Reformy, jež v poslední době zavádí Rijád, diktuje saúdskému království charakter této doby, tedy rychlý příchod nových technologií a dalších změn. Webu ČT24.cz to řekl saúdský velvyslanec v ČR Naif Al Aboud. „Věřím, že blízká budoucnost přinese saúdským ženám, které prokážou svou zodpovědnost a kompetenci, řadu příjemných překvapení,“ říká Al Aboud. Pokud jde o náboženský vliv ve světě, Rijád podporuje jen mešity či islámská centra, která praktikuji umírněný přístup, tvrdí diplomat, avšak dodává, že ani těmto centrům se reformy nevyhnou.
Saúdi žízní po změnách, zodpovědné ženy čekají příjemná překvapení, tvrdí saúdský velvyslanec
Rozhovor vznikl jako reakce saúdského ambasadora na předchozí analýzu webu ČT24.cz, která se zabývala saúdskou vnitřní i mezinárodní politikou. Probíhal prostřednictvím e-mailové korespondence.
Proč se Saúdská Arábie před pár dekádami tak uzavřela světu a proč najednou přicházejí rychlé změny?
Popravdě bych měl výhradu vůči řečenému „uzavření se“, neboť před desítkami let vládlo v království to, co lze spíše označit za konzervatismus než „uzavírání se“, v každém případě mohu říci, že zvolit tento konzervativní přístup bylo v té době nutné pro uchránění saúdské společnosti od nebezpečných ideových proudů zvláště poté, co se dostali k moci v Íránu mulláhové-dobrodruzi, a od jejich trvalých pokusů o vývoz revolučního myšlení, kolidujícího s hodnotami mezinárodního společenství, do společností sousedních států Zálivu.
Írán se pokoušel s královstvím licitovat a rozněcovat proti němu vášně. A jak je vám známo, lidé v té době neměli internet ani satelity, jejichž prostřednictvím by mohli vyhledávat a oddělovat zrno od plev, a proto muselo království čelit tomuto zkreslujícímu plánu tím, že si udržovalo image země, která je považována za kiblu (kibla je arabsky směr, kterým musí být muslim otočen při modlitbě, tedy k Mekce – pozn. red.) islámského světa a pečuje o největší svatyně muslimů.
A proč nyní přicházejí změny tak rychle? Je nám to diktováno charakterem doby, v níž nyní žijeme – dobou invaze technologií a okamžitých změn, vyžadujících držet s nimi krok a též přijímat udržitelná, rychlá opatření zejména proto, že společnost v KSA (Království Saúdské Arábie – pozn. red.) již není tou společností, kterou byla v 70. letech minulého století, nýbrž je mladou, otevřenou a informovanou společností, připravenou na přijímání těchto změn a na pozitivní interakci s nimi.
Mění se saúdská společnost, celá země prochází modernizací. Jaký stát chtějí král Salmán a jeho syn – korunní princ Muhammad bin Salmán – vlastně vytvořit?
Stručně řečeno – soudobý moderní stát, stát institucí, jež společně se svými protějšky v ostatních zemích usilují o větší blaho a blahobyt člověka, kvalitu života a přijetí druhého při zachování své identity, kultury a autentického dědictví.
Lidé mohou nově chodit do kina, ženy budou moci řídit auta i do armády. Jsou v plánu nějaké další reformy týkající se práv žen?
Proces směřování saúdských žen, reprezentujících polovinu společnosti, k jejich reálnému postavení již fakticky začal a síla, která doprovázela tento průlom, mi dává jistotu, že bude pokračovat stejným tempem při současném zachování podstaty saúdské kultury a společenských norem. Věřím, že blízká budoucnost přinese saúdským ženám, které prokážou svou zodpovědnost a kompetenci, řadu příjemných překvapení.
Jak tyto rychlé změny přijímá saúdská společnost? Je názorově rozdělená?
Ve světě neexistuje žádný proces změn, který by byl přijatelný pro všechny. Musí být rozdílné názory, patří to k zákonitostem života, ale mohu říci, že drtivá většina Saúdů je potěšena a žízní po těchto změnách, zvláště vezmeme-li v úvahu podíl mladých lidí ve společnosti i značný podíl lidí ve středním věku, kteří získali vyšší vzdělání v rozvinutých zemích a obeznámili se s blahobytem, který přinesla civilizace do těchto zemí, a proto uvítají, pokud uvidí svou zemi v řadách těchto států.
Stručně řečeno – míra spokojenosti s těmito změnami neustále roste, zejména proto, že zohledňují kulturní a společenské dědictví a usilují o zachování národní identity.
Amnesty International a jiné lidskoprávní organizace vyčítají saúdskému režimu, že liberální reformy jsou pouze jakýmsi PR pro svět, zatímco v Saúdské Arábii jsou dál potlačována lidská práva, dochází k popravám, zatýkáni jsou oponenti režimu. Bude Rijád na podobnou kritiku reagovat?
Amnesty International a další podobné organizace mohou jen stěží ušetřit nějakou zemi na světě kritiky a obviňování z porušování lidských práv. A z tohoto důvodu se v království varujeme toho zabřednout do zbytečných sporů, které nás stojí čas a úsilí, která můžeme vynaložit na rozvoj naší země ve službě našim občanům a jejich blahobytu. Na druhé straně my v království odmítáme zahraniční vměšování a podezřelé kampaně, zaměřené na naše vnitřní záležitosti, poctivost našeho soudnictví nebo na naše právo chránit bezpečnost naší společnosti a našich občanů.
S uvolněním společenských pravidel mají problém konzervativní duchovní. Jak v současné době funguje vztah mezi politickým vedením země a těmito kleriky?
Je přirozené, že někteří ulamové (islámští učenci, – pozn. red.) v království odmítají rozvolnění společenských pořádků, nicméně tvoří jen velmi malou část oproti velké části starších ulamů a znalců šariatu (náboženského práva,– pozn. red.), kteří této změně žehnají, vycházejíce ze svého přesvědčení o umírněném a otevřeném směřování.
Vztah mezi politickým vedením a konzervativními ulamy je normální, neexistuje zde žádný konflikt – zvláště proto, že si vedení uvědomuje, že námitky konzervativců jsou motivovány jejich obavami o společnost, že utrpí šok. Nicméně, vedení na oplátku nedovolí, aby nám neoprávněné pocity strachu a opatrnosti bránily v cestě změny, již si národ zaslouží a žádá.
Wahhábismus, saúdské státní náboženství, je striktní sunnitský směr islámu spojovaný s řadou radikálů včetně Usámy bin Ládina. Skrývá se skutečně v jeho podstatě hrozba pro svět?
Jednak neexistuje nic, co by se nazývalo wahhábistickým náboženstvím, a náboženství, praktikované v KSA, je islám v jeho umírněné podobě.
Ohledně osobnosti Usámy bin Ládina – již samotná otázka předjímá, že je spojován se salafismem, panujícím v království, nicméně já jsem přesvědčen, že tento předpoklad je naprosto chybný, je to pouhá hypotéza, kterou šíří někteří lidé na Západě bez férového a racionálního výzkumu, a proto se domnívám, že nejlepší odpověď na tuto hypotézu najdeme u samotných těchto lidí ze Západu, například americký spisovatel a politický analytik James Oliver napsal důležitou knihu s názvem „Mýtus o wahhábismu“, v níž metaforicky odmítá tvrzení o spojení Al-Káidy s tzv. wahhábismem.
Jak chce Rijád do budoucna šíření extremismu zabránit?
Království se domnívá, že odstranění extremismu bude dosaženo pouze prostřednictvím koordinovaného mezinárodního kolektivního úsilí, jehož prostřednictvím se spojí materiální možnosti, praktické zkušenosti a vědecké kompetence s cílem rozhodnout bitvu světa s terorismem.
V každém případě aplikovalo království od samého počátku, kdy se tento jev objevil, duální metodiku – preventivní a terapeutickou: na preventivní úrovni provedlo království komplexní revizi vzdělávacích učebních osnov na všech úrovních vzdělávání, aby zajistilo, že neexistuje žádná mezera, prostřednictvím níž by bylo radikální myšlení zavlečeno do myslí našich dětí.
Na terapeutické úrovni se království s největší odhodlaností zabývalo teroristickými útoky, k nimž v království došlo, a tak zavedlo jedinečný program svého druhu na světě, zaměřený na stoupence extremistického myšlení, využívající metodiku konzultace, revidování a přesvědčování argumentací a racionálními důkazy.
Podařilo se tak skutečně navrátit mnohé z těch, kteří byli pod vlivem myšlenek extremismu, na správnou cestu, vrátili se tak ke svému životu a svým občanským povinnostem jako jakýkoliv normální člověk. Na mezinárodní úrovni je království strategickým partnerem a klíčovým spojencem ve válce proti terorismu a při bezpečnostní a zpravodajské koordinaci se všemi zeměmi, válčícími s terorismem. Na druhou stranu převzalo království iniciativu a vyzvalo svět k oživení logiky dialogu a diskurzu tolerance prostřednictvím založení globálních center pro dialog, jakým je Centrum krále Abdulláha pro dialog mezi stoupenci náboženství a kultur ve Vídni a Centra ETIDAL (pro umírněnost) v Rijádu.
Jak funguje financování mešit a jiných náboženských center, které Saúdská Arábie provozuje v zahraničí?
Na tuto otázku vám odpovím přesně ze svých dvou osobních zkušeností velvyslance, který stál v čele diplomatické mise své země a působil nejdříve ve Finské republice a nyní v České republice. Výstavba mešit v Evropě je většinou financována charitativními agenturami a nevládními organizacemi zemí, z nichž komunity pocházejí. Království podporuje pouze mešity nebo islámská centra, která praktikuji umírněný přístup.
Zde bych rád poznamenal, že království se nedávno pustilo do realizace přesného programu hodnocení všech středisek a kazatelů, s nimiž spolupracuje ve spřátelených zemích, aby si ověřilo, že dodržují diskurz umírněného islámu, který vyzývá k míru ve všech zemích světa.
Království má také zájem na fungování efektivních komunikačních kanálů s orgány spřátelených zemí pro sdílení informací o každé osobě, která se profiluje jako radikální a extremistická, a proto velvyslanectví KSA vždy dbají na to, aby žadatel o pomoc plnil všechny zákonné podmínky, vyžadované hostitelskou zemí, a jakoukoliv pomoc obdrží výhradně po získání oficiálního souhlasu příslušných orgánů tohoto státu, aby byla taková pomoc poskytnuta.
V minulosti byly problémy s nadačními prostředky, jež někdy končily i na účtech radikálů nebo přímo teroristických skupin. Jaké přijal Rijád opatření, aby se taková situace neopakovala?
Jak jsem již uvedl dříve, království nepředá ani cent jakékoliv organizaci, sloužící muslimským komunitám na Západě, bez písemného oficiálního souhlasu ministerstva zahraničí hostitelské země, která má jako jediná výlučné právo zkoumat a pátrat po organizacích, které na jejím území existují, a určovat míru jejich důvěryhodnosti a správnosti jejich orientace.
Rijád se nedávno vzdal pronájmu Velké mešity v Bruselu, v ženevské mešitě dochází ke změnám ve vedení. Bude tento trend pokračovat? Snaží se Saúdská Arábie reformy prosazovat i za hranicemi?
Reformní proces se nezastaví a dotkne se jakékoliv instituce spojené tak či onak s královstvím. Mohu potvrdit, že království nedovolí žádné vrstvě ani skupině, aby sama sebe propagovala ve jménu království a poškodila jeho obraz tím, že se snaží implementovat podezřelou agendu nikterak nesouvisející s královstvím.
Pokud jde o podporu náboženských organizací wahhábistického islámu ve světě, je Saúdská Arábie v tomto směru nějakým způsobem aktivní i v Česku?
Tedy ještě jednou, i s mou výhradou ke znění otázky, nesoucí v sobě již hotové obvinění, které se neopírá o jakýkoliv logický důkaz, zopakuji, co jsem již uvedl ve svých předchozích odpovědích, a sice že zastupitelské úřady království prověřují instituce, které slouží komunitám v hostitelské zemi, aby byly tyto instituce zákonem povoleny a pracovaly v rámci veřejného pořádku státu a aby byli jejich činitelé na hony vzdáleni diskurzu extremismu.
Dbají též na to, aby nebyla kterákoliv z těchto institucí materiálně podporována, pokud neexistuje oficiální povolení ministerstva zahraničních věcí hostitelské země, ať už České republiky, nebo jakékoliv jiné země.
Rijád má velmi napjaté vztahy s Teheránem. Co by podle vás mohlo přispět k uvolnění situace?
Odpověď na tuto otázku je velmi jednoduchá a plně koresponduje s tím, co předepisují všechny mezinárodní normy. Chceme od Íránu jen jednu věc: aby respektoval hodnoty geografického sousedství, které jej pojí se státy Zálivu, a také to, co ukládá toto sousedství z hlediska mezinárodně uznávaných závazků a práv, nejdůležitějším z nich je přestat zasahovat do vnitřních záležitostí svých sousedů a neohrožovat regionální bezpečnost svými eskapádami kolem programů jaderného zbrojení a balistických střel a nenávistnými, nepřátelskými projevy a rozněcováním sektářských sporů.
Jak Rijád hodnotí poslední krok amerického prezidenta, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem? Co bude s dohodou dál?
Rád bych zdůraznil, že když byla dohoda podepsána, království bylo mezi zeměmi, které ji uvítaly s nadějí, že povede k dosažení bezpečnosti a stability, časem se však staly zřejmými íránské záměry. A proto království upozorňovalo mezinárodní společenství na nebezpečí, které představovala tato dohoda, neboť v té či oné podobě poskytla příležitost íránskému režimu vykročit na cestu rozvoje svého programu balistických střel.
Království samozřejmě upozorňovalo na toto nebezpečí na základě své dlouhé zkušenosti s praktikami íránského režimu, pro které bylo většinou charakteristické na jedné straně lavírování a nedostatek serióznosti a na straně druhé dodávky balistických raket teroristickým milicím, jako jsou Húsijové a Hizballáh.
Království pohlíží na toto rozhodnutí s uspokojením z několika důvodů, nejdůležitějším, z nichž je, že toto rozhodnutí by mělo vést k omezení v navyšování počtu zbraní hromadného ničení, reaktivaci ekonomických sankcí vůči Íránu, zaujetí rozhodného postoje k íránské podpoře teroristických aktivit v regionu, upozornění na rizika, která představuje íránská politika pro regionální i mezinárodní bezpečnost, odmítnutí íránského vměšování do záležitostí zemí regionu, přerušení zdrojů terorismu, podpoře míru a stability na Blízkém východě a učinění přítrže porušování rezolucí Rady bezpečnosti.
My v království doufáme, že mezinárodní tlak na Írán v tomto směru bude pokračovat a že mu nebude poskytnuta příležitost k odkladu a možnosti využít toho pro rozvíjení svého raketového potenciálu, dokud neobnoví rozumnou politiku a nevyvaruje se toho, co ohrožuje bezpečnost celého regionu.
Chtěl bych ocenit prohlášení, vydané českým ministerstvem zahraničí, po přijetí tohoto rozhodnutí, ačkoliv zahrnovalo ve své první části souhlas české strany s evropskou pozicí ohledně výhrady ke zrušení dohody, nicméně jeho druhá část byla pozitivní v tom, že Česká republika sdílí obavy svých partnerů ohledně íránského programu balistických raket a dalších aktivit, které nepřispívají k dosažení míru a bezpečnosti v regionu.
Poté, co Spojené státy odstoupily od jaderné dohody s Íránem, zvýšilo se napětí mezi Izraelem a Íránem. Po íránském raketovém útoku přišla izraelská reakce. Izrael v minulosti zasáhl i jiné pozice íránských sil v Sýrii. Jak hodnotíte tuto situaci – může to vést k otevřené válce? A jak na to bude Rijád reagovat?
Budeme-li číst realitu upřímně a pečlivě, shledáme, že Írán byl již nějakou dobu zapojen do války prostřednictvím svých agentů v regionu, ať už v Jemenu, nebo Sýrii, a kdybychom chtěli prošetřit okolnosti, které Íránu poskytly takovou příležitost, zjistili bychom, že mezinárodní společenství nechalo věcem volný průběh a váhalo přijmout seriózní kroky vůči íránskému vměšování navzdory opakovanému varování, zaznívajícímu z království na mezinárodních fórech před bezprostředním iránským ohrožením.
Je jisté, že v tomto důsledku čelí nyní region nebezpečné eskalaci, což je pro nás nepřijatelné, přejeme si ale, aby se Írán vrátil k logice racionálního uvažování. Současně my v království věříme, že nejlepší garantem míru v regionu je mezinárodní tlak, který, jak doufáme, bude vystupňován až na úroveň akce, jejímž prostřednictvím bude Írán přinucen naslouchat hlasu rozumu a upustí od rozdmýchávání krizí, jak čas od času činí.
Jedním z míst, kde se Saúdská Arábie s Íránem nepřímo střetly, je Jemen. Kvůli civilním obětem náletů je Rijád často terčem kritiky. Jaké cíle v této zemi sleduje?
Jemen je pro království bratrskou zemí, se kterou je pojí historické a strategické vztahy. Cíl, o který království usiluje v Jemenu, je legitimním cílem legitimní vlády, stvrzeným rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. To, co je šířeno o tom, že cílem jsou civilisté, je naprosto vzdáleno pravdě, neboť koaliční síly se snaží zaměřit povstalecké bašty a vyhnout se osídleným oblastem.
Někdy jsou však civilisté vystaveni zranění, to je pravda, ale na druhou stranu je faktem, že některé nepřátelské mediální platformy záměrně skrývají, že tato zranění jsou někdy důsledkem bombardování húsijskými rebely nebo jsou způsobena tím, že se skrývají mezi civilisty, které někdy používají jako lidské štíty.
Proto by měla být otázka směřována húsijským povstalcům, za nimiž stojí Írán, který je podporuje v otázce reálnosti cílů, jichž se snaží dosáhnout v této bratrské zemi, vyčerpané válkou a humanitární situací, která se bezprecedentně zhoršila.
Zde bych chtěl uvést na záznamu, že humánní svědomí nedalo království ignorovat zhoršující se humanitární situaci, a proto bylo zřízeno Centrum krále Salmána pro humanitární pomoc a humanitární akce. Účinně též přispívá k úsilí v rámci operace „Obnovení naděje“, kterou zahájila koalice s cílem věnovat maximální pozornost a péči humanitárním potřebám bratrského jemenského národa.
V této souvislosti dosáhla výše celkové humanitární a rozvojové pomoci, poskytnuté královstvím od roku 2015, 8,1 miliardy dolarů, kromě toho věnovalo království dvě miliardy dolarů na podporu Národní banky v Jemenu, zvětšilo kapacitu jemenských přístavů a vytvořilo 17 bezpečných průchodů a vstupů do obydlených oblastí.
Saúdská Arábie bojuje po boku USA v Sýrii proti radikálním islamistům, blíží se tento boj ke konci? Jak vnímáte postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že chce americké vojáky ze Sýrie co nejdříve stáhnout?
Chceme-li být přesní, tak faktem je, že se království v rámci mezinárodní koalice podílí na společném úsilí o likvidaci Daeš (Islámský stát, – pozn. red.) v Sýrii a Iráku, netýká se to tedy jen království a USA. Ohledně ukončení konfliktu bych chtěl zdůraznit, že postoj království je neměnný, podporující takové politické řešení v Sýrii, které by naplnilo tužby a přání syrského lidu při volbě svého vedení, otevřelo cestu k návratu vysídlených osob zpět do jejich měst a zastavit lidského utrpení tohoto bratrského národa, které dosáhlo nebývalé úrovně. Jsem si jist, že konflikt v Sýrii může skončit velmi brzy, jestliže se zastaví pokračující íránské vměšování v regionu, které přispělo k prodloužení konfliktu a zvyšování utrpení civilistů.
Na druhé straně, bez ohledu na prohlášení amerického prezidenta Trumpa o stažení amerických jednotek ze Sýrie, je zřejmé, že americká administrativa tento krok neučiní dříve, než dojde k opravdové likvidaci organizace Daeš.
Pokud jde o Izrael, z vyjádření Muhammada bin Salmána vyplývá, že by mohlo nastat minimálně mírné oteplení vztahů. Probíhá mezi oběma státy nějaká forma spolupráce?
Království zaujímalo a zaujímá i nadále v této otázce principiální a pevný postoj, spojený se získáním legitimních práv bratrským palestinským lidem v souladu s mezinárodními rezolucemi. Nesmíme zapomenout, že království je zemí, která zahájila arabskou mírovou iniciativu, která potvrdila, že v případě dosažení všeobecného míru budou normalizovány vztahy s Izraelem a arabsko-izraelský konflikt bude považován za ukončený. A na tomto základě mohu říci, že v případě, že Izrael splní mezinárodní rezoluce a odsouhlasí mírové řešení arabsko-izraelského konfliktu, dojde automaticky k normalizaci arabsko-izraelských vztahů a co více, zahrne to i normalizaci vztahů.
Rád bych zde poznamenal, že urovnání a ukončení tohoto problému je nevyhnutelné, aby nebyla více dána příležitost některým stranám, jako je Írán, které investují do pokračování tohoto konfliktu, nastolovat svou agendu, podněcovat rozvrat a ohrožovat bezpečnost v oblasti.
Jak hodnotíte současné vztahy Saúdské Arábie s Českou republikou?
Mohu je hodnotit jako slibné vztahy, vycházeje z množství nových skutečností, např. toho, že vedení v KSA zvolilo novou, flexibilní metodu v přístupu k mezinárodním vztahům. Naproti tomu já osobně jsem se setkal při práci velvyslance své země ve spřátelené České republice s upřímným zájmem řady českých činitelů podporovat a rozvíjet bilaterální vztahy, které slouží zájmům obou spřátelených národů. Existuje skutečně mnoho slibných příležitostí pro dvoustrannou spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména s ohledem na obrovské projekty, plánované královstvím, které vytvářejí velmi vhodné prostředí pro investice.
Království je též otevřeno obohacení se českými úspěchy v oblasti medicíny, energetiky, technologií a infrastruktury. Neprozrazuji snad žádné tajemství, když říkám, že království je třetím nejvýznamnějším ekonomickým partnerem České republiky na Blízkém východě a domnívám se, že toto partnerství se dále posune tak, že zaujme první příčku, pokud bude využito investičních příležitostí, spojených s obřími projekty v království, o nichž jsme již mluvili.
Chystají se akce, které by měly saúdskou společnost přiblížit obyvatelům Česka? Plánuje se kupříkladu výraznější podpora cestovního ruchu oběma směry?
Češi jsou z pohledu nás, Saúdů, spřáteleným národem, hledíme vstříc pozitivním vztahům s Českou republikou na všech úrovních, od oficiální až po mezilidskou, v tomto směru se nyní vynakládá mnoho, mnoho úsilí. Saúdská účast je patrná při mnoha akcích, pořádaných ať již s oficiální saúdskou podporou, nebo na základě soukromé iniciativy, jmenujme zde například výtvarné výstavy, které čas od času pořádají někteří saúdští umělci. V oblasti cestovního ruchu je jisté, že se brzy dočkáme velmi čilé bilaterální spolupráce, jakmile království dokončí právní a logistické kroky, aby sektor cestovního ruchu plnil co nejlépe své povinnosti v souladu s mezinárodními normami.
Na druhou stranu bych chtěl zdůraznit, že velvyslanectví v současné době organizuje a koordinuje mezi saúdskou a českou stranou mnoho návštěv, od kterých se očekává, že přispějí k identifikaci dalších možností hospodářské spolupráce ve všech oblastech.
V současné době působí v ČR jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Království Saúdské Arábie.
Narodil se 12. října 1960, je ženatý a má děti. Na diplomatickou dráhu se dal v roce 1995, kdy začal pracovat na ministerstvu zahraničních věcí v Rijádu.
V roce 1999 pracoval na saúdském velvyslanectví ve Washingtonu, v roce 2002 následně působil v rámci stálé saúdské delegace při OSN v Ženevě.
V roce 2005 se vrátil na saúdské ministerstvo zahraničních věcí, kde vystřídal několik pracovních pozic. V roce 2013 byl jmenován velvyslancem ve Finsku, v Česku působí jako velvyslanec od roku 2017.
Saúdský velvyslanec v ČR Naif Al Aboud