V Bruselu skončil summit Evropské unie. Lídři členských zemí v rámci Evropské rady jednali o další podpoře Ukrajiny, stabilitě bank či návratu k fiskálním pravidlům. Oficiální program summitu ale zastínily spory o spalovacích motorech, o kterých se původně diskuse vést neměla.
„Summit byl poněkud netradičně nabitý různými tématy. Za mě je asi nejdůležitější posvěcení dodávek munice na Ukrajinu v průběhu letošního roku,“ řekl Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Dodávky budou podle dohody financovány ze společného rozpočtu EU, takže se jedná o zásadní zlom. Evropská integrace bude poprvé ve své historii poskytovat dodávky zbraní do oblasti, která je momentálně ve vojenském konfliktu, upozornil.
Doposud se podle něj dodávky zbraní řešily různými ad hoc způsoby, kdy si je navzájem financovaly jednotlivé členské státy. Jako příklad Havelka uvedl české tanky odeslané na Ukrajinu, za které zaplatilo Nizozemsko.
Nečekaný odpor Německa k zákazu spalovacích motorů
I když to na oficiálním programu nestálo, Evropskou radu nakonec zaměstnala i debata o zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
Plán omezování a zpoplatnění uhlíkových emisí v automobilové dopravě již dospěl ke kompromisní podobě dojednané členskými zeměmi s Evropským parlamentem, chybí mu už jen definitivní razítko od unijních vlád, které často bývá formalitou.
Německo ovšem na poslední chvíli přišlo s požadavkem na silnější ukotvení výjimky pro spalovací motory, které by využívaly jiná než fosilní paliva. K jeho úsilí se přidaly další vlády, včetně české.
„Ta dohoda již padla a vypadalo to, že bude schválena. Nejsem si úplně jistý, jestli Německo dokáže v rámci Rady vytvořit blokační menšinu, nicméně je zvykem na evropské úrovni jednat tak dlouho, dokud se všichni neshodnou,“ dodal Havelka.
Podle něj je velmi neobvyklé, že Německo s novými požadavky přišlo na poslední chvíli, a naznačuje to, jaká situace panuje v rámci německé vlády. „Rozhodně bych řekl, že to do jisté míry snižuje důvěryhodnost Německa v rámci rozhodovacího procesu EU,“ doplnil analytik.
„To, co se teď odehrává, je legální součást procesu,“ řekl v pátek český premiér Petr Fiala. „Je pravda, že většinou v této fázi (legislativního procesu) už nedochází ke změnám,“ uznal nicméně premiér.
U jiných evropských lídrů vyvolává postup tábora vedeného Berlínem kritiku. „Tohle není směr, kterým bychom se měli vydávat. Celá architektura rozhodovacího procesu by se zhroutila, kdybychom to udělali,“ řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Summit podle Politico průlom ve složité otázce nepřinesl.
