Rusko ve vodách u Krymu údajně střílelo na britský torpédoborec. Londýn to popírá

Plavidlo ruské pohraniční stráže ve středu vypálilo výstražné výstřely kvůli plavbě britského torpédoborce Defender u břehů Krymu. Oznámila to státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. K výstraze se podle ní připojil také ruský bombardér, který svrhl několik bomb v předpokládaném dalším směru plavby britské lodi. Podle ministerstva se tak stalo poté, co torpédoborec vplul asi tři kilometry hluboko do Ruskem přivlastněných vod. Londýn ale uvedl, že kvůli lodi královského námořnictva žádné výstřely ani bomby nepadly.

Ruská strana výroky o varovné palbě spojila s obviněním, že torpédoborec HMS Defender vplul asi tři kilometry hluboko do „jejích“ vod. Za ty Moskva pokládá moře v okolí ukrajinského poloostrova Krym, který anektovala na jaře 2014. Ukrajina ani západní země ale tuto anexi neuznávají.

„Loď královského námořnictva provádí pokojné proplutí výsostnými vodami Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem. Žádné výstřely nesměřovaly na HMS Defender a neuznáváme tvrzení, že do jeho trasy byly shozeny bomby,“ reagovalo britské ministerstvo obrany. V prohlášení zmiňuje údajně ohlášené dělostřelecké cvičení Rusů v Černém moři.

Torpédoborec byl však podle ruského ministerstva předem varován před použitím zbraní v případě porušení hranice. Na varování však plavidlo podle TASS nedbalo, vplulo do ruských vod, a tak „ve 12:06 a ve 12:08 pohraniční strážní loď vykonala výstražnou střelbu“ a „ve 12:19 letoun Su-24M vykonal výstražné bombardování“ čtyřmi čtvrttunovými bombami, shozenými ve směru další plavby britského plavidla. O čtyři minuty později loď opustila ruské teritoriální vody, tvrdí ministerstvo.

Černé moře zažije ukrajinsko-americké cvičení

Na palubě britského plavidla byl zpravodaj britské stanice BBC, který později uvedl, že na nebi bylo přes dvacet letadel a na moři se loď ruské pobřežní stráže přiblížila až na sto metrů k torpédoborci. Posádka britské válečné lodi se podle něj připravovala na možnou konfrontaci.

„Dvě plavidla ruské pobřežní stráže, která sledovala válečnou loď královského námořnictva, se pokusila přinutit ji změnit kurz. V jednu chvíli se jedna z ruských lodí přiblížila na sto metrů. V rádiu zněla čím dál více nepřátelská varování –⁠ včetně toho, že někdo řekl: 'Pokud nezměníte kurz, budu střílet.' Slyšeli jsme v dálce nějakou střelbu, ale panovalo přesvědčení, že byla mimo dostřel,“ popsal reportér BBC. Britská zpravodajská stanice na svém webu podotkla, že jeho svědectví je v rozporu s tím, co tvrdily britské úřady, jež popřely jakoukoli konfrontaci.

Ruské ministerstvo obrany si podle agentury AFP také předvolalo britského vojenského přidělence z velvyslanectví v Moskvě. Mluvčí ruské diplomacie později prohlásila, že ministerstvo zahraničí si předvolá britskou velvyslankyni v Moskvě.

Ruské ministerstvo obrany později také zveřejnilo krátké video s leteckými záběry britského torpédoborce v Černém moři, ale není z nich zřejmá žádná konfrontace.

Torpédoborec Defender se na svém twitterovém účtu do té doby zmiňoval jen o návštěvě ukrajinského přístavu Oděsa, odkud se v úterý chystal vyplout k „plnění dalších úkolů v Černém moři“. Britský ministr obrany Ben Wallace ve středu uvedl, že loď byla na „rutinní cestě z Oděsy směrem ke Gruzii“. Příští týden má v Černém moři začít velké každoroční ukrajinsko-americké námořní cvičení, tentokrát s rekordní účastí pěti tisícovek vojáků z více než tří desítek zemí. Rusko protestuje a vybízí USA, aby cvičení zrušily.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci na Twitteru označil středeční incident za zjevný důkaz správnosti ukrajinského stanoviska, že „agresivní a provokativní politika Ruska v Černém a Azovském moři, okupace a militarizace Krymu představují stálé ohrožení Ukrajiny a jejích spojenců“. Tento stav podle něj vyžaduje „kvalitativně novou součinnost členů NATO a Ukrajiny v Černém moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 23 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...