Rusové se snaží udržet východ Chersonské oblasti. Podle analytiků má jejich obrana limity

Jakmile si Ukrajinci vybudují silné postavení na pravém břehu Dněpru, nebudou Rusové schopni východní část Chersonské oblasti dlouhodobě udržet. Předpokládá to vedoucí tiskového střediska operačního velitelství Jih Natalia Humeniuková. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) se sice armáda Ruské federace na případnou ukrajinskou protiofenzivu přes řeku připravila, její obrana má však určité nedostatky.

Podle Natalie Humenikové si Rusové již začali uvědomovat nevyhnutelnost svého ústupu. V této době ozbrojené síly Ukrajiny pokračují v získávání palebné kontroly nad dopravními tepnami okupantů na jihu Ukrajiny. „Nepřítel zřídil obranná postavení na levém břehu Dněpru, zaminoval pobřeží a osazuje palebná postavení v hloubce patnáct až dvacet kilometrů až k Armiansku.“

Nově vybudované obranné pozice naznačují, že Rusové považují ukrajinskou protiofenzivu přes řeku Dněpr za vážnou hrozbu, protože by mohla přímo ohrozit důležité pozemní komunikace z Krymu na pevninu.

Rusové opevňují klíčové křižovatky

Také analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že se Rusové připravují na obranu. Satelitní snímky podle ISW ukazují, že kopou zákopy a budují protitankovou obranu podél hlavních přístupových cest, které spojují jejich síly na východním břehu řeky Dněpr s Krymem a okolím Melitopolu.

Většina těchto polních opevnění se nachází přímo na cestách, a proto fungují spíš jako propracované zátarasy než souvislá obranná linie. Mohou tedy fungovat proti ukrajinským jednotkám, které budou postupovat podél cest a hlavních komunikací. V minulosti ovšem Ukrajinci mnohdy přistoupili k přesunu v krajině.

Podle zahraničního zpravodaje České televize Jana Šilhana, který působí na Ukrajině, již skončilo období pozdního podzimu. V uplynulých měsících byla půda rozbahněná a komplikovala přesuny těžké techniky. V současnosti se ovšem teploty pohybují kolem nuly nebo pod nulou, takže bahnitá půda zmrzla a to usnadňuje manévrování mimo zpevněné cesty. Ukrajinci by tím pádem mohli použít stejnou taktiku jako v Charkovské oblasti, kdy využívali dlouhé pochody v poli, aby obklíčili opevněné body a donutili Rusy k ústupu.

Satelitní snímky ukazují, že ruské síly na levém břehu Dněpru vybudovaly kolem obranných postavení protitankové „dračí zuby“. Tyto konstrukce ovšem nezasahují dostatečně daleko do otevřených polí, aby zabránily obklíčení ruských linií ukrajinskými tanky a dalšími pásovými vozidly. 

Ruské síly rovněž silně opevnily tři kilometry široký pás země oddělující Kinburnskou kosu od pevninské Chersonské oblasti a podél pláží bezprostředně na jih a východ od tohoto pásu. Podle analytiků (ISV) to znamená, že okupanti nepředpokládají udržení pozic na samotné kose v případě, že ukrajinské síly zahájí protiútok na kose. Spíš počítají s tím, že ukrajinské síly obsadí Kinburnskou kosu, ale mají v úmyslu zabránit jim v postupu na pevninskou Chersonskou oblast. 

Ohrožena je ruská logistika na jihu Ukrajiny

Ruská armáda v případě ukrajinského postupu přes Dněpr počítá s přesunem dalších vojáků do této oblasti. Své jednotky pravděpodobně koncentruje v okolí Bachmutu na východě Ukrajiny, kde podle Jana Šilhana v průběhu dalších týdnů chystá větší ofenzivu.

„Ruská snaha o přípravu rozsáhlých obranných pozic ve východní Chersonské oblasti, ať už byla provedena jakkoli dobře či špatně, poukazuje na zásadní význam tohoto území pro další průběh války,“ dodávají analytici.

Pozemní komunikace, které se ruské síly snaží bránit, zahrnují téměř všechny zbývající trasy důležité pro fungování vojenských operací na jihu Ukrajiny. I kdyby Rusové ztratili pouze jednu z nich, tak by došlo k výraznému zatížení jejich logistiky ve východní Chersonské oblasti a západní Záporožské oblasti. To by umožnilo Ukrajincům ještě rychlejší postup, shrnuje v závěru zpráva ISW.

Jejich okupační správa se v polovině listopadu stáhla z Nové Kachovky, která se nachází na levém břehu Dněpru. „Když ruská vojska opustila pravý břeh Chersonské oblasti, ocitla se Nová Kachovka pod přímou palbou velkorážního dělostřelectva a minometů ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedla okupační správa. Dodala, že vedle úředníků a pracovníků státních institucí se z města stáhly také tisíce jeho obyvatel. Stažení vojenské posádky však zatím nelze potvrdit.

Pohledy stočené k Záporoží

„Michajl Podoljak v neděli mluvil o tom, že stažení Rusů ze Záporožské jaderné elektrárny je téměř definitivní,“ uvedl ve vysílání zahraniční zpravodaj Jan Šilhan, ale připomněl, že tuto informaci ještě nepotvrdila ruská strana.

Jednalo by se o zásadní přelom na frontě, která se několik měsíců téměř nepohybovala. Rusové obsadili elektrárnu už v březnu a od té doby se s Ukrajinci vzájemně obviňují z ostřelování jejího areálu, které podle expertů znamenalo závažné riziko jaderné havárie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 11 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 8 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...