V čele italské vlády by poprvé mohla být žena. Odpůrci se obávají fašistické stopy v její minulosti

Nahrávám video
Horizont ČT24: Giorgia Meloniová je na dobré cestě stát se první ženou v čele italské vlády
Zdroj: ČT24

Do italských parlamentních voleb zbývá 40 dní a kampaň má zatím jedinou opravdovou hvězdu. Giorgia Meloniová je na dobré cestě stát se nejen nejmladším politikem v čele italské vlády, ale také vůbec první ženou na tomto postu. Evropa se ale ptá, zda kromě těchto primátů nezmění taky Itálii. Meloniová měla v mládí blízko k neofašistům a protivníci jí předhazují, že zemi posune k extrému. Ona sama se veřejnost snaží přesvědčit o opaku.

Giorgia Meloniová září na pódiích i v průzkumech veřejného mínění. Stranu Bratři Itálie změnila z okrajového hráče na favorita. Před pěti lety získala necelých čtyři a půl procenta. Ve volbách, které se odehrají za pouhých 40 dnů, už si může dělat naděje na zhruba čtvrtinu hlasů italských voličů.

Meloniové je pětačtyřicet a má za sebou překvapivých třicet let politické činnosti. Začala s ní v římské čtvrti Grabatella, hned její první krok ale dodnes vyvolává pochybnosti. Scházela se totiž s členy hnutí Mladá fronta provázené s italskými neofašisty.

Sdílela s nimi pohled na svět, kde centrální roli mají hrát tradiční italské hodnoty: vlast, rodina a konzervativní katolicismus. Odmítá očkování i další opatření v boji proti covidu a věří ve spikleneckou teorii o snaze nahradit Italy přistěhovalci z Afriky a Asie.

Meloniová: K vládě extremistů se neschyluje

„Ano přirozené rodině. Ne lobby za LGBT. Ano pohlavní identitě. Ne genderové propagandě,“ řekla v jednom svém projevu Meloniová a tyto slogany na publikum působí. Už v roce v roce 2008 se stala nejmladší ministryní v historii italské republiky. Tehdy ještě jako politická žákyně a loajální následovnice Sylvia Berlusconiho.

Teď se situace obrátila. Berlusconi je ve svých 85 letech její slabší partner v možné koalici, stejně jako protiimigrační Liga Severu Mattea Salviniho. Dohromady jde o spojení, které vyvolává ve zbytku Evropy nejistotu.

Meloniová v jednom svém videu ale uklidňuje, že k vládě extremistů se neschyluje. „Fašismus je pro italskou pravici už několik desítek let historií,“ říká. Stejně tak podle favoritky italských voleb není na místě obava, že by se její případná vláda podbízela Putinovu režimu na úkor Ukrajiny, a to i navzdory tomu, že její spojenci, Silvio Berlusconi a Matteo Salvini, v minulosti pěstovali úzké vztahy s Moskvou. Meloniová je totiž zapřísáhlá stoupenkyně dodávek zbraní kyjevské vládě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...