Syrská opoziční vyjednávací komise (HNC) se nezúčastní mírových rozhovorů plánovaných na 30. ledna v ruském letovisku Soči. Komise to uvedla po skončení devátého kola diplomatických rozhovorů o syrském konfliktu, které organizovala Organizace spojených národů (OSN) ve Vídni. Kvůli útokům na syrský Afrín se nechtějí zúčastnit ani Kurdové.
„Podle nás je teď míč na ruské straně hřiště. Stále od nich slyšíme, že mají v Sýrii navrch, jsou ale už dlouho zodpovědní za udržování režimu při životě a pokud by chtěli, mohli by ho přinutit k odpovědnosti a dodržování mezinárodních rezolucí,“ uvedl mluvčí syrských opozičních vyjednavačů Jahja al-Aridi.
Podle něj je konference v Soči pokusem o podkopání snahy OSN zprostředkovat mírovou dohodu. Rusko tvrdí, že nehodlá nahradit diplomatická jednání, která organizuje OSN. V minulosti Moskva iniciovala jednání v kazašské Astaně, což ale nepřineslo žádné výsledky.
Také západní mocnosti a některé arabské státy soudí, že schůzka v Soči má být pokusem o vytvoření paralelních rozhovorů, které naruší úsilí OSN a vytvoří podmínky pro takové řešení syrského konfliktu, které bude více vyhovovat syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusko je jeho spojencem.
Mluvčí OSN Stéphane Dujarric řekl, že generální tajemník organizace António Guterres věří, že rozhovory v Soči přispějí k oživení vnitrosyrských mírových jednání pod záštitou OSN.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová oznámila, že pozvánky do Soči dostalo 1600 lidí. Mezi nimi nejenom syrští aktéři, ale také zástupci stálých členů Rady bezpečnosti OSN a několika arabských zemí. Na setkání bude také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Zúčastnit se nechtějí ani Kurdové
Podle Zacharovové byli pozváni všichni „místní i mezinárodní významní aktéři“. Účast podle ní „potvrdilo mnoho zástupců politických kurdských sil“. Lavrov dříve uvedl, že Kurdové byli pozváni i přes odpor Turecka.
Podle poradce správy kurdské autonomie Badrana Kurda ale Kurdové nebyli formálně pozváni. Pokud by pozvání do Soči dostali, kongresu by se nezúčastnili kvůli barbarským okupačním útokům na Afrín, uvedl. „Jak se má diskutovat o řešení, když se ve stabilních a bezpečných oblastech šíří anarchie a bojuje se tam?“ řekl.
Severosyrskou oblast Afrín ovládanou Kurdy začala turecká armáda ostřelovat minulý týden. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko „vyčistí“ oblasti u své hranice od teroristů, a kromě operace proti Afrínu pohrozil i útokem na Manbidž. Obě místa leží na severu syrské provincie Aleppo.
Turecko chce, aby USA stáhly své vojáky u Kurdů v severní Sýrii
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v sobotu vyzval Spojené státy, aby okamžitě stáhly své vojáky působící u kurdských milicí v severní Sýrii v oblasti kolem města Manbidž. Ankara podle něj od USA očekává konkrétní kroky potvrzující, že Američané už nebudou dál kurdské jednotky vyzbrojovat. V oblasti Manbidže působí asi 2000 amerických vojáků.
Podle Turecka kurdské skupiny, které oblast kontrolují, patří k teroristickým organizacím a Ankara si nepřeje, aby operovaly v blízkosti jeho hranice. Vojenská operace ale v syrské občanské válce otevřela novou frontu a zvýšila napětí mezi Ankarou a Washingtonem, tedy spojenci v NATO.
V německém Kolíně nad Rýnem proti vojenské operaci turecké armády proti kurdské enklávě na severu Sýrie demonstrovalo asi 20 tisíc kurdských přistěhovalců. Policie pak demonstraci předčasně rozpustila kvůli tomu, že se v davu objevily zakázané symboly Strany kurdských pracujících (PKK), například portréty bývalého lídra PKK Abdullaha Öcalana. Dva lidi policisté zadrželi.
Kurdové žádají německou vládu, aby vyhlásila proti Turecku sankce za „nelegální, agresivní válku“, jak uvedl Mehmet Tanriverdi, který je místopředsedou kurdské organizace v Německu.
Kurdské jednotky v bojích pomohly porazit radikály z takzvaného Islámského státu (IS). Kurdové nyní ovládají až čtvrtinu syrského území, hlavně na severu a východě.
