Spojené státy posílí své nasazení na Blízkém východě. V reakci na růst napětí mezi USA a Íránem tam vyšlou dalších tisíc vojáků. Oznámil to úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan, podle něhož budou armádní posily „chránit americký personál a zájmy v regionu“. Už v květnu rozhodl americký prezident Donald Trump o vyslání 1500 příslušníků armády do oblasti.
Washington viní Teherán z útoku na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu, po kterém minulý týden vzrostly světové ceny ropy. Írán obvinění odmítá a označuje ho za součást americké kampaně proti své zemi.
„Nedávné íránské útoky potvrzují spolehlivé a důvěryhodné informace, které jsme získali o nepřátelském chování íránských jednotek a spřízněných skupin, jež ohrožuje personál Spojených států a jejich zájmy napříč regionem,“ uvedl podle agentury Reuters Shanahan. Podotkl, že Spojené státy si konflikt s Íránem nepřejí.
Podle Pentagonu se budou nové posily skládat z vojáků, kteří budou v oblasti provádět pozorování a získávat informace.
Krátce před ohlášením posil Pentagon zveřejnil několik detailních fotografií včetně barevných, které podle něj zachycují Íránce při odstraňování nevybuchlé miny z jednoho z napadených tankerů. Předtím USA jako důkaz viny Íránu zveřejnily černobílé záběry člunu, na nichž bylo nemožné rozpoznat detaily.
S nikým nechceme vést válku, reagoval Írán
Íránský prezident Hasan Rouhání řekl, že Írán nemá v úmyslu vést válku proti žádnému národu. „Ti, jež stojí proti nám, jsou skupina politiků s malou zkušeností. Neuspěli navzdory veškeré snaze a přání Američanů přerušit naše vztahy s celým světem a izolovat nás,“ řekl prezident. Podle něj se „nepřátelé pokoušejí svými záludnými plány v Íráncích vyvolat beznaděj“. „Konečným vítězem této války a nátlaku budeme my,“ dodal Rouhání.
Nový šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí ve vysílání íránské státní televize varoval, že íránské rakety jsou schopny s vysokou přesností zasáhnout na moři letadlové lodě. „Tyto střely jsou vyrobeny na území Íránu a je těžké je zachytit a sestřelit,“ uvedl generálmajor Salámí, z jehož projevu citovala agentura AP.
Salámí také prohlásil, že technologie, které Írán využívá ve svém balistickém programu, změnily poměr sil na Blízkém východě.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že krok USA je vojenská provokace, od níž by měl Washington upustit. „Vycházíme z toho, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo, objevují se jen úniky (informací) a veřejné signály. Je ale patrné, že věc spěje k posílení sil a prostředků USA v regionu. To nás velmi znepokojuje,“ prohlásil Rjabkov.
Pokud jde o rozhodnutí Teheránu překročit limit obohaceného uranu, který stanoví mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015, Moskva podle Rjabkova jeho motivy chápe, i když ji tento krok znepokojuje. Vyhlídky na zachování jaderné smlouvy jsou „stále mlhavější“ a mnohé bude záviset na tom, jakou politiku budou prosazovat „naši evropští kolegové“. Moskva je s evropskými partnery v trvalém kontaktu a v příštích dnech v tomto ohledu projeví další „odpovídající úsilí“, řekl diplomat.
Záměr Washingtonu vyslat na Blízký východ dalších tisíc vojáků kritizoval i kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. „Rusko je proti krokům, které mohou zvýšit napětí na Blízkém východě,“ řekl. „Stále vycházíme z toho, že Írán nepřekročí rámec jaderné dohody a zachová věrnost svým závazkům,“ konstatoval rovněž Peskov.
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.
Čína, coby důležitý obchodní partner Teheránu, varovala USA před vyvoláváním přílišného tlaku na Írán. Její ministr zahraničí Wang I řekl, že Čínu situace znepokojuje, a vyzval zúčastněné, aby nevytvářeli další napětí. „Vyzýváme všechny strany, aby zůstaly rozumné, zachovaly zdrženlivost… a neotevíraly Pandořinu skříňku. Zejména americká strana byl měla změnit svou mimořádně nátlakovou metodu,“ sdělil Wang.
Trump jde v otázce Íránu opačným směrem než při dalších amerických vojenských angažmá v regionu. Loni rozhodl o stažení amerických vojáků z bojů v Sýrii, z čehož později částečně ustoupil. Vytrvale se také snaží omezit jejich počet i v dalších misích, což bylo jedno z hlavních témat jeho kampaně.
Šéf Bílého domu považuje Teherán v blízkovýchodním regionu za úhlavní hrozbu pro americkou bezpečnost a tón debat mezi oběma zeměmi se přiostřil již poté, co před více než rokem vypověděl dohodu o omezení íránského jaderného programu. Před necelým měsícem Trump oznámil, že do oblasti míří 1500 příslušníků americké armády.
„Konfrontace mezi Íránem a proamerickým blokem se vede i nepřímo, například na Golanských výšinách, které jsou v dostřelu íránských a proíránských sil umístěných v Sýrii,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
V posledních měsících izraelská protiraketová ochrana několikrát zasahovala proti střelám vyslaným ze Sýrie, jednou dokonce nad lyžařskou sjezdovkou. Jemenští proíránští povstalci zase útočí na Saúdskou Arábii, která teď vyzvala mezinárodní společenství k zajištění bezpečnosti lodních tras v regionu. Vodami u Íránu se přepravuje pětina světové ropy a třetina plynu.
