Proevropská vláda bulharského premiéra Kirila Petkova neustála ve středu hlasování o nedůvěře v parlamentu a po půl roce končí. Petkov zaujal na Bulharsko nezvykle tvrdý postoj vůči Rusku a slíbil boj proti korupci, po odchodu koaliční partnera z vlády už ale nezískal podporu většiny poslanců. Z pádu své vlády obvinil místní mafii a Rusko. Pokud se nepodaří sestavit nový kabinet, čekají zemi čtvrté parlamentní volby od dubna 2021.
Návrh na vyslovení nedůvěry podala minulý týden konzervativní strana GERB bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. K ní a dalším opozičním stranám se v hlasování připojila většina parlamentních zástupců populistického uskupení Je takový národ (ITN), které před dvěma týdny vládu překvapivě opustilo kvůli neshodám v řadě témat, od přístupu k možnému stažení veta Sofie vůči přístupovým rozhovorům Evropské unie se Severní Makedonií až po protikorupční opatření.
Část poslanců ITN na protest proti odchodu z vlády stranu opustila a hlasovala proti vyslovení nedůvěry, k většině v 240členném parlamentu to však nestačilo. Pro pád kabinetu se vyslovilo 123 poslanců, proti návrhu bylo 116 zákonodárců.
„Toto hlasování je jen malým krokem na velmi dlouhé cestě,“ citovala Petkova po hlasování agentura AP. „Nechápou (opozice), že tímto způsobem nelze získat bulharský lid,“ dodal. V ulicích Sofie se v minulých dnech odehrávaly demonstrace proti vládě, masovou účast ale měly i ty na její podporu.
Zatčený Borisov a vyhozený proruský ministr
Petkovova vláda v čele s jeho protikorupčním hnutím Pokračujeme ve změně (PP) nastoupila teprve loni v prosinci s příslibem vymýcení úplatkářství v nejvyšších patrech politiky, což demonstrovala zatčením expremiéra Borisova.
Ministerstvo vnitra původně uvedlo, že Borisov je podezřelý z podvodů s penězi z EU, prokuratura ale později dodala, že je vyšetřován kvůli podezření z vydírání. Soud pak Borisova kvůli procedurálním pochybením propustil.
Po zahájení letošní ruské invaze na Ukrajinu zaujala vláda na poměry balkánské země, která má tradičně přátelské vztahy s Moskvou, vůči Rusku nebývale tvrdou pozici. Kabinet podpořil protiruské sankce EU a premiér odvolal ministra obrany Stefana Janeva, který prohlásil, že Bulharsko by mělo být vůči invazi neutrální, a po vzoru Kremlu označil válku na Ukrajině za „operaci“.
Kritika se týkala inflace i zahraniční politiky
Hlavní opoziční strana GERB expremiéra Borisova viní vládu z přešlapů v oblastech veřejných financí či hospodářské politiky, které podle ní vedly k rychlému nárůstu inflace. V květnu dosáhla úrovně 15,6 procenta, což je nejvíce od roku 2008.
V projevech opozičních poslanců před hlasováním pak hrály primární roli údajné plány Petkova stáhnout bulharské veto vůči unijním rozhovorům se Severní Makedonií, což označovali za „zradu“ národních zájmů. Bulharsko od roku 2020 blokuje započetí přístupových rozhovorů se Skopjí kvůli sporům o dějiny a jazyk.
Bývalá ministryně zahraničí za ITN Teodora Genčovská, která podala demisi v úterý, ve středu podle agentury BGNES uvedla, že Petkov slíbil eurokomisaři pro rozšíření Olivéru Várhelyimu stáhnout veto do konce června. Podle Petkova by kompromisní dohoda se Skopjí garantovala zájmy Bulharů v Severní Makedonii.
Neshody ohledně boje proti mafii a korupci
Právě údajnou Petkovovou ignorací bulharských zájmů a neshodami ohledně rozpočtu zdůvodnil šéf ITN Slavi Trifonov odchod svého uskupení z koalice. Média pak dávala do souvislosti s roztržkou mezi Petkovem a Trifonovem i rozdílné pohledy na boj proti mafii a oligarchickým strukturám.
V minulých dnech se totiž velká část bulharské politické debaty soustředila na to, zda Trifonov nepotápí vládu z důvodů souvisejících s mocnou bulharskou oligarchickou mafií, která v Petkovem slibovaném tažení proti korupci přišla zkrátka, napsal web Politico.
Tuto interpretaci podpořila hrstka zákonodárců z Trifonovovy strany, kteří přešli k Petkovovi právě proto, že tvrdili, že ITN straní mafii. Trifonov označil tato obvinění za absurdní.
Petkov: Za pád mé vlády může mafie a Rusko
Sám Petkov obvinil právě mocnou bulharskou mafii a také Rusko z pádu svého kabinetu. Prohlásil, že pro něj byla čest vést vládu, kterou podle něj shodili Borisov, Trifonov a bývalý opoziční poslanec a oligarcha Delyan Peevski, který je kvůli údajné korupci terčem amerických sankcí na základě takzvaného Magnitského zákona.
Kromě nich jmenoval také ruskou velvyslankyni v Bulharsku Eleonoru Mitrofanovovou a Moskvu taktéž obvinil, že uplatňuje svůj vliv v zemi prostřednictvím krajně pravicové strany Obrození.
Zemi hrozí čtvrté volby v krátké době
Podle agentury AP by pád Petkovovy vlády mohl přispět k nárůstu vlivu Moskvy v zemi. Kromě krajní pravice vyjadřují sympatie k Rusku v některých ohledech také prezident Rumen Radev a dosud vládní socialisté (BSP), kteří odmítali dodávky zbraní Kyjevu.
Petkov už před hlasováním uvedl, že bude shánět podporu mezi poslanci napříč politickými subjekty i v případě vyslovení nedůvěry. Prohlásil, že on a jeho strana pošlou dopisy všem členům parlamentu, v nichž vysvětlí principy a cíle možné nástupnické vlády, uvedla stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL). Podle Politica ale není pravděpodobně, že by Petkov uspěl.
Petkovovo hnutí PP má coby vítěz voleb nyní šanci navrhnout parlamentu nového premiéra. Pokud pro něj nenalezne podporu, připadnou dva pokusy dalším stranám. Teprve poté prezident jmenuje úřednický kabinet a vyhlásí předčasné volby, které by byly čtvrté od dubna 2021.
Vzhledem k současným ekonomickým problémům a rozdělení společnosti ohledně ruské agrese vůči Ukrajině lze očekávat, že v dalších průzkumech si polepší Borisovova strana GERB a také pro-ruské strany jako nacionalistické Obrození, uvádí RFE/RL.
