V čele italské vlády by poprvé mohla být žena. Odpůrci se obávají fašistické stopy v její minulosti

Nahrávám video
Horizont ČT24: Giorgia Meloniová je na dobré cestě stát se první ženou v čele italské vlády
Zdroj: ČT24

Do italských parlamentních voleb zbývá 40 dní a kampaň má zatím jedinou opravdovou hvězdu. Giorgia Meloniová je na dobré cestě stát se nejen nejmladším politikem v čele italské vlády, ale také vůbec první ženou na tomto postu. Evropa se ale ptá, zda kromě těchto primátů nezmění taky Itálii. Meloniová měla v mládí blízko k neofašistům a protivníci jí předhazují, že zemi posune k extrému. Ona sama se veřejnost snaží přesvědčit o opaku.

Giorgia Meloniová září na pódiích i v průzkumech veřejného mínění. Stranu Bratři Itálie změnila z okrajového hráče na favorita. Před pěti lety získala necelých čtyři a půl procenta. Ve volbách, které se odehrají za pouhých 40 dnů, už si může dělat naděje na zhruba čtvrtinu hlasů italských voličů.

Meloniové je pětačtyřicet a má za sebou překvapivých třicet let politické činnosti. Začala s ní v římské čtvrti Grabatella, hned její první krok ale dodnes vyvolává pochybnosti. Scházela se totiž s členy hnutí Mladá fronta provázené s italskými neofašisty.

Sdílela s nimi pohled na svět, kde centrální roli mají hrát tradiční italské hodnoty: vlast, rodina a konzervativní katolicismus. Odmítá očkování i další opatření v boji proti covidu a věří ve spikleneckou teorii o snaze nahradit Italy přistěhovalci z Afriky a Asie.

Meloniová: K vládě extremistů se neschyluje

„Ano přirozené rodině. Ne lobby za LGBT. Ano pohlavní identitě. Ne genderové propagandě,“ řekla v jednom svém projevu Meloniová a tyto slogany na publikum působí. Už v roce v roce 2008 se stala nejmladší ministryní v historii italské republiky. Tehdy ještě jako politická žákyně a loajální následovnice Sylvia Berlusconiho.

Teď se situace obrátila. Berlusconi je ve svých 85 letech její slabší partner v možné koalici, stejně jako protiimigrační Liga Severu Mattea Salviniho. Dohromady jde o spojení, které vyvolává ve zbytku Evropy nejistotu.

Meloniová v jednom svém videu ale uklidňuje, že k vládě extremistů se neschyluje. „Fašismus je pro italskou pravici už několik desítek let historií,“ říká. Stejně tak podle favoritky italských voleb není na místě obava, že by se její případná vláda podbízela Putinovu režimu na úkor Ukrajiny, a to i navzdory tomu, že její spojenci, Silvio Berlusconi a Matteo Salvini, v minulosti pěstovali úzké vztahy s Moskvou. Meloniová je totiž zapřísáhlá stoupenkyně dodávek zbraní kyjevské vládě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 34 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 5 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 8 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 10 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...