V Kataru jednáme o dlouhodobé spolupráci, která nás zbaví závislosti na Rusku, říká Síkela

Nahrávám video

Tři čeští ministři jednají v Kataru o možnostech vzájemné spolupráce. Vládu zastupují šéfové resortů, jichž se má nová kooperace týkat: tedy průmyslu a obchodu, dopravy a financí. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za hnutí STAN) informoval o záměru spolupracovat s katarskou vládou na dlouhodobějších projektech, které by v budoucnu pomohly zbavit se surovinové závislosti na Rusku.

Síkela, jenž byl z Kataru hostem vysílání ČT24, se podle vlastních slov sešel již podruhé s ministrem průmyslu, šejkem Muhammadem Al Tháním. „Mohu říct, že ta progrese a rychlost jednání, které s katarskou stranou máme, tak jsme se shodli na tom, že je vyjímečná,“ pochvaloval si.

„Při prvním setkání jsem mu předal návrh znění smlouvy o hospodářské a technické spolupráci a navrhl založení společné komise, která by měla identifikovat priority, kterým se chceme vzájemně věnovat. Oni pak poslali upravený text, který jsme dopracovali a já ho znovu předal s tím, že jsme se domluvili, že bych pana ministra šejka Muhammada rád pozval do Prahy v rámci našeho předsednictví, kde bychom tu finální smlouvu mohli podepsat,“ řekl Síkela ve vysílání pondělních Událostí, komentářů

Síkela vyvrátil mylné představy o jednoduchosti jednání. „To není tak, že jedete do nějaké země a nakoupíte tam plyn. Udělali jsme první technický krok v tom, že jsme si zajistili kapacitu v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. To je věc, na které jsme pracovali od poloviny dubna a tento pátek bylo potvrzeno, že jsme ve spolupráci se společností ČEZ tuto kapacitu získali,“ informoval ministr.

Jak nahradit 155 miliard kubíků

„Další věc je samozřejmě zabezpečit dopravu, i když plyn se dá případně směňovat. Připravujeme legislativní rámec, je tady smlouva o zamezení dvojího zdanění, připravuje se smlouva o hospodářské spolupráci, já se zítra (v úterý) mám potkat s ministrem pro energetiku Saadem Šerídou al-Kaabim a mám se také potkat se zástupci katarského investičního fóra. Jedna věc jsou dodávky zkapalněného plynu a druhá věc je, že Katar má zájem jako investor na infrastrukturních projektech nejen v ČR, ale i v jiných zemích Evropy,“ zdůraznil Síkela.

Evropa podle něj musí nahradit zhruba 155 miliard kubíků zemního plynu z Ruska. „Právě proto se vytvořila společná nákupní platforma, jejíž vytvoření jsme prosazovali a prostřednictvím které se bude nakupovat z různých zemí. Do Kataru jsme jeli, protože teď, když máme k dispozici opět přístup k moři a kapacitu v terminálu na LNG, je záhodno, abychom se pokusili tuto kapacitu i využít. Konkrétní jednání teprve povedeme, Katar bude v budoucnu investovat desítky miliard dolarů do navýšení těžby a zvýšení produkčních kapacit a já jsem přesvědčen o tom, že ještě než k tomu dojde, tak se nám podaří určitou kapacitu dodávek od Kataru zajistit,“ míní ministr průmyslu a obchodu. 

Podle něj je logické, že teď v čase nouze jezdí do Kataru státy jednotlivě a mírně spolu soupeří o zakázky. „My jsme sem přijeli s dlouhodobým konceptem, chceme se bavit o vstupu českých firem na tento trh. Doprovází nás podnikatelská delegace, je tady velký zájem o dodávky českých výrobků na tento trh jak z naší strany, tak i vzhledem k referencím, které mají Katařané od jiných zemí Blízkého východu. A zároveň chceme mluvit i o katarských investicích v našem regionu. To znamená, to, co my nabízíme, není jen o tom, že chceme nakoupit zkapalněný plyn a zaplatit za něj, ale nabízíme dlouhodobé partnerství,“ vysvětlil Síkela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled