Stovky nových základen a jaderné ledoborce. Rusko posiluje vliv v arktické oblasti

Ruská armáda v posledních letech postavila v arktické oblasti stovky nových základen. Vojáci v nich musejí vydržet navzdory extrémnímu mrazu po celý rok bez pomoci zvenčí. Moskva přizpůsobuje nevlídným podmínkám i vojenskou techniku. Ruské zájmy se však za polárním kruhem střetávají s nároky jiných zemí, převážně členů NATO.

Ostrov Kotělnyj byl ještě nedávno pustý, teď ale z terénu vystupují barvy ruské trikolory. Místní ruská základna pro 250 vojáků je v plném provozu od letošního roku.

„Naše základna provádí radarovou kontrolu, střeží vzdušný prostor a zabezpečuje severní plavební trasu,“ vysvětluje velitel základny Vladimir Pasečnik. Rusové mají k dispozici speciální techniku – třeba protiletadlový systém Pancir, který je upravený tak, aby fungoval v mrazu.

Podle ruského ministerstva obrany vzniklo na severu během šesti let na 475 základen. „Posilujeme vědeckou, dopravní, navigační i vojenskou infrastrukturu, což nám pomůže ochránit zájmy Ruska v tomto strategicky významném regionu,“ konstatoval loni v březnu ruský prezident Vladimir Putin.

S odtáváním ledu roste za polárním kruhem chuť po nerostném bohatství, od zemního plynu po ropu. Moskva si hájí výsadní práva na všechno, co je v moři i pod ním, a to až k severnímu pólu.

Klíčovou roli hraje klimatická změna. Pokud by led v Arktidě netál takovým tempem, tak bychom se pravděpodobně nebavili o Arktidě jako o bezpečnostním tématu. Tání ledu otevírá potencionální námořní obchodní trasy. V Arktidě zlevňuje přístup k surovinám a umožňuje Rusům přístup k přístavům.
Jan Hornát
expert z Institutu mezinárodních studií při FSV UK

Obavy z možného střetu

Tam je ale těsno a ruské nároky se střetávají se zájmy okolních zemí. „Nemáme důvod se obávat, že by v Arktidě mohl vypuknout vojenský konflikt, ale snadno se sem může rozšířit, pokud začne někde jinde,“ podotkla loni v říjnu norská ministryně zahraničí Ine Eriksen Søreideová.

Vojáci NATO na případný střet v Arktidě na podzim cvičili v Norsku a přilehlých vodách. Za polární kruh tehdy poprvé od studené války vyplula americká letadlová loď. Stálé základny má na ostrovech u severního pólu také Kanada, Dánsko a Spojené státy.

Územní nároky v Arktidě
Zdroj: ČT24

„Pokud státy budou oblast vnímat jako kolbiště, tak to může být sebenaplňující se proroctví. Společné zájmy Ruska a USA na průzkumu oblasti za cílem nalézt ropu byly přetrženy sankcemi. Nicméně i v současnosti přetrvává možnost určité spolupráce. Například minulý rok všechny arktické země spolu s Čínou a Evropskou unií vydaly deklaraci o zákazu komerčního rybolovu v Arktidě na budoucích šestnáct let. Po malých krocích se dá dospět k modus vivendi,“ míní Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií při FSV UK.

Zatím Rusko v oblasti tahá za delší konec lana – jako jediné má ledoborce s jaderným pohonem, kteří dokážou bez námahy prosekat cestu z Evropy do Asie.

Kontrolu nad plavební trasou si teď Moskva vynucuje i novými pravidly: lodě mají o její využití žádat 45 dnů předem, zaplatit tučný poplatek a vzít na palubu ruského průvodce, jinak Moskva hrozí zabavením, případně i potopením plavidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
19:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 1 hhodinou

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 2 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 10 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 12 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 12 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 14 hhodinami
Načítání...