Trump a Putin v Japonsku jednali o kontrole zbrojení. Zapojit se podle šéfa Bílého domu má i Čína

Americký prezident Donald Trump se v pátek v japonské Ósace sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Během hodinu a půl dlouhého jednání se dohodli, že budou pokračovat v rozhovorech o kontrole zbrojení. Trump přitom prohlásil, že nový kontrolní režim musí zahrnovat Čínu. Mluvili spolu také o Íránu, Sýrii, Venezuele nebo situaci na Ukrajině. Oba státníci jsou v zemi na summitu nejsilnějších ekonomik světa G20.

„Oba státníci se shodli, že zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem odpovídá zájmům obou zemí a celého světa,“ stojí v prohlášení, které po jednání podle agentury TASS zveřejnil Bílý dům. Prezidenti podle tohoto dokumentu kromě modelu kontroly zbrojení pro 21. století jednali také o situaci v Íránu, Sýrii, Venezuele a na Ukrajině. Konkrétně se dotkli ruského zadržení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu.

Obě země během posledních měsíců oznámily, že odstupují od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu z dob studené války. Spojené státy Rusko obviňovaly, že smlouvu porušuje, ruská strana taková tvrzení ale odmítá.

3 minuty
Summit G20 začal dvoustrannými schůzkami, hlavní téma je obchodní válka mezi USA a Čínou
Zdroj: ČT24

 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov po schůzce uvedl, že v nejbližších dnech bude do Bílého domu posláno oficiální pozvání, aby se Trump 9. května 2020 zúčastnil přehlídky na Rudém náměstí. „Skutečně Putin pozval Trumpa na oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války a Trump reagoval pozitivně, řekl, že počká na oficiální pozvání,“ uvedl Peskov s tím, že se tak stane v nejbližší době.

Čas podle něj nedovolil oběma vůdcům, aby hlouběji pohovořili o tématech, kterých se dotkli, nicméně si řekli, že úroveň obchodu mezi oběma státy neodpovídá potenciálu obou zemí, a tak se dohodli podívat se na překážky rozšíření obchodních horizontů.

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova byla na schůzce velmi dobrá atmosféra a nálada. Oba vůdci se podle něj shodli, že situace okolo Íránu je napjatá, ale chtějí ji vyřešit diplomaticky. Pokud jde o strategickou situaci a vztahy obou velmocí, oba prezidenti podle Lavrova vybídli zdržet se kroků, které by mohly vyprovokovat závody ve zbrojení. Obě strany také chápou, že USA a Rusko potřebují spolupracovat.

Trump před začátkem pátečního jednání ocenil „velmi dobré vztahy“ s Moskvou. „Myslím, že výsledky této schůzky budou výborné,“ řekl americký prezident. „Nemohu než souhlasit s prezidentem (USA), máme o čem hovořit,“ řekl Putin po úvodní řeči Trumpa, v níž novinářům prezentoval body nadcházejícího jednání.

Na dotaz reportéra, zda Trump na schůzce nadnese i otázku údajných zásahů do amerických voleb, šéf Bílého domu odpověděl, že samozřejmě ano. Putinovi před novináři v nadsázce řekl, aby se „nevměšoval do amerických voleb“.

Očekávalo se, že na schůzce bude řeč také o Severní Koreji. Ruský prezident se v dubnu ve Vladivostoku poprvé sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Dialog mezi Washingtonem a Pchjongjangem o severokorejském jaderném odzbrojení vázne po neúspěšném summitu Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji letos v únoru.

Zatím jediné širší jednání Trumpa s Putinem se konalo loni v červenci v Helsinkách. Prezidenti se setkali také několikrát na okraj mezinárodních konferencí. Počátkem května pak Trump s Putinem hovořil půldruhé hodiny telefonicky.

Americký prezident se v Japonsku sešel také s Angelou Merkelovou a ocenil rostoucí obchodní vztahy mezi Německem a USA. Trump s německou kancléřkou na bilaterálním jednání diskutovali rovněž o Íránu a jeho jaderném a balistickém programu, o podpoře ekonomických reforem na Ukrajině a o složitém obchodním vyjednávání mezi USA a Čínou.

Putin a Mayová se sešli poprvé od aféry Skripal

Na okraj summitu G20 se také setkali britská premiérka Theresa Mayová a ruský prezident, a to poprvé od loňské aféry kolem otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury. Britský list The Guardian uvedl, že Mayová a Putin si před společným jednáním potřásli rukama, ale neusmáli se. Po jednání Mayová uvedla, že normalizace vztahů Británie a Ruska nebude možná, dokud Moskva neukončí nezodpovědné a destabilizující aktivity.

Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

Mayová před summitem řekla, že Londýn bude usilovat o to, aby dva představitelé ruské vojenské rozvědky obvinění z podílu na útoku byli pohnáni k odpovědnosti. Putin v rozhovoru s listem Financial Times krátce přes summitem G20 znovu zdůraznil, že Rusko nemá s otravou nic společného. Prohlásil přitom, že bilaterální vztahy jsou mnohem důležitější než „rozruch kolem špionů, kteří nestojí za zlámanou grešli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO Ukrajině nikdy neslíbilo členství, prohlásil Rutte

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
před 2 hhodinami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Vydal by se i na linii bojů, aby ho našel,“ ukázal dokument Táta hledá syna

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
před 3 hhodinami

Paříž hostila konferenci o budoucnosti Sýrie

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.
před 3 hhodinami

Robert F. Kennedy mladší se stane ministrem zdravotnictví USA

Robert F. Kennedy stane v čele amerického ministerstva zdravotnictví. Tohoto kandidáta prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek potvrdil do funkce Senát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...