Rozhodnuto. Američané se stahují ze Sýrie. Turecko naopak na hranice vysílá své vojáky

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to mluvčí Pentagonu, oznámila agentura AFP. Rozkaz podle zdrojů americké televize CNN podepsal odcházející ministr obrany James Mattis a stanoví, jak, kdy a odkud se Američané budou stahovat, ale zdroje se zdržely podrobností. Turecko mezitím posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Podle tureckých médií se tak připravuje na možnou ofenzivu po stažení vojáků USA ze Sýrie.

Amerických vojáků je v Sýrii podle stanice CNN asi 2600. Očekává se, že stahování začne během příštích týdnů – a několik dalších týdnů patrně potrvá, než skončí. Ruská agentura TASS poznamenala, že podle amerických představitelů by stažení ze Sýrie mělo trvat od 60 do 100 dnů.

Turecko se naopak připravuje na možnou ofenzivu po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie a k syrské hranici posílá své vojáky, uvedla agentura AFP s odkazem na turecká média.  Do oblasti již dříve zamířily zejména automobily naložené těžkou technikou a zbraněmi. 

Stažení amerických sil ze Sýrie ohlásil prezident Donald Trump ve středu 19. prosince s odůvodněním, že už došlo k porážce Islámského státu. Prezidentské rozhodnutí podle CNN pro Mattise představovalo poslední impuls k odstoupení; ve funkci ho od Nového roku nahradí jeho dosavadní náměstek Patrick Shanahan. 

Své pozice v oblasti okolo města Manbidž na severu Sýrie posílily i Tureckem podporované syrské síly, uvedl mluvčí povstalců. „V neděli jednotky Syrské národní armády mířily směrem k frontě u Manbidže a předběžně zaujaly pozice v přípravě na bitvu,“ řekl agentuře Reuters mluvčí hlavní povstalecké skupiny podporované Tureckem, která v oblasti operuje. Americké jednotky ale v Manbidži stále zůstávají a Turky podporované povstalecké síly nemají v plánu nijak postupovat, dokud se Američané z oblasti nestáhnou, dodal mluvčí.

Ankara a Washington se dohodly v červnu, že se kurdské milice, které se podílely na osvobození Manbidže od Islámského státu v roce 2016, z města stáhnou. Od 1. listopadu pak začaly ve městě působit společné americko-turecké hlídky. Ty měly snížit pravděpodobnost nepřátelských akcí mezi jednotlivými skupinami, které v regionu působí.

Ústřední silou dosud podporovanou USA bojující proti Islámskému státu v Sýrii je koalice SDF, v jejichž čele stojí kurdská milice YPG. Za pomoci amerického letectva a speciálních jednotek se jim podařilo osvobodit od džihádistů rozsáhlá území. Ankara ale kurdské bojovníky považuje za teroristy a tvrdí o nich, že jsou prodlouženou rukou hnutí PKK, které v jihovýchodním Turecku vede po desetiletí ozbrojený boj proti vládě. 

Ohrozíte Kurdy, varoval Macron

Trumpovo rozhodnutí o stažení ze Sýrie šokovalo i některé americké zákonodárce a spojence. Francouzský prezident Macron hned reagoval a nad Trumpovým rozhodnutím stáhnout americké vojáky ze Sýrie vyjádřil hlubokou lítost. Varoval, že toto rozhodnutí by mohlo mít vážné důsledky a mohlo by ohrozit kurdské bojovníky, kteří hráli významnou roli v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

„Nesmíme zapomenout, že jsme dlužni těm, kdo zemřeli v boji s terorismem,“ uvedl Macron s odkazem na arabsko-kurdské milice SDF, které z rukou teroristické organizace dobyly značnou část syrského území a které v důsledku Trumpova rozhodnutí podle některých médií přišly o naději na autonomii. „SDF bojují proti terorismu, který podnítil útoky proti Paříži a dalším místům,“ dodal Macron.

Shoda s Erdoganem

Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se také už dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků v neděli o tom informoval úřad tureckého prezidenta.

Erdogan podle úřadu v rozhovoru vyjádřil spokojenost s kroky, které v Sýrii v rámci boje proti terorismu podnikly Spojené státy. Dodal, že Turecko je připraveno poskytnout jakoukoli formu podpory.

Trump na svém twitterovém účtu napsal, že měl s Erdoganem „dlouhý a produktivní“ telefonát, ve kterém diskutovali mimo jiné o „pomalém a vysoce koordinovaném“ stahování amerických jednotek ze Sýrie.

Následně americký prezident na Twitteru dodal: „Turecký prezident Erdogan mi jasně řekl, že vymýtí, cokoli zbylo z ISIS v Sýrii… a on je mužem, který to dokáže udělat, plus Turecko je ‚hned za rohem‘. Naši vojáci jedou domů!“ 

Rozhodnutí o stažení ze Sýrie bude mít dopad na syrské Kurdy, které dosud Američané v Sýrii podporovali. Arabsko-syrská koalice, která bojovala proti organizaci Islámský stát (IS) za podpory USA, již minulý týden oznámila, že pokud v důsledku rozhodnutí USA turecká armáda zahájí ofenzivu proti syrským Kurdům, bude pro ně těžké udržet pod kontrolou vězně z Islámského státu. Je mezi nimi mnoho cizinců včetně bojovníků i jejich rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...