Rozhodnuto. Američané se stahují ze Sýrie. Turecko naopak na hranice vysílá své vojáky

Rozkaz ke stažení amerických sil ze Sýrie byl již podepsán. Potvrdil to mluvčí Pentagonu, oznámila agentura AFP. Rozkaz podle zdrojů americké televize CNN podepsal odcházející ministr obrany James Mattis a stanoví, jak, kdy a odkud se Američané budou stahovat, ale zdroje se zdržely podrobností. Turecko mezitím posílá další vojáky a zbraně k syrské hranici. Podle tureckých médií se tak připravuje na možnou ofenzivu po stažení vojáků USA ze Sýrie.

Amerických vojáků je v Sýrii podle stanice CNN asi 2600. Očekává se, že stahování začne během příštích týdnů – a několik dalších týdnů patrně potrvá, než skončí. Ruská agentura TASS poznamenala, že podle amerických představitelů by stažení ze Sýrie mělo trvat od 60 do 100 dnů.

Turecko se naopak připravuje na možnou ofenzivu po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie a k syrské hranici posílá své vojáky, uvedla agentura AFP s odkazem na turecká média.  Do oblasti již dříve zamířily zejména automobily naložené těžkou technikou a zbraněmi. 

Stažení amerických sil ze Sýrie ohlásil prezident Donald Trump ve středu 19. prosince s odůvodněním, že už došlo k porážce Islámského státu. Prezidentské rozhodnutí podle CNN pro Mattise představovalo poslední impuls k odstoupení; ve funkci ho od Nového roku nahradí jeho dosavadní náměstek Patrick Shanahan. 

Své pozice v oblasti okolo města Manbidž na severu Sýrie posílily i Tureckem podporované syrské síly, uvedl mluvčí povstalců. „V neděli jednotky Syrské národní armády mířily směrem k frontě u Manbidže a předběžně zaujaly pozice v přípravě na bitvu,“ řekl agentuře Reuters mluvčí hlavní povstalecké skupiny podporované Tureckem, která v oblasti operuje. Americké jednotky ale v Manbidži stále zůstávají a Turky podporované povstalecké síly nemají v plánu nijak postupovat, dokud se Američané z oblasti nestáhnou, dodal mluvčí.

Ankara a Washington se dohodly v červnu, že se kurdské milice, které se podílely na osvobození Manbidže od Islámského státu v roce 2016, z města stáhnou. Od 1. listopadu pak začaly ve městě působit společné americko-turecké hlídky. Ty měly snížit pravděpodobnost nepřátelských akcí mezi jednotlivými skupinami, které v regionu působí.

Ústřední silou dosud podporovanou USA bojující proti Islámskému státu v Sýrii je koalice SDF, v jejichž čele stojí kurdská milice YPG. Za pomoci amerického letectva a speciálních jednotek se jim podařilo osvobodit od džihádistů rozsáhlá území. Ankara ale kurdské bojovníky považuje za teroristy a tvrdí o nich, že jsou prodlouženou rukou hnutí PKK, které v jihovýchodním Turecku vede po desetiletí ozbrojený boj proti vládě. 

Ohrozíte Kurdy, varoval Macron

Trumpovo rozhodnutí o stažení ze Sýrie šokovalo i některé americké zákonodárce a spojence. Francouzský prezident Macron hned reagoval a nad Trumpovým rozhodnutím stáhnout americké vojáky ze Sýrie vyjádřil hlubokou lítost. Varoval, že toto rozhodnutí by mohlo mít vážné důsledky a mohlo by ohrozit kurdské bojovníky, kteří hráli významnou roli v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

„Nesmíme zapomenout, že jsme dlužni těm, kdo zemřeli v boji s terorismem,“ uvedl Macron s odkazem na arabsko-kurdské milice SDF, které z rukou teroristické organizace dobyly značnou část syrského území a které v důsledku Trumpova rozhodnutí podle některých médií přišly o naději na autonomii. „SDF bojují proti terorismu, který podnítil útoky proti Paříži a dalším místům,“ dodal Macron.

Shoda s Erdoganem

Trump a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se také už dohodli na koordinaci aktivit v souvislosti s odchodem amerických vojenských jednotek ze Sýrie. Po telefonickém rozhovoru obou státníků v neděli o tom informoval úřad tureckého prezidenta.

Erdogan podle úřadu v rozhovoru vyjádřil spokojenost s kroky, které v Sýrii v rámci boje proti terorismu podnikly Spojené státy. Dodal, že Turecko je připraveno poskytnout jakoukoli formu podpory.

Trump na svém twitterovém účtu napsal, že měl s Erdoganem „dlouhý a produktivní“ telefonát, ve kterém diskutovali mimo jiné o „pomalém a vysoce koordinovaném“ stahování amerických jednotek ze Sýrie.

Následně americký prezident na Twitteru dodal: „Turecký prezident Erdogan mi jasně řekl, že vymýtí, cokoli zbylo z ISIS v Sýrii… a on je mužem, který to dokáže udělat, plus Turecko je ‚hned za rohem‘. Naši vojáci jedou domů!“ 

Rozhodnutí o stažení ze Sýrie bude mít dopad na syrské Kurdy, které dosud Američané v Sýrii podporovali. Arabsko-syrská koalice, která bojovala proti organizaci Islámský stát (IS) za podpory USA, již minulý týden oznámila, že pokud v důsledku rozhodnutí USA turecká armáda zahájí ofenzivu proti syrským Kurdům, bude pro ně těžké udržet pod kontrolou vězně z Islámského státu. Je mezi nimi mnoho cizinců včetně bojovníků i jejich rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...