Ukrajina je pro Putina můstkem do Evropy, na řadě je Pobaltí, míní historik Svoboda

27 minut
Historik a ukrajinista David Svoboda v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ukrajinský vzdor ruské agresi zajišťuje, aby se válka neposunula blíže k nám, neboť ruský diktátor Vladimir Putin konflikt chápe jako apokalyptický střet se Západem. V Interview ČT24 před tím varoval historik a ukrajinista David Svoboda. Ukrajina je podle něj svým odhodláním západnější než leckteré západní země, protože ví, že pokud nebude integrována do západních struktur, čeká ji smrt a zkáza.

Ukrajinské odhodlání čelit ruské agresi mnohé překvapilo, což bylo podle Svobody způsobeno také stereotypním vnímáním této země jako zkorumpovaného a rozvráceného státu.

„Ukrajina se jevila – a byla to také součást ruských lží, které prýštily na celý svět – jako stát, se kterým není radno mít cokoliv společného. Teď vidíme, že Ukrajina předvedla takový kousek – z hlediska občanské a branné morálky i z hlediska bojových schopností a ctností –, že by NATO mělo spíš samo prosit, aby mohlo vstoupit do Ukrajiny, než aby Ukrajina musela ťukat na brány NATO.“

Ukrajina ukázala, že je jedním z mála evropských států, které umí bojovat, a hlavně jsou ochotny bojovat, uvedl historik a ukrajinista s tím, že Ukrajina je nyní přínosem, aniž by byla v Alianci.

„To, co Ukrajina dneska dělá, je základní překážkou toho, aby se válka přelila i k nám nebo do blízkosti našich hranic. Nedělejme si iluze – toto je válka na etapy a Ukrajina je jen můstkem, kterým chce Putin přejít k Evropě. Na řadě je Pobaltí, tam už samozřejmě (Putin) zapojí jaderné vydírání. A já si na základě různých gest a projevů politické morálky, které předvádějí západní lídři, vůbec nejsem jistý, jestli NATO bude schopno tuhle morální zátěž ustát,“ vyjadřuje svou skepsi Svoboda.

Svoboda: Putin chce Ukrajinu vykastrovat

Putin chce obnovit sféru vlivu, kterou disponoval Sovětský svaz před svým rozpadem a do které spadalo i Česko. Ukrajinu chce ruský diktátor podle Svobody zničit. „Chce ten stát demontovat, on ho chce vykastrovat,“ míní.

Ukrajina má v ruské nacionální a imperiální mytologii zvláštní postavení, neboť Rusové od ní uměle a nenáležitě odvíjejí počátek své státnosti. Po rozpadu SSSR Rusové „se skřípením zubů“ přijali ztrátu Pobaltí, ale ztráta Ukrajiny je pro ně jako ztráta končetiny, vysvětluje ukrajinista.

„Oni v tom vidí symboliku té porážky a ponížení, protože vidí, že národ, který podle nich vůbec neexistuje, se má čile k světu, a to v duchu hodnotově úplně opačném, než jaký pěstují samotní Rusové. Ukrajina chce jít na Západ a svým odhodláním je dnes západnější než Německo či Francie, protože Západu pořád věří – namnoze i iluzorně,“ připouští Svoboda.

V případě Ukrajinců je podle něj prozápadní volba spojená s geostrategickou rozvahou. „Oni prostě vědí, že pokud nebudou na Západě, nebudou integrováni do jeho struktur – (tak přijde) smrt a zkáza. A 24. únor to potvrdil.“ Putin podle něj neválčí jen s Ukrajinou a o Ukrajinu. „On to opravdu chápe jako jakýsi eschatologický, apokalyptický střet se Západem jako s říší zla,“ uzavřel historik a ukrajinista.

David Svoboda mluvil v Interview ČT24 mimo jiné také o tom, jestli se blíží konec Vladimira Putina, či o roli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 8 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 9 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 9 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami
Načítání...