Ukrajinci podnikli protiútoky u Bachmutu. Nejhorší scénář, prohlásil Prigožin

3 minuty
Události ČT: Chystaná ukrajinská protiofenziva
Zdroj: ČT

Ukrajinská armáda v posledních dnech provedla u Bachmutu několik úspěšných protiútoků a o něco málo postoupila, informuje v hodnocení situace na frontě americký Institut pro studium války (ISW). O dílčím postupu hovořilo už ve středu i ukrajinské velení. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin posléze sdělil, že z ruského pohledu se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“ a že ruské síly přicházejí o dříve dobyté území.

Podle ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky za poslední den opět pokusily postoupit na různých místech východní fronty - zejména u Marjinky, právě u Bachmutu či Lymanu a Avdijivky. „Odrazili jsme 39 nepřátelských útoků. Nejdivočejší bitvy pokračují o Bachmut a Marjinku,“ oznámil ve svodce generální štáb.

Ukrajinci patrně zatlačili ruské jednotky a dosáhli menšího postupu severně od obce Chromove na předměstí Bachmutu a severozápadně od Bile Hory, která leží asi 14 kilometrů od dobývaného města. Podle ISW to vyplývá ze záběrů, které se podařilo zeměpisně určit.

Armáda okupované země také ve středu hovořila o tom, že u Bachmutu porazila ruskou šestou a osmou rotu 72. samostatné motostřelecké brigády a postoupila o 2,6 kilometru podél tříkilometrového úseku frontové linie. ISW píše, že vizuálně tyto postupy zatím nezaznamenala. Její analytici už dříve vyhodnotili, že zprávy o ukrajinském postupu na frontě v Doněcké oblasti jsou zřejmě výsledkem zatím pouze omezených a místně oddělených protiútoků.

Ruské ministerstvo obrany popřelo zprávy, že ukrajinské jednotky na více místech prorazily frontovou linii, a ujistilo, že situaci má pod kontrolou.

Syrskyj: Někteří okupanti opustili pozice

O zisku kilometrů u Bachmutu informoval ve středu také velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. V jakém časovém horizontu se podle něj ruský ústup odehrál, ale nepřiblížil.

Úspěšné vedení obranné operace podle Syrského vyčerpalo oddíly ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která v Bachmutu i nadále zůstává hlavní silou nepřítele. Wagnerovce musely proto na některých úsecích nahradit hůře připravené jednotky pravidelné ruské armády. „Ty v některých případech ale opustily pozice,“ tvrdí Syrskyj, což potvrdil i Prigožin.

Ruská armáda se podle ISW nadále potýká s operačními problémy. „Problémy s nasazením různých vyčerpaných jednotek u Bachmutu spolu se zjevnými selháními ze strany velení podle všeho brání ruským silám v oblasti vést řádné obranné operace,“ domnívají se analytici.

Problémy ruských sil u Bachmutu uznal i Prigožin. „Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, dnes bez boje opouštějí ti, co mají držet naše křídla,“ prohlásil Prigožin podle agentury Reuters v audionahrávсe zveřejněné na sociální síti Telegram. Už dříve přitom obvinil vojáky ruské armády, že u Bachmutu utíkají.

Analytici se podle Reuters domnívají, že se Prigožin hlasitou kritikou ruského armádního vedení snaží odvrátit od svých žoldnéřů obvinění z nedostatečně rychlého postupu.

Šéf wagnerovců zároveň tvrdí, že jeho útočné oddíly postupují v Bachmutu směrem na západ a že od západní hranice města je dělí „pouhých 625 metrů“. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jeho jednotky pokračují za podpory výsadkářů v ofenzivě na západě Bachmutu.

Zelenskyj: K protiofenzivě potřebujeme více času

K situaci na frontě se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž konstatoval, že Ukrajina potřebuje k zahájení protiofenzivy více času. „S tím (co už máme) můžeme jít do akce. A myslím, že bychom byli úspěšní. Ale přišli bychom o spoustu vojáků, což je nepřijatelné,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru se skupinou médií včetně BBC.

„Psychicky jsme na to připraveni,“ dodal ukrajinský prezident, podle kterého však armádě stále chybí „některé věci“ včetně obrněné techniky. Ukrajina nyní čeká například na slíbené tanky německé výroby Leopard – část z nich už dostala. 

Dostala už také několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow od Velké Británie. Informace serveru CNN totiž ve čtvrtek potvrdil britský ministr obrany Ben Wallace. Střely mají dosah přes 250 kilometrů, a doletí tak z Ukrajiny i hluboko do Ruska. Londýn ale podle jednoho ze zdrojů Ukrajina ujistila, že zbraně využije jen na svém svrchovaném území.  

„Dlouho očekávaný protiútok by mohl hrát rozhodující roli a překreslit stagnující frontové linie,“ napsal server BBC.

Šéf wagnerovců Prigožin v reakci na Zelenského vyjádření o odkladu protiofenzivy podle Reuters prohlásil, že jde o lest. Zopakoval, že útok je už v plném proudu. 

Kyjev krotí očekávání

Kdy a kde Ukrajina zahájí protiofenzivu, je zatím tajemstvím, jež Kyjev i kvůli úspěchu takové operace přísně střeží. Ruské síly mezitím podle BBC posilují svou obranu podél fronty, která se táhne v délce 1450 kilometrů od východní Luhanské a Doněcké oblasti až po Záporožskou a Chersonskou oblast na jihu okupované země.

Ukrajinské úřady se v posledních týdnech opakovaně snaží zmírnit očekávání spojená s protiofenzivou. Nejmenovaný vysoce postavený úředník ukrajinské vlády BBC řekl, že by protiútok neměl být považován za „stříbrnou kulku“, tedy spolehlivé řešení současné situace ve více než rok trvající válce. Zelenskyj nicméně postupu ukrajinské armády věří.

Jakýkoliv výsledek, který by Západ vnímal jako selhání, by pro Kyjev mohl znamenat ztrátu důvěry a snížení vojenské podpory a zvýšení tlaku na dosažení dohody s Ruskem, píše BBC.

Téměř pětina Ukrajiny je pod kontrolou Ruska, ústupky by se proto mohly týkat i ukrajinského území, což Kyjev opakovaně a důrazně odmítá. „Nemohou Ukrajinu nutit, aby se vzdala svého území. Proč by měla kterákoliv země na světě dát Putinovi své území?“ uvedl ve zmíněném rozhovoru Zelenskyj.

Západ v reakci na invazi zavedl vůči Moskvě řadu sankcí, jež mají podle Zelenského dopad na ruský obranný průmysl, například co se týče zásob raket a dělostřelecké munice. „Stále toho mají ve skladech hodně, ale (…) zaznamenali jsme, že se v některých oblastech snížilo každodenní ostřelování,“ upozornil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident rovněž znovu odmítl obvinění Ruska z útoku dronů na Kreml z minulého týdne. Moskva mimo jiné oznámila, že k útoku Kyjev nabádaly Spojené státy. Podle Zelenského však útok jako operaci pod falešnou vlajkou zinscenovalo samo Rusko, které se tím snaží získat další záminky k útokům na Ukrajinu.

„Neustále hledají nějaká ospravedlnění a říkají: ‚Vy nám děláte tohle, tak my vám uděláme tohle‘,“ dodal Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 15 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 49 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 53 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...