou Winem řekla, že blokování internetu jenom znásobí napětí.
V Rangúnu se v pondělí shromáždily stovky lidí před budovou centrální banky a apelovaly na její zaměstnance, aby se připojili ke stávce. Někteří mávali červenou vlajkou Národní ligy pro demokracii (NLD) a provolávali „Pryč s diktaturou“. Demonstrace se opět konala také před velvyslanectvím Číny, kterou protestující obviňují z podpory puče.
Su Ťij zůstane ve vazbě do středy
V hlavním městě Neipyijtu policie zatkla asi dvacet demonstrujících studentů. Městem také prošel průvod lidí požadujících propuštění političky Do Aun Schan Su Ťij, která je ve vazbě. „Přišli jsme sem, abychom předložili plnou moc a promluvili si s okresním soudcem. Podle něj bude vazba do 17. února, a ne do dneška,“ řekl advokát Kchin Maun Zo s tím, že soudní stání se bude odehrávat přes video.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která je od převratu držena v Neipyijtu v domácím vězení, čelí obvinění z porušení dovozního zákona. Do země podle policie nelegálně dovezla šest vysílaček.
V uplynulých devíti dnech se protestů proti pučistům a za propuštění Su Ťij zúčastnily dohromady stovky tisíc lidí, jedná se o největší demonstrace za více než deset let. Na několika místech země propukly v minulých dnech stávky a další projevy občanské neposlušnosti.
„Armáda nemůže v dlouhodobějším horizontu fungovat v politickém a společenském vakuu,“ míní Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů. „Když bude hnutí pokračovat v taktice nespolupráce a ze strany mezinárodního společenství dojde k důraznějším akcím, tak existuje určitá šance, že armáda učiní krok stranou, případně zbrdí své aktivity a pokusí se vyjednávat nebo dojednat nějaký kompromis.“
Nožina ale zároveň dodává, že Čína a další nejbližší sousedé Myanmaru dávají jasně najevo, že převrat je vnitřní záležitostí země, což snižuje vliv případných sankcí ze strany mezinárodního společenství. „Když se k nim nepřipojí tyto země, tak budou mít značně omezený efekt.“
Vojenský převrat v Myanmaru, který armáda zdůvodnila podvody při listopadových volbách, se setkal s odsouzením ze strany západních zemí. Spojené státy na převrat reagovaly oznámením o uvalení sankcí na organizátory puče a na subjekty, které na ně mají vazby. K zavedení sankcí vyzval Radu bezpečnosti také Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.
