Situace je vážná, varuje WHO Bělorusy. Nikdo u nás nezemře, odmítá prevenci Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která vyzvala zemi k přijetí opatření proti šíření nákazy koronavirem. Země dosud zaznamenala téměř tři tisíce případů nákazy a 29 úmrtí, nezávislá média ale předpokládají mnohem větší počty. Samotní Bělorusové ani na pokyny státu nečekají a snaží se chránit sami.

Zatímco v ostatních evropských zemích platí zákazy shromažďování, běloruská fotbalová liga se v neděli hrála i se stovkami fanoušků v hledištích. Také běloruští katolíci slavili Velikonoce stejně jako jindy.

Kostely byly plné, lidé s rouškami výjimkou. „Nosím roušku, protože nechci způsobit zlo lidem v mém blízkém okolí. Člověk nemusí vědět, že je nakažený, a přenese to na ostatní,“ připustila ale třeba Ljudmila Rusovová, účastnice velikonoční mše z Grodenské oblasti.

WHO: Situace je vážná

Nízká úroveň opatření znepokojila delegaci Světové zdravotnické organizace, která Bělorusko navštívila minulý týden. Vedení země vyzvala k urychlené nápravě.

„Bělorusko se dostává do nové fáze šíření nákazy, vidíme komunitní přenos. Je to citelné v některých částech země stejně jako v metropoli Minsku. Situace je vážná a vyžaduje si zavedení nových opatření,“ varoval vedoucí delegace WHO Patrick O’Connor.

Podle něj je naprosto nezbytné přijmout nová opatření, která by vytvořila odstup mezi lidmi. Znamená to zřeknout se všech masových akcí, i sportovních, přejít k výuce na dálku a omezit pohyb lidí, zejména těch starších a postižených chronickými nemocemi.

Nahrávám video
Lukašenko ignoruje doporučení WHO
Zdroj: ČT24

Lukašenko: U nás nikdo nezemře

Bělorusko zavedlo jen minimum opatření, která by koronaviru zabránila v dalším šíření. Je jednou z posledních evropských zemí, která neuzavřela sportoviště a jiná místa masového shromažďování lidí.

Prezident Alexandr Lukašenko dosud krizi zlehčoval a předpovídal, že do Velikonoc sama od sebe odezní. Jako prevenci doporučoval hokej, vodku a tradiční saunu. Karanténu označoval za zbytečnou a tvrdil, že žádná tragédie se nekoná. Opatření kolem šíření nemoci ve světě má stále za důsledek psychózy.

„Lidé mají strach a já bych jim chtěl říct: nikdo u nás nezemřel na koronavirus. Nikdo. Podle oficiálních statistik máme něco pod třicet obětí a ty zemřely kvůli množství chronických nemocí, které měly. Viděl jsem všechny ty případy, lékařské záznamy zabraly půl stránky. Srdeční problémy, diabetes, plicní potíže. Všechno dohromady,“ tvrdí Lukašenko.

„V naší zemi nikdo na koronavirus nezemře. Veřejně to prohlašuji. Už jsme našli kombinaci léků, abychom lidi zachránili,“ tvrdí také podle agentury Reuters. Je třeba být pozitivně naladěn, aby člověk zůstal zdravý, dodal.

Mnozí Bělorusové oficiálním číslům nevěří

Lukašenkův optimismus ale stále více Bělorusů zpochybňuje. Podle nich je nakažených více, než udávají oficiální statistiky. Někteří lidé proto sami od sebe dodržují určitá omezení.

Počet cestujících v minském metru klesl v březnu o čtvrtinu, podle průzkumů se tržby restaurací propadly v minulém měsíci o osmdesát procent a prodeje dalšího zboží se snížily o dvacet procent. 

Zdravotníkům chybí ochranné prostředky. „Situace s množstvím pacientů v okresní nemocnici v Běšenkovičích je v posledních dnech skoro katastrofální. Většina zdravotnického personálu si sama upravuje své speciální oblečení, aby se příští den vůbec měli čím chránit,“ upozornil například učitel Georgij Stankevič.

Běloruský ministr zdravotnictví o víkendu připustil, že koronavirem se nakazily tři stovky zdravotníků, nejvíce ve Vitebsku a Minsku. Jeho úřad také lidem doporučil, aby omezili sociální kontakty.

Státní média se však obavám z nákazy vysmívají. Jeden odborník se podle Reuters nechal nedávno slyšet, že „přišel čas dokázat, že Bělorusko není hysterická mladá žena v roušce“.

Putin připustil nasazení armády

Prudce stoupají počty nakažených i v Rusku. V pondělí jich přibylo za den dva a půl tisíce a celkový počet přesáhl osmnáct tisíc, obětí je kolem sto padesáti. Šéf Kremlu Vladimir Putin připustil nasazení armády.

„Příslušníci ministerstva obrany pracují efektivně za hranicemi, pomáhají našim kolegům bojovat s infekcí. Jsou zvyklí pracovat v náročných podmínkách. Proto je třeba tuto zkušenost využít,“ řekl Putin.

Skoro dvě třetiny nakažených registrují úřady v Moskvě, v regionech je jich méně. Epidemie tam ale může dosáhnout vrcholu později. Všude pak platí poměrně přísná opatření, lidé až na nutné provozy nepracují a ze svých domovů smí vycházet, jen aby si vyřídili to nejnutnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...