Íránská státní televize zveřejnila video, které podle ní dokazuje, že USA ve čtvrtek žádný íránský dron v Hormuzském průlivu nesetřelily. Čtvrteční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o sestřelení íránského dronu blízko americké výsadkové lodi popřel v noci na pátek i íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Zarífův náměstek řekl, že USA zřejmě sestřelily vlastní stroj. Zprávu o ztrátě dronu popřela i íránská armáda.
Trump oznámil sestřelení íránského dronu. Žádný nepostrádáme, možná byl váš, rýpl si íránský náměstek
Události: Sestřelený, nebo nesestřelený? Írán a USA vedou spor o dron nad Hormuzem (zdroj: ČT24)
Podle Trumpa se íránský dron přiblížil k výsadkové lodi USS Boxer na asi 900 metrů, čímž ohrozil bezpečnost nejen plavidla, ale také posádky. Prezident uvedl, že Američané před sestřelem, který označil za obrannou akci, opakovaně vyslali k íránskému bezpilotními stroji výzvy, aby se vzdálil.
„Je to další z mnoha provokativních a nepřátelských akcí Íránu vůči lodím operujícím v mezinárodních vodách. Spojené státy si vyhrazují právo bránit své příslušníky, zařízení a zájmy. Vyzýváme všechny národy, aby odsoudily snahy Íránu narušit svobodu plavby a mezinárodního obchodu,“ uvedl americký prezident podle BBC.
Teherán íránský původ dronu popírá
Íránský ministr zahraničí později řekl, že o žádném sestřelení bezpilotního letadla neví. „Nemáme žádné informace, že bychom ztratili dron,“ řekl Mohammad Džavád Zaríf v New Yorku, kde jednal s generálním tajemníkem OSN.
„Nepřišli jsme o žádný dron v Hormuzském průlivu ani jinde. Obávám se, že (válečná loď) USS Boxer omylem sestřelila vlastní bezpilotní letoun!“ uvedl na Twitteru Zarífův náměstek Abbás Arakčí.
Armádní mluvčí Abúlfazl Šekárčí, jehož citovala íránská agentura Tasním, tvrdí, že všechny íránské drony se vrátily na své základny. Íránská státní televize pak zveřejnila video s leteckými záběry americké vojenské lodi, které byly podle údajů na záznamu natočené dronem íránských revolučních gard před i po době, v níž Trump oznámil sestřelení dronu.
Rozdělení vzdušného prostoru v oblasti Perského zálivu
Podle íránského poslance a člena parlamentního bezpečnostního výboru Hosejna Nakaví Hosejního jde Trumpovi o vyhrocení napětí v Perském zálivu. „Amerika chce takovým tvrzením vyvolat napětí a psychologickou válku v oblasti a v Íránu a zastřít vlastní neúspěchy,“ řekl.
Americká výsadková loď USS Boxer podle kapitána opustila přístav v San Diegu v květnu. Mise byla naplánována už před rokem. Přítomnost lodi v Hormuzském průlivu tak nemá být reakcí na stupňující se napětí mezi Spojenými státy a Íránem. „Běžný plán bychom plnili bez ohledu na to, co se ve světě děje. Bylo to naplánováno před lety a teď to plníme,“ poznamenal velitel USS Boxer Jason Burns.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem jsou dlouhodobě vypjaté, mimo jiné i kvůli jadernému programu Teheránu. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by se měly využít všechny diplomatické kontakty, aby se předešlo stupňování napětí.
Íránské gardy na konci června sestřelily v oblasti Hormuzského průlivu americký dron. Podle Teheránu se tak stalo v prostoru nad íránskými vodami, USA ale trvají na tom, že dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru.
Američané za sestřelený dron plánovali odvetný úder, ale Trump ho odvolal, protože by při něm umírali lidé. „Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu,“ uvedl tehdy prezident.
Podle agentury Reuters mají Spojené státy potíže se sestavením mezinárodní koalice, která by zajistila ochranu ropné trasy na Blízkém východě. Cílem má být podle Pentagonu hlavně zviditelnění ochranných prostředků v oblasti trasy. Spojenci USA však údajně váhají se závazkem poskytnout své zbraně a vojáky.
USA tvrdí, že sestřelily íránský dron v Hormuzském průlivu (zdroj: ČT24)
Další sankce kvůli jadernému programu
Už od loňska komplikuje vzájemné vztahy obou zemí rozhodnutí prezidenta Trumpa jednostranně vypovědět jadernou dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu tento dokument z roku 2015 označil za katastrofální, neboť podle něj nebrání Teheránu získat jadernou zbraň. S vypovězením dohody se Trump zároveň rozhodl uvalit nové sankce na islámskou republiku, která tvrdí, že její jaderné aktivity nejsou zaměřené vojensky.
Protiíránské sankce Američané stále zpřísňují, naposledy se tak stalo ve čtvrtek. Nově se na sankční seznam dostalo pět Íránců a sedm společností, z nichž některé sídlí v Číně a jedna v Belgii.
„Ministerstvo financí podniká akce, aby zablokovalo íránskou dodavatelskou síť, jež využívá krycí společnosti sídlící v Číně a Belgii, aby získala kritický jaderný materiál,“ uvedl v prohlášení ministr financí Steven Mnuchin. Dodal, že vláda Spojených států je hluboce znepokojena tím, že íránský režim obohacuje uran nad limit stanovený mezinárodní dohodou z roku 2015.
Pětice Íránců zařazená na seznam se podílí na jaderném programu Teheránu, část z nich má přímé vazby na společnost zajišťující odstředivky nutné k obohacování uranu. Jeden z Íránců jako místo pobytu uvádí Belgii.
V Belgii působí také společnost TAWU Mechanical Engineering and Trading Company, kterou USA zařadily na černou listinu. Spolu s ní byly na seznam zapsány dvě společnosti sídlící v Íránu a čtyři v Číně.
Zadržené tankery
Washington během čtvrtka také vyzval Írán, aby propustil tanker plující pod panamskou vlajkou, jehož zadržení Teherán ve čtvrtek oznámil. Soud na Gibraltaru mezitím podle médií prodloužil termín pro zadržení íránského tankeru do 15. srpna. Úřady mají podezření, že tanker vezl ropu do Sýrie a Teherán požaduje jeho propuštění.