Rozhodnuto. Američané se stahují ze Sýrie. Turecko naopak na hranice vysílá své vojáky

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to mluvčí Pentagonu, oznámila agentura AFP. Rozkaz podle zdrojů americké televize CNN podepsal odcházející ministr obrany James Mattis a stanoví, jak, kdy a odkud se Američané budou stahovat, ale zdroje se zdržely podrobností. Turecko mezitím posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Podle tureckých médií se tak připravuje na možnou ofenzivu po stažení vojáků USA ze Sýrie.

Amerických vojáků je v Sýrii podle stanice CNN asi 2600. Očekává se, že stahování začne během příštích týdnů – a několik dalších týdnů patrně potrvá, než skončí. Ruská agentura TASS poznamenala, že podle amerických představitelů by stažení ze Sýrie mělo trvat od 60 do 100 dnů.

Turecko se naopak připravuje na možnou ofenzivu po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie a k syrské hranici posílá své vojáky, uvedla agentura AFP s odkazem na turecká média.  Do oblasti již dříve zamířily zejména automobily naložené těžkou technikou a zbraněmi. 

Stažení amerických sil ze Sýrie ohlásil prezident Donald Trump ve středu 19. prosince s odůvodněním, že už došlo k porážce Islámského státu. Prezidentské rozhodnutí podle CNN pro Mattise představovalo poslední impuls k odstoupení; ve funkci ho od Nového roku nahradí jeho dosavadní náměstek Patrick Shanahan. 

Své pozice v oblasti okolo města Manbidž na severu Sýrie posílily i Tureckem podporované syrské síly, uvedl mluvčí povstalců. „V neděli jednotky Syrské národní armády mířily směrem k frontě u Manbidže a předběžně zaujaly pozice v přípravě na bitvu,“ řekl agentuře Reuters mluvčí hlavní povstalecké skupiny podporované Tureckem, která v oblasti operuje. Americké jednotky ale v Manbidži stále zůstávají a Turky podporované povstalecké síly nemají v plánu nijak postupovat, dokud se Američané z oblasti nestáhnou, dodal mluvčí.

Ankara a Washington se dohodly v červnu, že se kurdské milice, které se podílely na osvobození Manbidže od Islámského státu v roce 2016, z města stáhnou. Od 1. listopadu pak začaly ve městě působit společné americko-turecké hlídky. Ty měly snížit pravděpodobnost nepřátelských akcí mezi jednotlivými skupinami, které v regionu působí.

Ústřední silou dosud podporovanou USA bojující proti Islámskému státu v Sýrii je koalice SDF, v jejichž čele stojí kurdská milice YPG. Za pomoci amerického letectva a speciálních jednotek se jim podařilo osvobodit od džihádistů rozsáhlá území. Ankara ale kurdské bojovníky považuje za teroristy a tvrdí o nich, že jsou prodlouženou rukou hnutí PKK, které v jihovýchodním Turecku vede po desetiletí ozbrojený boj proti vládě. 

Ohrozíte Kurdy, varoval Macron

Trumpovo rozhodnutí o stažení ze Sýrie šokovalo i některé americké zákonodárce a spojence. Francouzský prezident Macron hned reagoval a nad Trumpovým rozhodnutím stáhnout americké vojáky ze Sýrie vyjádřil hlubokou lítost. Varoval, že toto rozhodnutí by mohlo mít vážné důsledky a mohlo by ohrozit kurdské bojovníky, kteří hráli významnou roli v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

„Nesmíme zapomenout, že jsme dlužni těm, kdo zemřeli v boji s terorismem,“ uvedl Macron s odkazem na arabsko-kurdské milice SDF, které z rukou teroristické organizace dobyly značnou část syrského území a které v důsledku Trumpova rozhodnutí podle některých médií přišly o naději na autonomii. „SDF bojují proti terorismu, který podnítil útoky proti Paříži a dalším místům,“ dodal Macron.

Shoda s Erdoganem

Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se také už dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků v neděli o tom informoval úřad tureckého prezidenta.

Erdogan podle úřadu v rozhovoru vyjádřil spokojenost s kroky, které v Sýrii v rámci boje proti terorismu podnikly Spojené státy. Dodal, že Turecko je připraveno poskytnout jakoukoli formu podpory.

Trump na svém twitterovém účtu napsal, že měl s Erdoganem „dlouhý a produktivní“ telefonát, ve kterém diskutovali mimo jiné o „pomalém a vysoce koordinovaném“ stahování amerických jednotek ze Sýrie.

Následně americký prezident na Twitteru dodal: „Turecký prezident Erdogan mi jasně řekl, že vymýtí, cokoli zbylo z ISIS v Sýrii… a on je mužem, který to dokáže udělat, plus Turecko je ‚hned za rohem‘. Naši vojáci jedou domů!“ 

Rozhodnutí o stažení ze Sýrie bude mít dopad na syrské Kurdy, které dosud Američané v Sýrii podporovali. Arabsko-syrská koalice, která bojovala proti organizaci Islámský stát (IS) za podpory USA, již minulý týden oznámila, že pokud v důsledku rozhodnutí USA turecká armáda zahájí ofenzivu proti syrským Kurdům, bude pro ně těžké udržet pod kontrolou vězně z Islámského státu. Je mezi nimi mnoho cizinců včetně bojovníků i jejich rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...