Ukrajinský vzdor ruské agresi zajišťuje, aby se válka neposunula blíže k nám, neboť ruský diktátor Vladimir Putin konflikt chápe jako apokalyptický střet se Západem. V Interview ČT24 před tím varoval historik a ukrajinista David Svoboda. Ukrajina je podle něj svým odhodláním západnější než leckteré západní země, protože ví, že pokud nebude integrována do západních struktur, čeká ji smrt a zkáza.
Ukrajina je pro Putina můstkem do Evropy, na řadě je Pobaltí, míní historik Svoboda
Ukrajinské odhodlání čelit ruské agresi mnohé překvapilo, což bylo podle Svobody způsobeno také stereotypním vnímáním této země jako zkorumpovaného a rozvráceného státu.
„Ukrajina se jevila – a byla to také součást ruských lží, které prýštily na celý svět – jako stát, se kterým není radno mít cokoliv společného. Teď vidíme, že Ukrajina předvedla takový kousek – z hlediska občanské a branné morálky i z hlediska bojových schopností a ctností –, že by NATO mělo spíš samo prosit, aby mohlo vstoupit do Ukrajiny, než aby Ukrajina musela ťukat na brány NATO.“
Ukrajina ukázala, že je jedním z mála evropských států, které umí bojovat, a hlavně jsou ochotny bojovat, uvedl historik a ukrajinista s tím, že Ukrajina je nyní přínosem, aniž by byla v Alianci.
„To, co Ukrajina dneska dělá, je základní překážkou toho, aby se válka přelila i k nám nebo do blízkosti našich hranic. Nedělejme si iluze – toto je válka na etapy a Ukrajina je jen můstkem, kterým chce Putin přejít k Evropě. Na řadě je Pobaltí, tam už samozřejmě (Putin) zapojí jaderné vydírání. A já si na základě různých gest a projevů politické morálky, které předvádějí západní lídři, vůbec nejsem jistý, jestli NATO bude schopno tuhle morální zátěž ustát,“ vyjadřuje svou skepsi Svoboda.
Svoboda: Putin chce Ukrajinu vykastrovat
Putin chce obnovit sféru vlivu, kterou disponoval Sovětský svaz před svým rozpadem a do které spadalo i Česko. Ukrajinu chce ruský diktátor podle Svobody zničit. „Chce ten stát demontovat, on ho chce vykastrovat,“ míní.
Ukrajina má v ruské nacionální a imperiální mytologii zvláštní postavení, neboť Rusové od ní uměle a nenáležitě odvíjejí počátek své státnosti. Po rozpadu SSSR Rusové „se skřípením zubů“ přijali ztrátu Pobaltí, ale ztráta Ukrajiny je pro ně jako ztráta končetiny, vysvětluje ukrajinista.
„Oni v tom vidí symboliku té porážky a ponížení, protože vidí, že národ, který podle nich vůbec neexistuje, se má čile k světu, a to v duchu hodnotově úplně opačném, než jaký pěstují samotní Rusové. Ukrajina chce jít na Západ a svým odhodláním je dnes západnější než Německo či Francie, protože Západu pořád věří – namnoze i iluzorně,“ připouští Svoboda.
V případě Ukrajinců je podle něj prozápadní volba spojená s geostrategickou rozvahou. „Oni prostě vědí, že pokud nebudou na Západě, nebudou integrováni do jeho struktur – (tak přijde) smrt a zkáza. A 24. únor to potvrdil.“ Putin podle něj neválčí jen s Ukrajinou a o Ukrajinu. „On to opravdu chápe jako jakýsi eschatologický, apokalyptický střet se Západem jako s říší zla,“ uzavřel historik a ukrajinista.
David Svoboda mluvil v Interview ČT24 mimo jiné také o tom, jestli se blíží konec Vladimira Putina, či o roli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.