Papež František pochválil řeckého premiéra Alexise Tsiprase za přístup k uprchlíkům a dodal, že by si předseda řecké vlády podle něj zasloužil Nobelovu cenu za mír. Ten už byl na cenu oficiálně nominován, ale z jiného důvodu: společně se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem by ji mohl dostat za historickou dohodu mezi Aténami a Skopjí, která ukončila dlouholetý spor o název makedonského státu. Tsipras je nyní na návštěvě sousední země.
Tsipras by měl podle papeže dostat Nobelovu cenu za mír. Kvůli přístupu k uprchlíkům
Papež Tsiprase zmínil v odpovědi na otázku týkající se jednak bariér, které Španělsko postavilo v Maroku, odkud utíkají lidé do Evropy, a jednak hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném uzavření hranic s Mexikem.
Španělsko postavilo ploty s ostnatým drátem na hranicích mezi Marokem a svými exklávami Ceutou a Mellilou v roce 2005. Nyní je chce odstranit a nahradit například více kamerami, senzory pohybu a hluku či termokamerami. Maroko naopak na své hranici s Ceutou nový plot v lednu instalovalo. Trump zase pohrozil, že pokud Mexiko nezabrání příchodu ilegálních migrantů do USA, Washington svou jižní hranici nebo její značnou část uzavře.
Papež na dotaz k oběma tématům odvětil, že zdi nejsou cestou k řešení problému migrace a že způsobují utrpení. „Mluvil jsem s politikem, mužem, kterého respektuji, a řeknu (jeho) jméno: Alexis Tsipras,“ uvedl František během své cesty z Maroka do Říma.
„A když (Tsipras) mluvil o tom (o bariérách v Maroku a Trumpově hrozbě – pozn. red.) a o dohodách o nevpuštění migrantů, vysvětloval mi obtíže (s tím spojené), ale nakonec se mnou promluvil ze srdce a řekl tuto frázi: lidská práva jsou nad dohodami. Tato věta si zaslouží Nobelovu cenu,“ citovala papeže Katolická zpravodajská agentura.
Řecko patří podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO k hlavním zemím přijímajícím uprchlíky, a to společně s Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií. Například v roce 2017 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 705 tisíc lidí, přičemž tři čtvrtiny žádostí připadaly právě na těchto pět zemí včetně Řecka.
Tsipras je nominován za dohodu se Severní Makedonií
Řecký premiér nominaci na Nobelovu cenu míru má, ale z jiného důvodu. Společně se severomakedonským předsedou vlády Zoranem Zaevem ji získal za uzavření kompromisní dohody, která ukončila letitý spor obou zemí o název makedonského státu. Koncem ledna je oficiálně nominovala tuniská laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 2015 a také předsedové tří klubů v Evropském parlamentu.
Historický kompromis stvrdila dohoda podepsaná loni v červnu u Prespanského jezera, po jejíž ratifikaci v parlamentech obou zemí se oficiální název makedonského státu změnil na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecko výměnou za to přestalo blokovat integraci svého souseda do NATO a EU.
Nominaci Tsiprase a Zaeva na Nobelovu cenu za mír podpořil v únoru generální tajemník OSN António Guterres, oznámila severomakedonská vláda. Guterres podle ní prohlásil, že loňská dohoda má obrovský význam pro region i pro Evropu a představuje velký úspěch jak pro OSN, tak pro Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.
„Tato historická dohoda vyřešila problém, který nejen že ohrožoval evropskou a euroatlantickou budoucnost Severní Makedonie v posledních 27 letech, ale také vytvořil konflikt mezi dvěma sousedními zeměmi,“ citovala severomakedonská agentura MIA Guterresova slova. Podle něho je „osobní nasazení (premiérů) a vůle ke kompromisu ve prospěch občanů obou zemí nejlepším příkladem moudré a dlouhodobé vize, která charakterizuje pouze skutečné lídry“.
Oba premiéři se setkávají ve Skopji
Tsipras je v úterý na návštěvě Severní Makedonie. Do sousední země přicestoval jako první řecký premiér po 27 letech. „Je to velmi důležitá návštěva, podle řeckého premiéra dokonce historického významu, protože obě země měly po tři desetiletí velmi nepřátelské vztahy a nyní se podle obou premiérů proměnily ve spojence a přátele,“ řekl ve vysílání ČT24 spolupracovník ČT pro oblast Balkánu Thomas Kulidakis.
S Tsiprasem přicestovalo deset mnistrů, což je podle Kulidakise půlka vlády, a také na sto představitelů komerční sféry. Premiéři by měli podepsat řadu smluv, například o spolupráci v energetice.
„Podle premiéra Zaeva by Řecko mělo investovat až pět set milionů eur do energetické oblasti v Severní Makedonii. Dále (se bude řešit) obranná spolupráce anebo například porozumění a vzájemná pomoc obou zemí v případě vstupu Severní Makedonie do Severoatlantické aliance a především do Evropské unie,“ dodal Kulidalis.