Ruská armáda vyslala na cvičení k ukrajinským hranicím asi tři tisíce vojáků a tři sta jednotek vojenské techniky, informuje agentura Interfax s odkazem na vyjádření ruských ozbrojených sil. Rusko v posledních měsících podle agentury Reuters u hranic s Ukrajinou soustředilo odhadem sto tisíc vojáků, což vyvolalo obavy Kyjeva a Západu, že by mohlo plánovat invazi.
Cvičení probíhá ve Voroněžské, Belgorodské, Brjanské a Smolenské oblasti, informoval Interfax. První tři jmenované regiony s Ukrajinou přímo sousedí. Do manévrů se zapojily tanky a bojová vozidla pěchoty. Vojáci cvičí mimo jiné střelbu z ručních zbraní a obrněných vozidel a organizaci pochodů, upřesnila armáda.
Deník The New York Times na začátku ledna zveřejnil svoji mapu ruských vojenských pozic a upozornil, že podle armádních analytiků Moskva v posledních měsících k ukrajinským hranicím přesouvala techniku, jejíž rozmisťování je jinak časově náročné. Některé tanky a obrněná vozidla podle listu cestovaly vlaky až ze Sibiře.
Shromažďování vojáků u ukrajinských hranic bylo tématem pondělních rozhovorů amerických a ruských diplomatů v Ženevě. Ruští zástupci odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu zaútočit, rozmístění armády označují za bezpečnostní záruku. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.
„Obyčejní Rusové si válku nepřejí. I ruští politici říkají, že válka na Ukrajině není v jejich plánu. Říkají ale, že i konfrontace je jednou z možností,“ analyzuje zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek. Část populace je přesto podle něj ráda, že se Rusko vrací k velmocenské rétorice z období Sovětského svazu.
Rusové se sejdou se zástupci NATO ve středu
Delegace vedená ruským náměstkem ministerstva zahraničí Sergejem Rjabkovem v Ženevě požadovala, aby Ukrajina neměla přístup do Severoatlantické aliance (NATO). Případné začlenění východoevropské země do obranného paktu Západu považuje za ohrožení ruské národní bezpečnosti.
Náměstkyně amerického ministerstva zahraničí Wendy Shermanová nicméně jakékoliv garance odmítla. USA podle ní nedovolí změnu dlouhodobě platné politiky otevřených dveří NATO, tedy právo vstupu jakékoliv země, která splňuje podmínky.
Rožánek připomněl, že Rusko předložilo v návrzích dohody o bezpečnosti v Evropě tři zásadní témata. Vedle garance nerozšíření NATO na východ a stažení vojáků ze zemí východní Evropy a Balkánu, kteří tam nebyli před rokem 1997, je třetím požadavkem nerozmisťování raket středního a krátkého doletu v blízkosti hranic.
Shermanová po pondělním jednání také řekla, že by Rusko mělo situaci uklidnit stažením svých vojsk. Zároveň vyjádřila připravenost jednat o vzájemném omezení rozsahu vojenských cvičení i držení některých raketových systémů.
„Víme, o čem se nejednalo. Nejednalo se o těch ruských návrzích, které zazněly ve veřejném prostoru. Také víme, o čem se dlouhodobě jednat nedá, a to jsou věci, které se přímo týkají evropské bezpečnosti a evropských suverénních států, ty budou řešeny v multilaterálních formátech,“ komentuje pondělní schůzku stálý představitel ČR při NATO Jakub Landovský.
Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Miřejovského si Spojené státy zakládají na tom, aby o tématech týkajících se NATO nebo Ukrajiny nejednaly samy, ale vždy společně se zástupci všech zainteresovaných zemí.
Zda budou rozhovory pokračovat, se Moskva podle Rjabkova rozhodne po středečním setkání Rady NATO-Rusko v Bruselu. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ale předeslal, že Rusko nevidí zásadní důvod k optimismu.
„Vždycky, když se rozbíhá taková zásadní debata o bezpečnosti a o pravidlech, která se ale netýká pouze Evropy, to bude mít globální konsekvence. Na začátku strany přednesou maximalistické pozice,“ říká Landovský. Stejný postup očekává i u středečních jednání.
„Doufáme, že diplomatická jednání budou pokračovat. Na stole je ale i možnost agrese a je potřeba si uvědomit, že ta volba je na Rusku. Rusko teď musí rozhodnout, jaký bude další postup. NATO pouze potvrzuje svou setrvalou vůli podílet se na dialogu,“ tvrdí Landovský.
