Státy EU schválily zákaz dovozu ruského plynu, Maďarsko a Slovensko byly proti

Členské státy Evropské unie v pondělí definitivně schválily postupný zákaz dovozu plynu z Ruska, oznámila Rada EU. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) podle nařízení skončí nejpozději k 1. lednu 2027, dovoz potrubního plynu bude za určitých podmínek možný nejpozději do 1. listopadu 2027. Proti hlasovaly Slovensko a Maďarsko.

Nedodržení nových pravidel může mít za následek pokuty od 2,5 milionu eur pro fyzické osoby a od čtyřiceti milionů eur (970 milionů korun) pro firmy, případně minimálně 3,5 procenta jejich celkového celosvětového ročního obratu nebo 300 procent odhadovaného obratu transakce.

Návrh prošel, ačkoliv proti hlasovali ministři ze Slovenska a z Maďarska. Česko hlasovalo pro. Budapešť už avizovala, že chce zákaz napadnout u evropského soudu v Lucemburku.

„Slovensko hlasovalo proti přijetí nařízení z důvodu očekávaných negativních hospodářských a finančních dopadů, jakož i jeho potenciálních nepříznivých účinků na bezpečnost dodávek plynu,“ uvedl slovenský státní tajemník Marek Eštok.

Slovensko podle Eštoka podporuje společné evropské úsilí postupně snižovat závislost na dovážených fosilních palivech, ale volá po zohlednění geografických a ekonomických specifik nejdotčenějších států.

Ustoupení od ruského plynu

Zákaz dovozu ruského plynu začne pro krátkodobé smlouvy o dodávkách uzavřené před 17. červnem 2025 platit pro LNG od 25. dubna a pro potrubní plyn od 17. června. Pro dlouhodobé smlouvy na LNG začne zákaz platit od 1. ledna 2027.

U nejcitlivějších smluv, tedy dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu potrubím, začne zákaz platit 30. září 2027, pokud členské země budou schopny zajistit své cíle naplněnosti zásobníků. Nejzazší termín začátku zákazu dovozu plynu potrubím je 1. listopadu 2027.

Rusko bylo dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle unijního statistického úřadu Eurostat ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř čtyřicet procent spotřeby plynu v Evropské unii. Po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 západní státy zavedly četné sankce, jejichž smyslem je omezit Rusku příjmy z prodeje surovin, kterými financují válku. V roce 2025 ruský plyn představoval asi třináct procent dovozu do EU v hodnotě přes patnáct miliard eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK zahájila vyšetřování sítě X kvůli generování sexualizovaných snímků

Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy X miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA), informovala ve svém sdělení. Souvisí to s generováním sexualizovaných fotografií žen a dětí AI chatbotem Grok na žádost uživatelů. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená s jeho zavedením.
před 1 mminutou

Státy EU schválily zákaz dovozu ruského plynu, Maďarsko a Slovensko byly proti

Členské státy Evropské unie v pondělí definitivně schválily postupný zákaz dovozu plynu z Ruska, oznámila Rada EU. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) podle nařízení skončí nejpozději k 1. lednu 2027, dovoz potrubního plynu bude za určitých podmínek možný nejpozději do 1. listopadu 2027. Proti hlasovaly Slovensko a Maďarsko.
před 1 hhodinou

Zimní bouře v USA má oběti. Způsobila výpadky elektřiny a problémy v dopravě

Devět mrtvých si vyžádala zimní bouře, která nyní sužuje značnou část Spojených států, informuje zpravodajský server NBC News. Zrušeno podle něj v neděli bylo ve Spojených státech přes dvanáct tisíc letů, v pondělí se očekává zrušení dalších více než tří tisíc leteckých spojení a zpoždění dalších 645. S výpadky elektřiny se stále potýká více než 820 tisíc odběratelů, z toho přes čtvrt milionu v Tennessee, uvádí monitorovací server PowerOutage.us.
10:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali Trumpův rok ve funkci

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o prvním roku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hovořili například o jeho snaze získat Grónsko. V souvislosti s hnutím ANO probrali sněm, který potvrdil předsednictví premiéru Andreji Babišovi (ANO). Dále probrali také možný památný den české vlajky. Diskuze se účastnili komentátor z podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, amerikanista a hudebník Ondřej Hejma, ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilný, novinářka Seznam Zpráv Marie Bastlová a novinář Deníku N Filip Titlbach. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Na Slovensku začal nový proces v případu vraždy novináře Kuciaka

Na Slovensku v pondělí začal nový proces v případu vraždy novináře Jána Kuciaka, při které vrah v roce 2018 zastřelil také reportérovu přítelkyni Martinu Kušnírovou. Obžalobě čelí Marian Kočner a jeho známá Alena Zsuzsová. Tři další lidé, včetně vraha Kuciaka a Kušnírové, byli v kauze už dříve pravomocně odsouzeni a odpykávají si ve vězení dlouholeté tresty.
08:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V čele OLAFu zasedne Klement, jako první Čech se stane v EU generálním ředitelem

Už za několik dnů nastoupí do čela Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) český žalobce Petr Klement. Pomohla k tomu i politická podpora od prezidenta Petra Pavla či expremiéra Petra Fialy (ODS). Tuzemsko tak poprvé dosáhlo v Bruselu na nejvyšší úřednickou pozici – generálního ředitele. Úřad se angažoval i v kauze Čapí hnízdo, ale dle Klementa role instituce v této věci skončila. „OLAF působí v oblasti prevence, může dávat systémová doporučení, to je velice důležité,“ přiblížil nastupující generální ředitel.
před 5 hhodinami

Svědci vyvracejí tvrzení federálních úřadů o zabití v Minneapolisu

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.
00:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Léčba ran nebo očkování bez lékaře. Vojtěch chce posílit roli sester či lékárníků

Sestry, které samy rozhodnou třeba o léčbě ran. Nebo lékárníci, kteří pacienty naočkují proti chřipce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby část zdravotníků měla větší kompetence. Návrh plánuje dokončit do léta. Šéf lékařské komory je ale proti a obává se snížení kvality péče.
před 6 hhodinami
Načítání...