Trump a Putin v Japonsku jednali o kontrole zbrojení. Zapojit se podle šéfa Bílého domu má i Čína

Americký prezident Donald Trump se v pátek v japonské Ósace sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Během hodinu a půl dlouhého jednání se dohodli, že budou pokračovat v rozhovorech o kontrole zbrojení. Trump přitom prohlásil, že nový kontrolní režim musí zahrnovat Čínu. Mluvili spolu také o Íránu, Sýrii, Venezuele nebo situaci na Ukrajině. Oba státníci jsou v zemi na summitu nejsilnějších ekonomik světa G20.

„Oba státníci se shodli, že zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem odpovídá zájmům obou zemí a celého světa,“ stojí v prohlášení, které po jednání podle agentury TASS zveřejnil Bílý dům. Prezidenti podle tohoto dokumentu kromě modelu kontroly zbrojení pro 21. století jednali také o situaci v Íránu, Sýrii, Venezuele a na Ukrajině. Konkrétně se dotkli ruského zadržení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu.

Obě země během posledních měsíců oznámily, že odstupují od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu z dob studené války. Spojené státy Rusko obviňovaly, že smlouvu porušuje, ruská strana taková tvrzení ale odmítá.

3 minuty
Summit G20 začal dvoustrannými schůzkami, hlavní téma je obchodní válka mezi USA a Čínou
Zdroj: ČT24

 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov po schůzce uvedl, že v nejbližších dnech bude do Bílého domu posláno oficiální pozvání, aby se Trump 9. května 2020 zúčastnil přehlídky na Rudém náměstí. „Skutečně Putin pozval Trumpa na oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války a Trump reagoval pozitivně, řekl, že počká na oficiální pozvání,“ uvedl Peskov s tím, že se tak stane v nejbližší době.

Čas podle něj nedovolil oběma vůdcům, aby hlouběji pohovořili o tématech, kterých se dotkli, nicméně si řekli, že úroveň obchodu mezi oběma státy neodpovídá potenciálu obou zemí, a tak se dohodli podívat se na překážky rozšíření obchodních horizontů.

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova byla na schůzce velmi dobrá atmosféra a nálada. Oba vůdci se podle něj shodli, že situace okolo Íránu je napjatá, ale chtějí ji vyřešit diplomaticky. Pokud jde o strategickou situaci a vztahy obou velmocí, oba prezidenti podle Lavrova vybídli zdržet se kroků, které by mohly vyprovokovat závody ve zbrojení. Obě strany také chápou, že USA a Rusko potřebují spolupracovat.

Trump před začátkem pátečního jednání ocenil „velmi dobré vztahy“ s Moskvou. „Myslím, že výsledky této schůzky budou výborné,“ řekl americký prezident. „Nemohu než souhlasit s prezidentem (USA), máme o čem hovořit,“ řekl Putin po úvodní řeči Trumpa, v níž novinářům prezentoval body nadcházejícího jednání.

Na dotaz reportéra, zda Trump na schůzce nadnese i otázku údajných zásahů do amerických voleb, šéf Bílého domu odpověděl, že samozřejmě ano. Putinovi před novináři v nadsázce řekl, aby se „nevměšoval do amerických voleb“.

Očekávalo se, že na schůzce bude řeč také o Severní Koreji. Ruský prezident se v dubnu ve Vladivostoku poprvé sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Dialog mezi Washingtonem a Pchjongjangem o severokorejském jaderném odzbrojení vázne po neúspěšném summitu Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji letos v únoru.

Zatím jediné širší jednání Trumpa s Putinem se konalo loni v červenci v Helsinkách. Prezidenti se setkali také několikrát na okraj mezinárodních konferencí. Počátkem května pak Trump s Putinem hovořil půldruhé hodiny telefonicky.

Americký prezident se v Japonsku sešel také s Angelou Merkelovou a ocenil rostoucí obchodní vztahy mezi Německem a USA. Trump s německou kancléřkou na bilaterálním jednání diskutovali rovněž o Íránu a jeho jaderném a balistickém programu, o podpoře ekonomických reforem na Ukrajině a o složitém obchodním vyjednávání mezi USA a Čínou.

Putin a Mayová se sešli poprvé od aféry Skripal

Na okraj summitu G20 se také setkali britská premiérka Theresa Mayová a ruský prezident, a to poprvé od loňské aféry kolem otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury. Britský list The Guardian uvedl, že Mayová a Putin si před společným jednáním potřásli rukama, ale neusmáli se. Po jednání Mayová uvedla, že normalizace vztahů Británie a Ruska nebude možná, dokud Moskva neukončí nezodpovědné a destabilizující aktivity.

Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

Mayová před summitem řekla, že Londýn bude usilovat o to, aby dva představitelé ruské vojenské rozvědky obvinění z podílu na útoku byli pohnáni k odpovědnosti. Putin v rozhovoru s listem Financial Times krátce přes summitem G20 znovu zdůraznil, že Rusko nemá s otravou nic společného. Prohlásil přitom, že bilaterální vztahy jsou mnohem důležitější než „rozruch kolem špionů, kteří nestojí za zlámanou grešli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 7 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 8 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...