Rusko donutilo válčit na Ukrajině desítky Indů

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Indické dělníky převážně z chudých poměrů se Rusům podařilo nalákat na příslib slušně placeného zaměstnání „s občasnou výpomocí v ruské armádě“, uvádí BBC. „Náboroví agenti“ podle ní uzavřeli zavádějící smlouvy s muži mezi 19 a 35 lety pracujícími v Indii, Dubaji i Rusku.

Muži se ale místo toho dostali buď do první linie ruské invaze, nebo do Moskvou okupovaných částí Ukrajiny. Tam s minimálním tréninkem operovali s nášlapnými minami, útočnými drony, raketami nebo navigovali útoky odstřelovačů, uvádí britská stanice.

Takové nelegální nasazení dosud nepřežilo devět Indů, píše BBC. Indické úřady podle ní mezitím zatkly devatenáct lidí za obchodování s lidmi.

Útěk svépomocí

Navrácení mužů z bojových linií řešil mimo jiné indický premiér Naréndra Módí na červencové návštěvě Moskvy. Kreml mu tehdy skutečně slíbil, že to zajistí. To se dosud podařilo jen zčásti. Pětačtyřicet mužů je zpět v Indii, zatímco sedmatřicet jich je dál proti své vůli na Ukrajině, připomíná BBC.

Některým z oklamaných „vojáků“ se už z fronty podařilo podle stanice utéct svépomocí. V případě Rádži Patana, naverbovaného příslibem studia na neexistující univerzitě, to bylo s pomocí velitele jeho jednotky. Patan se poté usadil v Moskvě, kde pomáhá podobně podvedeným krajanům se z fronty dostat.

Tím je stále i Urgen Tamang, nasazený v invazi na jihu Ukrajiny. „Panikařím, prosím, zachraňte mě. Nevím, jestli se domů vrátím v pořádku, anebo v bedně,“ napsal ve vzkaze zaslaném BBC.

Jeho obavy jsou opodstatněné, jak dokládá zážitek Sunila Karwy, elektrikáře z Rádžasthánu, který už se domů z Ukrajiny v pořádku dostal. Jeho známý z vedlejší vesnice, také podvodně naverbovaný, takové štěstí neměl: „Poslali ho znovu do první linie patnáct dní poté, co se v boji zranil. Na bitevním poli omdlel a teď je ochrnutý,“ uvedl Karwa pro BBC.

Ruská kritika indické pomoci Kyjevu

Indie má s Ruskem dlouhodobě dobré vztahy. Moskva ale v poslední dobou kritizuje, že indický průmysl dál nepřímo dodává Kyjevu dělostřeleckou munici, připomíná server Kyiv Independent.

Zákulisní kritika dodávek munice Ukrajině může mít vliv právě i na rychlost návratu podvodně naverbovaných Indů.

Tři indičtí představitelé řekli Reuters, že Kreml „nastolil tuto otázku nejméně při dvou příležitostech, včetně červencového setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a jeho indického protějšku“. Jiné zdroje pak zdůraznily, že Indie vyrábí malý zlomek z celkové munice používané Ukrajinou.

Indie na jedné straně veřejně tvrdí, že neposlala ani neprodala dělostřelecké granáty přímo Ukrajině, uvádí Kyiv Independent. Na straně druhé je ale několik zdrojů agentury Reuters uvádějících, že Dillí „nepodniklo žádné kroky k omezení dodávek“ do evropských zemí, odkud je pak munice odkloněna na Ukrajinu, píše server.

Jeden z úředníků uvedl, že to je méně než jedno procento zbraní dovezených Kyjevem od začátku otevřené ruské agrese. Agentura Reuters konstatovala, že nedokáže ověřit, zda byla indická munice prodána nebo darována Kyjevu evropskými partnery, ale předpokládá se, že mezi země dodávající na Ukrajinu zbraně vyrobené v Indii patří Česko a Itálie.

Indie na rozcestí

Indický premiér Módí se nechal v červenci v Moskvě slyšet, že „konec války nezajistí Ukrajině válčení, ale mír“. Za vřelé setkání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v den ruského útoku na ukrajinskou nemocnici sklidil kritiku Západu i ukrajinských představitelů.

O měsíc později navštívil Módí Kyjev. Podle analytiků se k tomu rozhodl mimo jiné proto, aby vyvážil „okázalou vřelost s Moskvou“. V ukrajinské metropoli pak vyzval k ukončení bojů, dialogu obou stran a „nalezení cesty z krize“.

Indické lavírování mezi Ruskem a Ukrajinou doplňuje také deklarovaný ukrajinský zájem o prohloubení spolupráce s Dillí. Indie mimo jiné posílá Kyjevu humanitární pomoc, připomněl před časem pro ČT24 Jiří Krejčík z Filozofického ústavu Akademie věd ČR.

Podle něj Indie jeví snahu svým způsobem mezi Ruskem a Ukrajinou prostředkovat hovory o ukončení konfliktu. Jak ale uvádí list The Insider, kroky Dillí jsou v tomto směru dosti nejednoznačné – a to možná úmyslně. Podle Krejčíka se skutečně nedá čekat, že by Indie odsoudila ruskou invazi. „Zároveň tam ale vždy byly nepřímé narážky a odsudky vůči Rusku,“ doplnil Krejčík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 53 mminutami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...