Útok Hizballáhu zabil dva lidi na severu Izraele

Při raketovém úderu na izraelské město Kirjat Šmona u hranic s Libanonem zemřeli dva lidé. Podle agentury AFP to oznámili záchranáři. K odpovědnosti za útok se přihlásilo libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které na oblast útočí už přes rok. Podle libanonského tisku v noci na středu pokračovaly také izraelské údery na jižní předměstí Bejrútu.

Při útoku zhruba dvaceti raket na příhraniční Kirjat Šmonu zemřeli muž a žena, upřesnili záchranáři. Hizballáh na oblast od středečního rána odpaluje rakety a podle webu The Times of Israel (ToI) se přihlásil i k tomuto úderu. Teroristické hnutí tvrdí, že zasáhlo „shromáždění nepřátelských izraelských sil,“ podle izraelských médií ale úder zabil pár, který byl na procházce se psy.

Hizballáh, který je spojencem Íránu a teroristického hnutí Hamás, také tvrdí, že bojuje s izraelskými vojáky v příhraniční oblasti. Během noci podle svého tvrzení použil výbušniny proti izraelským vojákům, kteří se pohybovali v okolí vesnice Blídá, a zaútočil na další skupinu v blízkosti libanonské u hranice. Informace však nelze nezávisle ověřit, boje u vesnice Nakúra u hranice mezi Izraelem a Libanonem nicméně zaznamenal i zpravodaj libanonské agentury NNA.

Na jihu Libanonu před týdnem začala izraelská armáda pozemní operace. Tvrdí, že chce v oblasti zničit vojenskou infrastrukturu Hizballáhu, který už déle než rok odpaluje na sever Izraele rakety a vypouští drony. To vedlo k evakuaci obyvatel z ohrožených míst.

Ve středu večer libanonské úřady uvedly, že pět záchranářů libanonské civilní obrany zemřelo při izraelském vzdušném útoku. Prohlášení úřadů citovaly agentury AFP, DPA a AP. Izraelské ozbrojené síly se nevyjádřily.

O úderu a obětech informovala libanonská civilní obrana a ministerstvo zdravotnictví, podle kterého pokračuje pátrání po přeživších na místě úderu v obci, která leží asi 20 kilometrů od hranic s Izraelem.

Libanonský resort zdravotnictví zároveň odsoudil útok na humanitární pracovníky a záchranáře. Izrael podle něj nerespektoval mezinárodní zákony, normy a humanitární úmluvy. Podle AFP od začátku posledních střetů mezi Hizballáhem a Izraelem před rokem zahynulo kolem stovky záchranářů a hasičů.

Izraelská armáda oznámila, že v úterý zasáhla 185 cílů spojených s Hizballáhem. Tvrdí, že na jihu Libanonu například zničila sklady dronů používaných militantním hnutím. V bojích na jihu země byli v úterý vážně zraněni tři vojáci. Izraelské letectvo v noci udeřilo na okolí Bejrútu, cílem byl podle armády závod na výrobu zbraní a velitelské středisko Hizballáhu. Bejrút a jeho předměstí Izrael soustavně bombarduje už několik týdnů.

Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví z konce minulého týdne od loňského října, kdy začalo ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem, zemřelo v zemi přes dva tisíce lidí. Údaj však nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...