Republikáni získali většinu ve Sněmovně reprezentantů. Mohla by být nejtěsnější od začátku století

1 minuta
Události: Američtí republikáni získali těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů
Zdroj: ČT24

Sněmovna reprezentantů je republikánská, vyplývá z projekcí amerických médií. Sčítání po amerických volbách, které se uskutečnily 8. listopadu, jim podle nich přiřklo rozhodující 218. mandát. Demokratická strana jich zatím má 211, ale republikánské vítězství již je nezvratné.

Kontrolu nad dolní komorou amerického Kongresu republikánům zajistil výsledek v kalifornském 27. volebním obvodu. Ve sněmovně jej bude zastupovat republikánský kandidát – 46letý bývalý příslušník námořnictva Mike Garcia.

Republikánská strana by letos mohla získat nejméně přesvědčivou většinu za poslední dvě dekády. V roce 2001 měli republikáni o devět křesel více než demokraté, přičemž byli ve 435členné dolní komoře dva nezávislí kongresmani.

Přesto republikáni po dvou letech dominance demokratů, kteří měli rozhodující slovo v obou komorách – byť v Senátu nejtěsnějším možným způsobem – získávají ve Washingtonu větší slovo. Budou mít více možností, jak ovlivnit zákonodárný proces. Je také možné, aby skrze parlamentní výbory zahájili sérii vyšetřování proti administrativě i rodině demokratického prezidenta Joea Bidena.

V hledáčku některých republikánů je především podnikání prezidentova syna Huntera, ale i okolnosti loňského chaotického stažení americké armády z Afghánistánu nebo původ pandemie covidu-19, uvádí agentura AP.

Ztráta demokratické většiny v dolní komoře Kongresu znamená, že v jejím čele končí Nancy Pelosiová. Republikáni na post nominovali Kevina McCarthyho, který byl dosud lídrem republikánské menšiny. Formálně se volba nového předsedy bude konat v lednu. Pelosiová ve čtvrtek rovněž oznámila, že nebude usilovat o znovuzvolení do čela demokratické frakce.

Sám Joe Biden ovšem republikánům k úspěchu ve sněmovně pogratuloval a slíbil jim spolupráci. „Američané od nás chtějí výsledky. Budu spolupracovat s kýmkoliv, republikánem i demokratem, kdo se mnou bude ochotný konat pro americký lid,“ uvedl.

Republikáni již avizovali své zahraničněpolitické cíle, kterých chtějí díky většině ve sněmovně dosáhnout. Podle Michaela McCaula, který zřejmě povede zahraniční výbor, bude Kongres chtít podrobné informace o vojenské pomoci směřující na Ukrajinu, i když ujistil, že republikáni nemají ambici ztlumit podporu země, která čelí ruské agresi. Soustředit se chce také na Čínu.

„Právě teď poměřujeme síly s komunistickou Čínou. Je naším hlavním soupeřem a pravděpodobně největší hrozbou pro národní bezpečnost,“ řekl McCaul agentuře Reuters.

Senát zůstává demokratům, republikány čeká rozhodování o Trumpově kandidatuře

Americká média nicméně poukazují na to, že tyto volby jsou úspěchem spíše pro demokraty, kteří si zachovali kontrolu nad Senátem a předešli „rudé vlně“ republikánů, kteří podle předvolebních průzkumů měli získat většinu v obou komorách Kongresu.

S blížícími se prezidentskými volbami v roce 2024 Republikánská strana také čelí rozhodnutí, zda zachovat širokou podporu bývalému prezidentu Donaldu Trumpovi, který již oznámil, že bude do nejvyššího úřadu znovu kandidovat. Trumpem podporovaní kandidáti 8. listopadu ve voličích neprobudili takovou míru sympatie, která by zahnala vnitrostranické pochyby.

„Nezískali jsme dostatečnou podporu mezi nezávislými a umírněnými republikánskými voliči, protože mají dojem, že ve vedení naší strany panuje chaos a negativita,“ řekl listu The New York Times Mitch McConnell, který byl ve středu zvolen šéfem republikánské menšiny v Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...