Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO, uvedl Zelenskyj

7 minut
Zelenskyj k ruské anexi okupovaných území a k žádosti o přijetí do NATO
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. Informují o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.

„Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok,“ uvedl Zelenskyj. „De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné – reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram. „Ukrajina dnes (v pátek) podává žádost, aby tak učinila de iure,“ dodal.

Zelenskyj rovněž zopakoval svůj slib, že sjednotí celé ukrajinské území včetně toho, které nyní okupuje Rusko. „Území celé naší země bude osvobozeno od tohoto nepřítele – nejen nepřítele Ukrajiny, ale také samotného života, lidskosti, práva a pravdy,“ uvedl. Na Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.

Putin v pátek v projevu, který předcházel podpisu smluv o připojení ukrajinských oblastí k Rusku, prohlásil, že země bude hájit anektovaná ukrajinská území „všemi dostupnými prostředky“. Představitel jaderné mocnosti zároveň vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá.

Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na pátek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. „Byla projednána opatření, která je třeba přijmout k zajištění kolektivní bezpečnosti euroatlantického prostoru a Ukrajiny,“ stálo po jejím zasedání na oficiálních webových stránkách Zelenského. Mezi tato opatření by podle Kyjeva mělo patřit i zavedení strategie jaderného odstrašení proti Rusku ze strany ukrajinských spojenců.

Co přesně „urychlená“ žádost o vstup do NATO znamená, není zatím jasné, protože vstup nové země do NATO vyžaduje jednomyslnou podporu Aliance, poznamenala agentura AP. Zelenskyj v polovině března uvedl, že si je vědom toho, že jeho země se členem Severoatlantické aliance nestane. Podle tehdejšího vyjádření ukrajinského prezidenta bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká.

Ukrajina má dveře otevřené, říká Landovský

Velvyslanec při NATO Jakub Landovský říká, že dveře Aliance jsou Ukrajině stále otevřené. Připomíná však, že pro přijetí je nutný souhlas všech třiceti členských zemí. O Zelenského žádosti vedení NATO podle Landovského nebylo informováno předem. Žádost ale navazuje na to, že Ukrajina patří mezi nejbližší spojence Severoatlantické aliance, dodává velvyslanec.

„My víme, že prezident Zelenskyj se někdy v průběhu března vyjádřil, že ví, že cesta do Aliance je velmi složitá. Dneska si myslím, že ta žádost byla poměrně překvapení. (…) Aspoň za mě nesdílím ten optimismus, že by to byl velmi rychlý proces,“ říká předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).

22 minut
Události, komentáře: Ruská anexe čtyř oblastí Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Podle Metnara je v otázce přijetí Ukrajiny do NATO důležité nespěchat a dodržet stejnou proceduru jako u ostatních zemí. Metnar si také myslí, že je nutné, aby mocnosti dotlačili Rusko a Ukrajinu k jednání o míru. Přesto přiznává, že šance, že k jednání dojde, je malá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...