Rusko svou „brutální a zbytečnou válkou“ na Ukrajině „bezostyšně porušilo základní principy“ Charty OSN, řekl prezident Spojených států Joe Biden během svého vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Podobně se ve svém projevu později vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že je třeba, aby bylo Rusko za svou agresi potrestáno. Německý kancléř Olaf Scholz ve středu před shromážděním řekl, že ruská válka proti Ukrajině je čirý imperialismus a představuje nebezpečí nejen pro Evropu, ale pro mír všude na světě. Za imperialismus kritizoval Rusko i polský prezident Andrzej Duda. Podle japonského premiéra Fumia Kišidy Moskva ohrožuje důvěryhodnost OSN.
„Došlo ke zločinům proti Ukrajině a my jen požadujeme, aby tyto zločiny byly potrestány. Jsou to zločiny proti našim státním hranicím, proti životům našich lidí,“ pronesl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident se zasedání neúčastní osobně, vystoupil ale prostřednictvím předem nahraného videozáznamu. Během své řeči uvedl, že existují podmínky pro mír, o kterých se nevyjednává. Patří mezi ně potrestání ruské agrese, obnovení ukrajinské bezpečnosti a územní celistvosti a rovněž bezpečnostní záruky.
„Ukrajina chce mír, Evropa chce mír, svět chce mír. Je ale vidět, kdo je ten jediný, kdo chce válku,“ podotkl. Zopakoval, že invazi zahájilo Rusko. „Požadujeme potrestání toho, co Rusko vyprovokovalo svou nelegální válkou. A nejen proti nám, Ukrajincům, ale proti celému světu, proti každému národu, který je reprezentován zde na Valném shromáždění OSN,“ řekl.
Podle Zelenského je potřeba potrestat porušení nedodržování hranic a teritoriální integrity. „Charta OSN říká, že státní hranice jsou nenarušitelné. A my jen chceme bránit hranice našeho státu. Chceme, aby okupanti opustili naši zemi,“ řekl.
Zelenskyj akcentoval nutnost dalších sankcí vůči Rusku, a to nejen ekonomických. Vyzval také světové lídry, aby Rusku odebrali hlasovací právo v mezinárodních institucích i možnost práva veta v Radě bezpečnosti OSN.
Biden: Jadernou válku nelze vyhrát
O porušení principů Charty OSN mluvil ve svém projevu šéf Bílého domu. Podle něj je válka na Ukrajině válkou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho cílem je vymazat Ukrajinu z mapy, přičemž bezohledně Evropě vyhrožuje jadernými zbraněmi.
„Rusko naprosto porušilo základní principy Charty Spojených národů, a to i nejdůležitější pravidlo, které jasně zakazuje, aby země násilně zabíraly území svých sousedů. Prezident Putin právě dnes (ve středu) znovu vyhrožoval Evropě použitím jaderných zbraní. Absolutně tak nerespektuje pravidla o jejich nešíření,“ zdůraznil americký prezident.
Putin ve svém středečním projevu vyhlásil částečnou mobilizaci, která by se mohla týkat až 300 tisíc rezervistů, a podpořil plán připojit část Ukrajiny k Rusku. Západu také naznačil, že je připraven na obranu Ruska použít jaderné zbraně. „Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést,“ okomentoval to Biden. Putinovy nové jaderné hrozby vůči Evropě podle šéfa Bílého domu ukázaly „bezohledné ignorování“ odpovědnosti Ruska jakožto signatáře Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
„Rusko nyní povolává další vojáky, aby se přidali k bojům. Kreml organizuje falešná referenda, a snaží se tak o anexi dalších částí Ukrajiny – další zásadní porušení Charty OSN. A svět by tyto činy měl jasně vidět. Putin sice tvrdí, že musel jednat, protože Rusko bylo ohroženo, ale Rusko nikdo neohrožoval a nikdo jiný než Rusko nevyvolal tento konflikt,“ dodal ve svém projevu Biden. Poznamenal také, že ze zpráv o ruských útocích na ukrajinské civilisty mrazí.
Biden rovněž přislíbil, že Spojené státy budou stát při Ukrajině. „Budeme stát v solidaritě proti ruské agresi, tečka,“ akcentoval Biden.
Zatímco Rusko „nezodpovědně vyhrožuje“, Čína podle Bidena provádí „bezprecedentní zbrojení“ a Severní Korea nadále „hrubě porušuje sankce OSN“. Americký prezident také zdůraznil, že nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, a řekl, že nejlepší cestou, jak toho docílit, je skrze diplomacii.
Vyslovil se také pro reformu Rady bezpečnosti OSN. Ta by se podle něj měla zdržet používání veta. Poznamenal, že nejmocnější orgán OSN musí zůstat důvěryhodný a efektivní. „Proto Spojené státy rovněž podporují zvýšení počtu stálých i nestálých zástupců v radě,“ řekl. Stálá místa v Radě bezpečnosti by podle něj měly získat země z Afriky, Latinské Ameriky a Karibiku.
Americký prezident také přislíbil dodatečných 2,9 miliardy dolarů (72 miliard korun) na řešení nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině a dopady změny klimatu. Jde o navýšení amerického příspěvku na zajištění potravinové bezpečnosti ve světě v návaznosti na 6,9 miliardy dolarů, které USA již letos na tento účel vyčlenily, píše agentura Reuters.
Scholz: Ruská válka je čirý imperialismus
Podle německého kancléře válka na Ukrajině znamená návrat „čirého imperialismu“ do mezinárodních vztahů. To podle něj ohrožuje nejen mír v Evropě, ale všude na světě. „To je důvod, proč nepřijmeme mír diktovaný Ruskem,“ uvedl Scholz s tím, že Německo bude i nadále podporovat Ukrajinu finančně, hospodářsky, humanitárně i vojensky.
Ruský prezident Vladimir Putin se vzdá svých imperiálních ambicí, až si přizná, že nemůže válku proti Ukrajině vyhrát, míní. Podle šéfa německé vlády ničí Putin svým počínáním nejen Ukrajinu, ale i svou vlastní zem.
Berlín se pokusí stát členem Rady bezpečnosti, oznámil Scholz
Německá vláda uspořádá v Berlíně 25. října mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny a chce zemi pomoci s „obrovskými náklady na obnovu“.
Kancléř také vybídl k prošetření a potrestání válečných zločinů v Mariupolu či ve městech v okolí Kyjeva, ze kterých je podezřelá ruská armáda.
Scholz ve svém projevu opakovaně vyzval k zachování mezinárodního řádu založeného na Chartě OSN. Volá po reformě fungování Rady bezpečnosti OSN (RB OSN), během projevu také potvrdil zájem Německa kandidovat na post nestálého člena RB OSN a úmysl stát se v budoucnosti stálým členem. „Žádám vás, abyste podpořili naši kandidaturu, kandidaturu země, která ctí zásady Spojených národů a hledá a nabízí spolupráci,“ řekl Scholz.
Duda vyzval lídry Afriky i Asie k jasnému odsouzení invaze
Před Scholzem vystoupil polský prezident Duda či japonský premiér Kišida. Podle Dudy o válce v Rusku rozhodli lidé vedení imperiálním pocitem a nacionalistickou a koloniální hrdostí. „Jen několik málo nejodvážnějších Rusů se postavilo proti válce,“ poznamenal Duda. Válka na Ukrajině musí skončit porážkou agresora, uvedl polský prezident. Podle něj Moskva v jistém smyslu již prohrála, protože se jí nepodařilo zlomit Ukrajinu a její lid.
K jednoznačnému postoji proti ruské agresi vyzval polský prezident také představitele státu v Africe, Asii a na Blízkém východě. „Není to regionální válka,“ řekl Duda s tím, že konflikt má celosvětový rozměr.
Poukázal například na ničivé dopady ruské agrese na ukrajinské zemědělství, které zásobuje svými komoditami mnohé chudší země. Podle něj Moskva úmyslně ničí ukrajinské zemědělství, aby ztížila zásobování potravinami ve světě. Státy OSN vyzval ke zvýšení tlaku na Rusko a jeho spojence, například Bělorusko.
Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval na Putinovo rozhodnutí o vyhlášení částečné mobilizace. Považuje ho za chybu. „Jeho rozhodnutí je špatnou zprávou pro ruský lid, mladé lidi a zvýší izolaci jeho země,“ řekl podle agentury Reuters Macron v New Yorku, kde se účastní setkání v souvislosti s Valným shromážděním OSN.
Mobilizaci za známku slabosti označily předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britská premiérka Liz Trussová, které se sešly na okraj Valného shromáždění OSN. „Ruská invaze selhává,“ uvedly ve společném prohlášení. Zdůraznily, že EU ani Británie nesleví ze svého společného závazku dále podporovat Kyjev.
„Putin se znovu uchyluje k neúspěšné strategii. Hrozbou použití jaderných zbraní se snaží zastrašit Ukrajinu a všechny země, které ji podporují. Ale neuspěje. Selhal předtím a selže i znovu,“ okomentoval vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnost Josep Borrell.
Vyhrožování jadernými zbraněmi je nepřijatelné, řekl Kišida
Podle japonského premiéra Kišidy útok Ruska, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, ohrozil důvěryhodnost tohoto orgánu. Podle něj nelze ruský útok tolerovat.
Japonský politik rovněž apeloval na zachování mezinárodního řádu postaveného na právu a společných pravidlech. Za nepřijatelné označil také ruské hrozby o použití jaderných zbraní.
