Zanedlouho to bude rok a půl od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. A podobnou dobu už Jižní Koreu vládní představitelé Spojených států amerických či zemí Evropské unie tlačí k větší podpoře okupovaného státu, a to vojenské. Soul je totiž velkým výrobcem zbraní a uchyluje se pouze k sekundárnímu posilování ukrajinské obrany. Tlak roste, ale Jižní Korea si stojí za svým vzhledem k možným rizikům.
Sílí tlak na Koreu, aby dodávala Ukrajině zbraně. Vojensky vyspělá mocnost přímé dodávky odmítá
Ukrajina při své protiofenzivě spotřebovává velké množství munice. Mizí rychleji, než ji stačí spojenci vyrábět. Jižní Korea disponuje desátou největší ekonomikou na světě a vzhledem k letité hrozbě od severního souseda je také jedním z největších producentů zbraní. Spojené státy tak urgují Soul, aby začal Ukrajině dodávat vojenský materiál. Podle dlouhodobé politiky však země nechce poskytovat zbraně do aktivních zón konfliktů.
Přesto před čtrnácti dny Wall Street Journal zveřejnil zprávu, že statisíce korejských granátů přes Spojené státy míří na Ukrajinu. Šéf jihokorejského úřadu pro národní bezpečnost Cho Tae-yong to však popřel.
Pouze jednání s Pentagonem pak potvrdil mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Jeon Ha-kyu s tím, že ve zprávě byly údajně nepřesnosti, které ale neokomentoval. „Přišlo několik žádostí a diskutovali jsme o tom. Naše vláda přijme příslušná opatření a zároveň komplexně přezkoumá válečnou a humanitární situaci na Ukrajině,“ přidal Jeon.
Pomozte Ukrajině, přeje si seržant, který sloužil u Charkova
Tlak na jihokorejskou vládu posílil také protest seržanta Kim Jae-kyunga, kterého si všimla BBC. V plné vojenské výstroji rozvinul transparenty před kolumbijskou, nizozemskou a řeckou ambasádou v Soulu. V plánu má obejít všech 22 ambasád zemí, které tehdy jeho Jižní Koreji pomohly.
Na transparentech děkoval za lékařskou a vojenskou pomoc při válce se Severní Koreou v letech 1950–1953. „Máme to štěstí, že jsme nyní desátou nejvíce prosperující zemí na světě, a to díky zahraničním vojákům, kteří prolili svou krev a pot za naši zemi,“ připomněl třiatřicetiletý Kim.
Byl jedním z hrstky Jihokorejců, kteří vzdorovali vládnímu příkazu a odcestovali na ukrajinskou frontu. Čtyři měsíce sloužil jako protidronový střelec a zdravotník. Když viděl situaci v Charkově, přimělo ho to vyjádřit svůj postoj. Stále je ale v menšině, protože poslední průzkum ukázal, že 56 procent Jihokorejců je proti armádní pomoci Ukrajině.
Ukrajina jako Jižní Korea před 70 lety
Pro jihokorejský tisk se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Prosím, pamatujte, že před sedmdesáti lety Korea zoufale potřebovala pomoc. Celý svět pomohl Koreji bránit její svobodu. Ukrajina je dnes jako Korea v roce 1950,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinská první dáma Olena Zelenská a jihokorejský prezident Jun Sok-jol
Při návštěvě první ukrajinské dámy Oleny Zelenské společně s představiteli Evropské unie Ursulou von der Leyenovou a Charlesem Michelem v květnu v Soulu ovšem překvapivě téma exportu zbraní do Kyjeva nepadlo.
Dovoz zbraní přes USA a Polsko
Dosud korejské zbraně putují na frontu nepřímo, a to nejčastěji dvěma trasami. Tou první je cesta přes Polsko, kam Korea loni dodala tanky AHS Krab, letadla a další zbraně v hodnotě 13,7 miliardy dolarů. Část z nich zřejmě skončila na Ukrajině. Letos následovala velká zásilka munice s více než čtyřmi miliony nábojů.
Druhá cesta směřuje přes Washington. Soul povolil do Spojených států vývoz zbraní, které nejsou zcela jihokorejské, ale obsahují jihokorejské díly a podle serveru The Diplomat údajně jedná o prodeji další munice.
Polská armáda zkouší jihokorejské tanky
Korejské zbraně by se však mohly dostat i na druhou stranu fronty – do Ruska. The Diplomat uvedl, že Jižní Korea musí být ostražitá a kontrolovat vývoz do Turecka, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Číny a Běloruska, které jsou podezřelé, že převáží zbraně do Ruska.
Jihokorejci však mají být podle ukrajinského velvyslance Soulu Dmytra Ponomarenka přímočařejší. „Chápeme, že to není snadné, jako první krok žádáme Jižní Koreu, aby nám dodala přímo alespoň obranné, spíše než útočné zbraně. Například protiraketové a protidronové systémy,“ uvedl.
Dilema Jižní Koreje vzhledem k Rusku
Soul na začátku invaze podepsal ekonomické sankce vůči Rusku a poskytl Ukrajině humanitární pomoc ve výši 200 milionů dolarů. Chce se podílet i na budování infrastruktury, nemocnic, škol či telekomunikací. Dovážet zbraně se zdráhá z důvodu možné eskalace problémů s Ruskem. Před válkou s ním totiž Jižní Korea obchodovala s ročním obratem ve výši 27 miliard dolarů.
Jakékoli rozhodnutí Jižní Koreje dodávat zbraně Ukrajině by učinilo Soul účastníkem konfliktu.
Podle bývalého jihokorejského velvyslance na Ukrajině Kwon Ki-čanga jde o dilema – prosazovat ekonomické zájmy, nebo demokracii a svobodu. „Musíme opustit myšlení, že jsme malá země a postavit se Rusku, bránit svobodu a demokracii. Můžeme utrpět nějaké krátkodobé ekonomické ztráty, ale také je můžeme překonat.“
Nejen ekonomické vazby staví Jižní Koreu do složité situace. Pozorně sleduje také vliv Moskvy na jaderně ozbrojenou Severní Koreu. Rusko případně podle serveru France 24 může poslat nejnovější technologie ve výrobě jaderných zbraní. Mezi dvěma korejskými zeměmi je stále nevyřešený problém a Soul neví, kdy bude zbraně potřebovat.
