Slovenský parlament přehlasoval veto prezidentky Zuzany Čaputové a schválil prodloužení moratoria na zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů na 50 z nynějších 14 dnů před hlasováním. Novela příslušného zákona vstoupí v platnost už před únorovými parlamentními volbami. Čaputová však už dříve oznámila, že v případě přehlasování veta požádá ústavní soud o přezkoumání zákona a o pozastavení jeho platnosti.
Slovenští poslanci přehlasovali Čaputovou. Prosazují „50 dní ticha“ před volbami
Prodloužení moratoria na výsledky sondáží prosadili ve sněmovně zejména poslanci dvou ze tří vládních stran spolu s krajně pravicovou stranou Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) a s několika nezařazenými zákonodárci.
Část koalice ho zdůvodnila tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je potřeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi.
Zveřejnění průzkumu bude možné třeba v Česku
Koalice přiznala, že novela zákona nezabrání před nadcházejícími volbami případnému zveřejňování výsledků sondáží popularity slovenských politických stran například na zahraničních webech.
Již platné dvoutýdenní moratorium na předvolební průzkumy, které se před parlamentními volbami uplatňovalo ve stávající podobě poprvé v roce 2016, patří mezi nejdelší v Evropě. V České republice začíná tři dny před otevřením volebních místností a platí do jejich uzavření.
Kvůli zmíněnému moratoriu nebyly krátce před parlamentními volbami na Slovensku před třemi lety zveřejněny výsledky anket, které zachytily výraznější změny v oblibě některých stran. Největším překvapením voleb se nakonec stala ĽSNS, která získala osm procent hlasů.
Vláda podle průzkumů přijde o většinu
Dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku je nejsilnější vládní Smer expremiéra Roberta Fica, byť její popularita v posledních letech klesla. V nejnovějším průzkumu agentury AKO se dostala pod 20 procent.
Tříčlenná vládní koalice by podle sondáží většinu ve sněmovně nezískala. Do sněmovny by se mohlo dostat až jedenáct stran či koalic. Popularita několika z nich se pohybuje kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny.