Rusko donutilo válčit na Ukrajině desítky Indů

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Indické dělníky převážně z chudých poměrů se Rusům podařilo nalákat na příslib slušně placeného zaměstnání „s občasnou výpomocí v ruské armádě“, uvádí BBC. „Náboroví agenti“ podle ní uzavřeli zavádějící smlouvy s muži mezi 19 a 35 lety pracujícími v Indii, Dubaji i Rusku.

Muži se ale místo toho dostali buď do první linie ruské invaze, nebo do Moskvou okupovaných částí Ukrajiny. Tam s minimálním tréninkem operovali s nášlapnými minami, útočnými drony, raketami nebo navigovali útoky odstřelovačů, uvádí britská stanice.

Takové nelegální nasazení dosud nepřežilo devět Indů, píše BBC. Indické úřady podle ní mezitím zatkly devatenáct lidí za obchodování s lidmi.

Útěk svépomocí

Navrácení mužů z bojových linií řešil mimo jiné indický premiér Naréndra Módí na červencové návštěvě Moskvy. Kreml mu tehdy skutečně slíbil, že to zajistí. To se dosud podařilo jen zčásti. Pětačtyřicet mužů je zpět v Indii, zatímco sedmatřicet jich je dál proti své vůli na Ukrajině, připomíná BBC.

Některým z oklamaných „vojáků“ se už z fronty podařilo podle stanice utéct svépomocí. V případě Rádži Patana, naverbovaného příslibem studia na neexistující univerzitě, to bylo s pomocí velitele jeho jednotky. Patan se poté usadil v Moskvě, kde pomáhá podobně podvedeným krajanům se z fronty dostat.

Tím je stále i Urgen Tamang, nasazený v invazi na jihu Ukrajiny. „Panikařím, prosím, zachraňte mě. Nevím, jestli se domů vrátím v pořádku, anebo v bedně,“ napsal ve vzkaze zaslaném BBC.

Jeho obavy jsou opodstatněné, jak dokládá zážitek Sunila Karwy, elektrikáře z Rádžasthánu, který už se domů z Ukrajiny v pořádku dostal. Jeho známý z vedlejší vesnice, také podvodně naverbovaný, takové štěstí neměl: „Poslali ho znovu do první linie patnáct dní poté, co se v boji zranil. Na bitevním poli omdlel a teď je ochrnutý,“ uvedl Karwa pro BBC.

Ruská kritika indické pomoci Kyjevu

Indie má s Ruskem dlouhodobě dobré vztahy. Moskva ale v poslední dobou kritizuje, že indický průmysl dál nepřímo dodává Kyjevu dělostřeleckou munici, připomíná server Kyiv Independent.

Zákulisní kritika dodávek munice Ukrajině může mít vliv právě i na rychlost návratu podvodně naverbovaných Indů.

Tři indičtí představitelé řekli Reuters, že Kreml „nastolil tuto otázku nejméně při dvou příležitostech, včetně červencového setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a jeho indického protějšku“. Jiné zdroje pak zdůraznily, že Indie vyrábí malý zlomek z celkové munice používané Ukrajinou.

Indie na jedné straně veřejně tvrdí, že neposlala ani neprodala dělostřelecké granáty přímo Ukrajině, uvádí Kyiv Independent. Na straně druhé je ale několik zdrojů agentury Reuters uvádějících, že Dillí „nepodniklo žádné kroky k omezení dodávek“ do evropských zemí, odkud je pak munice odkloněna na Ukrajinu, píše server.

Jeden z úředníků uvedl, že to je méně než jedno procento zbraní dovezených Kyjevem od začátku otevřené ruské agrese. Agentura Reuters konstatovala, že nedokáže ověřit, zda byla indická munice prodána nebo darována Kyjevu evropskými partnery, ale předpokládá se, že mezi země dodávající na Ukrajinu zbraně vyrobené v Indii patří Česko a Itálie.

Indie na rozcestí

Indický premiér Módí se nechal v červenci v Moskvě slyšet, že „konec války nezajistí Ukrajině válčení, ale mír“. Za vřelé setkání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v den ruského útoku na ukrajinskou nemocnici sklidil kritiku Západu i ukrajinských představitelů.

O měsíc později navštívil Módí Kyjev. Podle analytiků se k tomu rozhodl mimo jiné proto, aby vyvážil „okázalou vřelost s Moskvou“. V ukrajinské metropoli pak vyzval k ukončení bojů, dialogu obou stran a „nalezení cesty z krize“.

Indické lavírování mezi Ruskem a Ukrajinou doplňuje také deklarovaný ukrajinský zájem o prohloubení spolupráce s Dillí. Indie mimo jiné posílá Kyjevu humanitární pomoc, připomněl před časem pro ČT24 Jiří Krejčík z Filozofického ústavu Akademie věd ČR.

Podle něj Indie jeví snahu svým způsobem mezi Ruskem a Ukrajinou prostředkovat hovory o ukončení konfliktu. Jak ale uvádí list The Insider, kroky Dillí jsou v tomto směru dosti nejednoznačné – a to možná úmyslně. Podle Krejčíka se skutečně nedá čekat, že by Indie odsoudila ruskou invazi. „Zároveň tam ale vždy byly nepřímé narážky a odsudky vůči Rusku,“ doplnil Krejčík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
před 12 mminutami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 40 mminutami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 7 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení v Myanmaru si vyžádalo přes dva tisíce obětí

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump „nežertuje“ o třetím prezidentském mandátu

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.
před 7 hhodinami
Načítání...