Mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika oznámila, že otevře část čtvrti Varoša, která symbolizuje rozdělení ostrova, a umožní za určitých podmínek návrat kyperským Řekům. Ti by tím však museli uznat legitimitu tureckokyperské správy nad oblastí. Řecké ministerstvo zahraničí a vláda Kyperské republiky v řecké části ostrova to označily za porušení mezinárodního práva. Na návštěvě Severního Kypru, který uznává jen Ankara, je nyní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ersin Tatar, prezident Severokyperské turecké republiky, oznámil, že 3,5 procenta Varoši, předměstí města Famagusta, se otevře civilistům a kyperští Řekové se budou moci vrátit. Budou muset ale podat žádost speciální komisi a pokud o návrat nepožádají, mají nárok na odškodnění za danou nemovitost.
Žádostí o návrat by ale navrátivší se kyperští Řekové museli uznat legitimitu tureckokyperské správy nad městem, které bylo do turecké invaze na Kypr v roce 1974 obývané kyperskými Řeky a které je považováno za symbol rozdělení Kypru.
„V Marasu (turecké označení pro Varošu – pozn. red.) začne nová éra, z které bude mít prospěch každý,“ prohlásil podle agentury Reuters Erdogan, který navštívil Severní Kypr u příležitosti výročí invaze, jež připadá na úterý.
Atény a Nikósie: Přestaňte s provokacemi a výhrůžkami
„Turecko musí okamžitě zastavit své provokace a nezákonné chování a dodržovat mezinárodní právo,“ uvedlo v reakci řecké ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Atény budou spolupracovat s vládou mezinárodně uznávané Kyperské republiky, která leží v jižní části ostrova a která je od roku 2004 členem EU, na „spravedlivém“ řešení rozděleného ostrova na základě federálního principu.
Také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval k řešení problému rozděleného ostrova Kypr na základě federace a kritizoval Ankaru za vměšování do záležitosti Severního Kypru. „Je na čase, aby Turecko opustilo nesmyslnou politiku výhrůžek proti Kypru a tureckokyperskému obyvatelstvu,“ napsal Mitsotakis na Facebooku.
Erdogan ale nyní zopakoval, že řešením jsou pouze dva rovnocenné státy uznané mezinárodním společenstvím.
Za nepřijatelné označila prohlášení Severokyperské republiky i Evropská unie. Šéf její diplomacie Josep Borrell vyzval k ukončení jednostranných kroků, které nejsou v souladu s mezinárodním právem a mohou zvýšit napětí na rozděleném ostrově. EU také odmítá dvoustátní řešení na Kypru a podporuje vznik jednoho státu, jak předpokládá rezoluce OSN a jak chtějí Řecko a Kyperská republika.
Kyperští Řekové se obávají změny statusu oblasti, v níž vidí jasný záměr Turecka si region přivlastnit. Prezident mezinárodně uznávané Kyperské republiky Nikos Anastasiadis označil oznámení Tatara za porušení rezoluce OSN a za „neakceptovatelný“ krok, uvedla agentura Reuters.
Angažmá Ankary na Severním Kypru sílí
Ankara se na Severním Kypru nyní více angažuje, některá média dokonce psala, že se snažila ovlivnit tamní loňské prezidentské volby.
Říjnové hlasování vyhrál proankarský Tatar, který těsně porazil tehdejšího prezidenta Mustafu Akinciho. Ten měl spory s Erdoganem a snažil se o rovnoprávné postavení ve vztahu s Ankarou. V otázce rozděleného Kypru zastával model federace.
OSN zakázala osídlení Varoši jiným než původním obyvatelstvem
Turecko vyslalo na Kypr armádu v červenci 1974 v reakci na puč kyperských Řeků, podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Po invazi museli kyperští Řekové Varošu opustit, ale legálně jim tam podle OSN stále patří pozemky či byty. Rezoluce OSN z roku 1984 zakázala osídlení Varoši kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli a vyzvala k předání města pod správu OSN.
Varoša byla před rozdělením Kypru vyhledávanou přímořskou destinací turistů i filmových celebrit, včetně Brigitte Bardotové, Sophie Lorenové či Elizabeth Taylorové. Už roky je ale označována za „město duchů“, víc než stovka tamních hotelů je zchátralá a jejich vchody jsou zarostlé trávou.
Ještě nedávno tam směly volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru, až loni v říjnu otevřely místní úřady veřejnosti místní pláže.
