Stovky nových základen a jaderné ledoborce. Rusko posiluje vliv v arktické oblasti

Ruská armáda v posledních letech postavila v arktické oblasti stovky nových základen. Vojáci v nich musejí vydržet navzdory extrémnímu mrazu po celý rok bez pomoci zvenčí. Moskva přizpůsobuje nevlídným podmínkám i vojenskou techniku. Ruské zájmy se však za polárním kruhem střetávají s nároky jiných zemí, převážně členů NATO.

Ostrov Kotělnyj byl ještě nedávno pustý, teď ale z terénu vystupují barvy ruské trikolory. Místní ruská základna pro 250 vojáků je v plném provozu od letošního roku.

„Naše základna provádí radarovou kontrolu, střeží vzdušný prostor a zabezpečuje severní plavební trasu,“ vysvětluje velitel základny Vladimir Pasečnik. Rusové mají k dispozici speciální techniku – třeba protiletadlový systém Pancir, který je upravený tak, aby fungoval v mrazu.

Podle ruského ministerstva obrany vzniklo na severu během šesti let na 475 základen. „Posilujeme vědeckou, dopravní, navigační i vojenskou infrastrukturu, což nám pomůže ochránit zájmy Ruska v tomto strategicky významném regionu,“ konstatoval loni v březnu ruský prezident Vladimir Putin.

S odtáváním ledu roste za polárním kruhem chuť po nerostném bohatství, od zemního plynu po ropu. Moskva si hájí výsadní práva na všechno, co je v moři i pod ním, a to až k severnímu pólu.

Klíčovou roli hraje klimatická změna. Pokud by led v Arktidě netál takovým tempem, tak bychom se pravděpodobně nebavili o Arktidě jako o bezpečnostním tématu. Tání ledu otevírá potencionální námořní obchodní trasy. V Arktidě zlevňuje přístup k surovinám a umožňuje Rusům přístup k přístavům.
Jan Hornát
expert z Institutu mezinárodních studií při FSV UK

Obavy z možného střetu

Tam je ale těsno a ruské nároky se střetávají se zájmy okolních zemí. „Nemáme důvod se obávat, že by v Arktidě mohl vypuknout vojenský konflikt, ale snadno se sem může rozšířit, pokud začne někde jinde,“ podotkla loni v říjnu norská ministryně zahraničí Ine Eriksen Søreideová.

Vojáci NATO na případný střet v Arktidě na podzim cvičili v Norsku a přilehlých vodách. Za polární kruh tehdy poprvé od studené války vyplula americká letadlová loď. Stálé základny má na ostrovech u severního pólu také Kanada, Dánsko a Spojené státy.

Územní nároky v Arktidě
Zdroj: ČT24

„Pokud státy budou oblast vnímat jako kolbiště, tak to může být sebenaplňující se proroctví. Společné zájmy Ruska a USA na průzkumu oblasti za cílem nalézt ropu byly přetrženy sankcemi. Nicméně i v současnosti přetrvává možnost určité spolupráce. Například minulý rok všechny arktické země spolu s Čínou a Evropskou unií vydaly deklaraci o zákazu komerčního rybolovu v Arktidě na budoucích šestnáct let. Po malých krocích se dá dospět k modus vivendi,“ míní Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií při FSV UK.

Zatím Rusko v oblasti tahá za delší konec lana – jako jediné má ledoborce s jaderným pohonem, kteří dokážou bez námahy prosekat cestu z Evropy do Asie.

Kontrolu nad plavební trasou si teď Moskva vynucuje i novými pravidly: lodě mají o její využití žádat 45 dnů předem, zaplatit tučný poplatek a vzít na palubu ruského průvodce, jinak Moskva hrozí zabavením, případně i potopením plavidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoku v Southportu mohli dle nového vyšetřování zabránit rodiče agresora i úřady

Útoku v britském Southportu, při kterém předloni ubodal tehdy sedmnáctiletý Axel Rudakubana tři dívky a dalších deset lidí zranil, mohli a měli podle nového vyšetřování předejít rodiče pachatele i britské úřady. Na závěry zveřejněné v pondělí upozornila agentura AP. Britský premiér Keir Starmer označil závěry vyšetřování za hluboce znepokojující a přislíbil zásadní změny.
před 2 hhodinami

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
12. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudce navrhl obžalovat manželku španělského premiéra Sáncheze

Vyšetřující soudce Juan Carlos Peinado navrhl obžalovat manželku španělského premiéra Pedra Sáncheze Begoňu Gómezovou z korupce, zneužívání vlivu, zpronevěry a neoprávněného nakládání s ochrannou známkou. Případ se dle El País týká korupční kauzy spojené i s jejím působením na madridské Univerzitě Complutense a s kontakty s veřejnými institucemi a firmami. Zatím není jasné, kdy by mělo začít hlavní líčení. Gómezová obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zničíme íránské lodě, které se přiblíží k americké blokádě, hrozí Trump

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMagyar je hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa, míní Vondráček

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.
před 5 hhodinami
Načítání...