Rusko posílá k Sýrii dvě válečné lodě. Turecko přišlo v Idlibu o desítky vojáků

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než třicet vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Podle agentury AP jde o nejvyšší počet tureckých vojáků zabitých v Sýrii za jeden den od začátku ofenzivy v Idlibu loni v prosinci. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Moskva posílá do Středozemního moře další dvě válečné lodě. Americký prezident Donald Trump o situaci hovořil s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Vyzvali společně ke konci syrsko-ruské ofenzivy.

Turecko tvrdí, že jeho vojáci přišli o život, i když armáda koordinovala jejich pozice s ruskou stranou. Kvůli vysokým ztrátám spolu telefonicky hovořili ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan.

Dohodli se, že je třeba zavést nová opatření, aby se situace normalizovala. Chtějí také, aby o Idlibu jednaly delegace obou zemí na vysoké úrovni. Zástupci Ruska a Turecka však spolu v minulých týdnech jednali už několikrát, ale bezúspěšně.

Turecká agentura Anadolu s odvoláním na turecké úřady napsala, že Turecko po syrském útoku zahájilo odvetnou palbu ze vzduchu i země na cíle syrských vládních vojsk.

Od začátku února Turecko v Idlibu přišlo o 54 vojáků. Zahynulo rovněž 134 civilistů, mezi nimiž bylo 44 dětí. Boje vyhnaly z domovů od prosince skoro milion lidí, z nichž část se nyní vydala v Turecku k řecké hranici.

Rozložení sil v boji o provincii Idlib
Zdroj: Al Jazeera/syria.liveuamap.com

Turecko odmítá, že by jeho vojáci byli v řadách povstalců

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že turečtí vojáci, kteří se dostali pod palbu syrské armády, byli „v řadách teroristických formací“. Tito „teroristé se snažili provést rozsáhlý útok na pozice syrských vládních vojsk“.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar ale tuto verzi událostí popřel. „Rád bych zdůraznil, že žádní ozbrojenci v době tohoto útoku v blízkosti našich vojáků nebyli,“ řekl. Dodal, že turecká armáda za pomoci bezpilotních letadel a pozemních sil zaútočila na 200 syrských cílů.

Ministerstvo rovněž tvrdí, že ruské koordinační středisko nepřetržitě ověřuje u turecké strany souřadnice jejích jednotek, aby se nedostaly pod palbu. Podle údajů sdělených středisku se prý na místě, které syrští vojáci ostřelovali, údajně žádní turečtí vojáci neměli nacházet.

3 minuty
Události: Migranti zamířili z Turecka k hranicím Řecka
Zdroj: ČT24

Moskva posílá do Středozemního moře dvě fregaty

Rusko dále oznámilo, že do Středozemního moře posílá dvě ruské fregaty se střelami s plochou dráhou letu, které se už dříve zapojily do bojů v Sýrii. Fregaty Admirál Makarov a Admirál Grigorovič se mají přidat k plavidlu stejného druhu Admirál Essen, jež „plní úkoly ve Středozemním moři od prosince 2019“, uvedl mluvčí ruské černomořské flotily Alexej Rulev.

Agentura Interfax k této informaci poznamenala, že lodě Admirál Makarov a Admirál Grigorovič se už dříve u syrských břehů nejednou zapojily do ruské operace proti povstalcům.

7 minut
Zpravodaj ČT Borek: Jsme svědky rozpadu aliance mezi Tureckem a Ruskem
Zdroj: ČT24

Je třeba zabránit humanitární tragédii, shodl se Trump s Erdoganem

Americký prezident Donald Trump se v telefonickém rozhovoru shodl se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, že by syrská armáda a Rusko měly ukončit ofenzivu v Idlibu. Trump zároveň „potvrdil svou podporu tureckým snahám o deeskalaci situace v severozápadní Sýrii a o odvrácení humanitární katastrofy“, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Judd Deere.

Podle Ankary se Trump s Erdoganem shodli na tom, že je potřeba okamžitě přijmout opatření, aby se podařilo zabránit „velké humanitární tragédii“ způsobené ofenzivou syrských vojsk a ruského letectva. Erdogan také řekl Trumpovi, že chce syrské jednotky vyhnat z té části Idlibu, kterou kryje dohoda o klidu zbraní mezi Ankarou a Moskvou z roku 2018.

Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že Turecko nepožádalo o aktivaci článku pět Washingtonské smlouvy, podle níž je útok na jednu členskou zemi NATO pokládán za útok proti všem. USA Ankaře pomohou sdílením informací z terénu a poskytnutím vybavení. „Pracujeme na možnostech, jak Turky podpořit. Nebude to však zahrnovat vojenské manévry amerických jednotek,“ uvedl činitel ministerstva.

5 minut
Události, komentáře: Vyostřená situace v Sýrii
Zdroj: ČT24

Turecko podporuje povstalce, Rusko Asadův režim

Turecko v uplynulých měsících vyslalo do severozápadní Sýrie tisíce vojáků a těžkou vojenskou techniku na pomoc povstalcům, kteří vzdorují ofenzivě Ruskem podporované armády syrského prezidenta Bašára Asada. Syrští povstalci ve čtvrtek dobyli zpět severosyrské město Sarákib.

Ofenziva syrské a ruské armády začala v prosinci. Jejím cílem je získat Idlib pod kontrolu Asadova režimu. Většinu provincie mají v rukou islámští radikálové a oponenti syrské vlády, z nichž některé podporuje Turecko. Cílem syrské ofenzivy je také zabezpečit klíčové trasy mezi Damaškem a severosyrskými městy, zejména Aleppem, druhým největším městem země.

Na základě předchozí dohody s Moskvou má Ankara v Idlibu dvanáct pozorovacích vojenských stanovišť a podle Kremlu by se Turci neměli nacházet mimo tyto pozice. 

K těsné blízkosti tureckých stanovišť se nyní dostali syrští vojáci a Ankara opakovaně žádá, aby se syrská armáda stáhla. Turci kvůli tomu posílili svůj kontingent v Sýrii a prezident Erdogan už ve středu řekl, že z těchto míst neustoupí. Pohrozil také, že Turecko použije veškerou bojovou sílu a že jejich ofenziva je jen otázkou času.

USA a OSN jsou znepokojené, Stoltenberg vyzývá ke konci ofenzivy

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo v prohlášení, že je situací v Idlibu velmi znepokojeno a stojí při Turecku, které je spojencem v Severoatlantické alianci. Washington zároveň vyzval Damašek a jeho ruské a íránské spojence, aby ofenzivu v Idlibu okamžitě ukončili.

Borrell vyzval k zastavení bojů. Situace může podle něj přerůst v mezinárodní vojenskou konfrontaci a ohrožuje civilisty. „EU vyzývá všechny strany k rychlému zklidnění a lituje ztráty životů. Zváží všechna opatření k ochraně svých bezpečnostních zájmů, jsme v kontaktu se všemi účastníky,“ sdělil Borrell.

Hluboké znepokojení ze stupňování násilí vyjádřil také generální tajemník OSN António Guterres, který zároveň vyzval k okamžitému klidu zbraní. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj stále větší eskalace bojů.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko a Sýrii k zastavení ofenzívy v Idlibu. Vyjádřil se tak po mimořádné schůzce velvyslanců Aliance, svolané na žádost členského Turecka. Stoltenberg také řekl, že NATO zůstává solidární s Ankarou.

Umné lavírování Erdogana, které mu vyneslo značné diplomatické body, je patrně u konce. Narazil na to, že ruské zájmy jsou daleko širší a mimo jiné zahrnují to, že (Rusové) nechtějí dopustit ponížení, pokoření Bašára Asada.
David Borek
zpravodaj ČT na Blízkém východě

„Vyzýváme Rusko a syrský režim k zastavení útoků, k ukončení náletů bez přesného rozlišení cílů… Vyzýváme také Rusko a Sýrii, aby plně respektovaly mezinárodní právo,“ uvedl Stoltenberg. Podle něj by se Sýrie a Rusko měly zapojit do úsilí o nalezení mírového řešení syrského konfliktu.

Zpravodaj ČT: Konec lavírování Ankary mezi Západem a Ruskem

Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka se rozpadá taktika, kterou Erdogan v posledních dvou či třech letech úspěšně praktikoval. „Nazval bych ji kupecké lavírování mezi Západem – NATO a Evropou – a Ruskem. Lavírování mu zvyšovalo jeho diplomatickou a strategickou hodnotu,“ vysvětluje zpravodaj.

Taktika Ankary ale podle něj narazila na to, že ruské zájmy jsou širší než zájem na pouhém dorozumění s Tureckem. „To porozumění od listopadu 2018 skutečně existovalo, ale rozpadlo se. Rozpadlo se ve chvíli, kdy Rusko a jím podporovaná vládní syrská vojska začala masivním způsobem obsazovat a posouvat frontové linie v provincii Idlib. Nyní jsme svědky rozpadu této aliance,“ dodal Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Premiér Carney ohlásil vítězství své strany v kanadských volbách

Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli jeho liberálové budou mít většinu. Carneymu poblahopřál i předák opozičních konzervativců. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci. Hlasy se po uzavření volebních místností stále ještě sčítají.
05:50Aktualizovánopřed 3 mminutami

Střelba v centru švédské Uppsaly má zřejmě tři oběti

Zřejmě tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Podle deníku Uppsala Nya Tidning (UNT) byli obyvatelé v oblasti vyzváni, aby neopouštěli své domovy.
19:38Aktualizovánopřed 6 mminutami

Německá prokuratura obvinila ze špionáže bývalého spolupracovníka politika AfD

Německé generální spolkové státní zastupitelství obvinilo bývalého spolupracovníka nynějšího poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha a jednu ženu ze špionáže pro čínskou tajnou službu, informovala agentura DPA. Pro někdejšího eurovolebního lídra Kraha, který byl do letošního roku europoslancem, pracoval německý občan čínského původu Jian Guo, kterého policie před rokem zadržela.
16:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
před 1 hhodinou

Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dachau prošly statisíce vězňů, mnoho mučitelů uteklo

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
před 2 hhodinami

Při střetu jaderných mocností by Pákistán tahal za kratší provaz

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.
16:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 2 hhodinami
Načítání...