Slovenská vláda schválila dvoutýdenní uzávěru, začne platit o půlnoci

2 minuty
Události: Uzávěra na Slovensku
Zdroj: ČT24

Na Slovensku od půlnoci na čtvrtek začne v souvislosti s nepříznivou epidemickou situací kolem nemoci covid-19 celostátní uzávěra, která prozatím potrvá dva týdny. Její součástí bude výrazné omezení volného pohybu lidí. Řekli to představitelé vlády, která opatření ve středu schválila. Zaměstnavatelé budou od příštího týdne kontrolovat covidové certifikáty zaměstnanců. Po deseti dnech vláda opatření vyhodnotí, podle premiéra Eduarda Hegera se ale případné uvolnění restrikcí bude vztahovat jen na naočkované a na ty, kdo onemocnění prodělali.

Ke zpřísnění Bratislava přistupuje kvůli přetíženým nemocnicím a po rekordních přírůstcích nových případů nákazy koronavirem. Konzilium odborníků původně doporučovalo ještě tvrdší opatření, například přerušení prezenční výuky na většině škol a také takzvaný lockdown v trvání tří týdnů.

Výjimkou ze zákazu vycházení, kvůli kterému vláda vyhlásila nouzový stav, bude například cesta do zaměstnání nebo do školy, za nákupem nevyhnutelného zboží a služeb, na očkování či do přírody v rámci okresu. Podobná omezení, jež se v praxi projeví uzavřením řady prodejen či provozů volnočasových aktivit, zažilo Slovensko už dříve v letošním roce při předešlé silné vlně koronavirové infekce. Restrikcemi se budou muset řídit i lidé, kteří přicestují do země ze zahraničí.

„Do nynější situace jsme se dostali kvůli tomu, že se opatření nedodržovala. Vždy bude ve společnosti jistá skupina, která nebude spokojena. Mým úkolem není vyhovět všem, ale chránit životy obyvatel. Nevěřil jsem, že něco takového bude potřeba,“ prohlásil k novým opatřením premiér Eduard Heger. Dodal, že zmíněné restrikce jsou přísnější než podobná omezení, která kvůli koronavirové krizi zavedlo Rakousko.

Návrh na uzavření slovenských škol zablokovala vládní strana Svoboda a solidarita ministra hospodářství Richarda Sulíka. Balík opatření nepodpořila nejmenší vládní strana Za lidi, která žádala výhody pro očkované v zájmu podpory očkování proti covidu-19, v němž Slovensko výrazně zaostává za průměrem EU.

3 minuty
Žiju v zemi, které nerozumím, řekla Čaputová. Podle ní jsou nepopulární opatření zcela nevyhnutelná
Zdroj: ČT24

Rekordní přírůstek

Vláda přistoupila k opatření poté, co Slovensko poprvé za jeden den odhalilo přes deset tisíc infikovaných. V úterý v zemi přibylo 10 315 nakažených. Přetížené nemocnice dosáhly kritické hranice 3200 hospitalizovaných s onemocněním covid-19, informovalo slovenské ministerstvo zdravotnictví.

Dosud rekordní denní přírůstek zaznamenala země minulý pátek, kdy přibylo 9171 infikovaných. V úterý pak bylo dokončeno přes třicet tisíc laboratorních testů, tedy nejvíce od první poloviny září. S pozitivním výsledkem skončila více než třetina analyzovaných vzorků.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví už dříve upozornilo, že po překročení hranice 3200 covidových pacientů v nemocnicích bude země na prahu humanitární katastrofy. Zdravotnická zařízení na Slovensku se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu a během nynější silné vlny koronavirové nákazy nemocnice výrazněji omezily vykonávání plánovaných zákroků.

Osm z deseti hospitalizovaných s covidem-19 není vůbec nebo plně očkováno. Slovensko se v EU řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19, byť zájem o vakcinaci v posledním období stoupl. Od loňského propuknutí koronavirové nákazy podlehlo covidu-19 na Slovensku už více než čtrnáct tisíc lidí. 

5 minut
UK: Dvoutýdenní lockdown na Slovensku
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský uvedl, že vyhlášení uzávěry ze dne na den bylo nečekané. Někteří odborníci však chtěli tři týdny a také pro většinu škol, k čemuž nedošlo. Zájem o očkování v zemi poslední dobou mírně roste, ale je to růst jen o jednotlivé procentní body, uvedl zpravodaj. 

Doplnil také, že z očkování se stalo na Slovensku politické téma, které budí hodně emocí. Například část opozice ho zpochybňuje. Existuje také velká skupina občanů, která má k očkování nedůvěru či z něho má obavy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 1 hhodinou

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 1 hhodinou

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 3 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 7 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...