Rakety zasáhly přístav v Oděse. Útok přišel krátce po podpisu dohody o vývozu obilí

Nahrávám video

Přístav v ukrajinské Oděse poškodil raketový útok. Přišel krátce poté, co vznikla dohoda umožňující vývoz ukrajinského obilí po černomořských námořních trasách. Kyjev následně vyzval mezinárodní společenství a také Turecko, aby zajistily, že Rusko skutečně splní to, k čemu se zavázalo. Na Ukrajině zatím pokračují pozemní boje. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) i britského ministerstva obrany se ruské síly připravují na obranu Chersonské oblasti, kterou nyní téměř celou kontrolují, očekává se však ukrajinská protiofenzíva. Podle zpravodajských informací britského ministerstva obrany je ale ohroženo ruské zásobování západně od řeky Dněpr. Ukrajinci podle Londýna podnikli další útoky na klíčový most přes ni.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

V pátek Ukrajina a Rusko souhlasily s dohodou, která má zajistit bezpečný vývoz obilí Černým mořem z ukrajinských přístavů Čornomorsk, Južne a Oděsa. Den poté se stal přístav v Oděse terčem raketového útoku, ukrajinská armáda z něj viní Rusy.

„Nepřítel zaútočil na oděský obchodní přístav střelami Kalibr,“ uvedlo operační velitelství ukrajinské armády v jižním regionu. Armáda tvrdí, že na Oděsu mířily čtyři rakety, z nichž dvě se podařilo sestřelit, zbylé dvě zasáhly přístav. Podle mluvčího vojska ale nezpůsobil úder velké hmotné škody.

Zasažena byla čerpací stanice a několik domů v okolí přístavu zachvátil požár. Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalie Humenjuková oznámila, že střely nezasáhly skladiště obilí a nejsou hlášeny žádné oběti.

Gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko však později podle ruskojazyčné stanice BBC oznámil, že úder na přístav se neobešel bez raněných. Jejich počet neupřesnil.

Turecký ministr obrany Hulusai Akar zase podle agentury AP řekl, že hovořil s ukrajinskými představiteli a že jedna z raket podle nich zasáhla silo a další dopadla nedaleko. Neovlivnilo to prý nicméně nakládky v přístavu. 

Útok na přístav den po příslibu bezpečného koridoru

Kyjev vyzval Turecko a OSN, aby přinutily Rusko, aby splnilo to, k čemu se v dohodě zavázalo.  „V případě nesplnění (slibů) Rusko ponese plnou odpovědnost za globální potravinovou krizi,“ napsal na Twitteru mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. Moskva ovšem celou dobu války odmítá, že by byla odpovědná za potravinovou krizi, kterou by měl vývoz zablokovaného ukrajinského obilí pomoci vyřešit.

Ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov ale zároveň ujistil, že Ukrajina dál počítá s tím, že obilí bude moci vyvézt. „Pokračují technické přípravy na zahájení exportu zemědělských produktů z našich přístavů,“ oznámil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že útok demonstruje, že si Rusko najde způsob, jak neplnit dohodu o vývozu obilí. „To dokazuje jediné: bez ohledu na to, co Rusko říká a slibuje, najde způsob, jak to nesplnit,“ řekl ve videu zveřejněném na síti Telegram.

Incident odsoudila také americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková. Považuje jej za pobuřující. „Kreml dál používá potraviny jako zbraň. Rusko musí být přivedeno k zodpovědnosti,“ zdůraznila.

Obdobně reagoval i generální tajemník OSN António Guterres, který útok na Oděsu „jednoznačně odsoudil“, a šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Zaútočit na cíl, který je klíčový pro vývoz obilí, jen den po podepsání dohody v Istanbulu je obzvlášť zavrženíhodné a znovu to ukazuje naprostou neúctu Ruska k mezinárodnímu právu a závazkům,“ uvedl.

Turecký ministr obrany informoval, že mu ruští představitelé oznámili, že s raketovým útokem na Oděsu nemají nic společného a že záležitost detailně zkoumají. „To, že se takový incident odehrál hned poté, co byla včera uzavřena dohoda, nás velice znepokojuje,“ dodal Akar.

Později však ruský poslanec a novinář Jevgenij Popov v pořadu BBC Newshour přiznal, že nálet podnikly ruské síly. Cílem podle něj byly protilodní střely Harpoon americké výroby nalézající se v přístavu. „Mají základnu v Oděse a my je zničili. Neporušili jsme istanbulskou dohodu. Jen jsme ničili vojenské zařízení Ukrajiny a uděláme to znova,“ dodal podle BBC.

Rusové na jihu připravují obranu

Na jihu Ukrajiny se podle ISW připravují Rusové na očekávanou ukrajinskou protiofenzívu. V pátek se neúspěšně pokusili postoupit z Chersonské oblasti, kterou většinou ovládají, směrem do Mykolajivské oblasti. Analytici upozornili, že ruští vojáci také zaminovávají břehy řeky Inhulec poblíž měst Snihurivka a Zelenodolsk.

Podle britského ministerstva obrany hodlají Rusové použít Inhulec jako přirozenou obrannou linii a rozmístili k ní dělostřelectvo. Londýn se ovšem domnívá, že Rusům hrozí problémy se zásobováním jednotek západně od Dněpru. Podařilo se jim sice opravit Antonivský most poškozený ukrajinským útokem, ale Ukrajinci podnikli další údery. Přesto byl podle zpravodajských informací britského ministerstva v pátek most „téměř jistě otevřen pro část dopravy“.

„Kdyby byl znemožněn přechod Dněpru a ruské síly v Chersonu odříznuty, byl by to pro Rusko velký vojenský i politický neúspěch,“ uvedlo ministerstvo.

Ukrajinci navíc v sobotu zasáhli Darivskyj most přes řeku Inhulec. „Je to pokračování operace, jejímž cílem je odříznutí chersonské skupiny Rusů od zásobování. Každý most je slabým místem pro logistiku a naše ozbrojené síly umně ničí systém nepřítele. Toto ještě není osvobození Chersonu, ale vážný přípravný krok tímto směrem,“ napsal na Facebooku poradce gubernátora Chersonské oblasti Serhij Chlaň.

Představitel ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov podle agentury TASS připustil, že Ukrajinci Darivskyj most ostřelovali a že dostal několik zásahů, ale zároveň tvrdí, že není strategicky významný.

Ostřelování hlásí Mykolajiv, Charkov i Kirovohrad

Terčem ruského útoku nebyla jen Oděsa. Také město Mykolajiv bylo podle starosty Oleksandra Senkevyče ráno cílem ostřelování. V půl páté místního času byly ve městě slyšet silné výbuchy, citovala jej agentura Ukrinform. Předběžně se ale útok obešel bez obětí.

Zprávy o masivním ostřelování z tohoto jihoukrajinského přístaviště přicházely v posledních týdnech opakovaně. Sirény signalizující letecký poplach se v noci na sobotu rozezněly po celé Ukrajině s výjimkou Chersonské oblasti a Krymu, upozornil web The Kyiv Independent.

Terčem ostřelování byl i Charkov, podle starosty Ihora Terechova bylo slyšet několik silných výbuchů v centru města. Šéf oblastní správy Oleh Synehubov uvedl, že útok cílil pouze na civilní infrastrukturu, konkrétně na ekonomickou vysokou školu a obytný dům.

Podle šéfa oblastní správy Kirovohradské oblasti Andrije Rajkovyče zahynuli nejméně tři lidé a další utrpěli zranění při raketovém útoku. Jeho cílem byla vojenská základna, ale i železniční infrastruktura v regionu. Mezi obětmi je jeden voják, dále zahynuli dva členové ochranky transformátorové stanice, řekl Rajkovyč.

Denně umírá 30 ukrajinských vojáků, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident řekl v rozhovoru pro The Wall Street Journal, že každý den bojů padne asi třicet ukajinských vojáků. O dalších zhruba 250 lidí denně přichází armáda kvůli zraněním. „Můžu vám to říct přesně, protože s tím žiju každý den,“ prohlásil při poskytování rozhovoru Zelenskyj, zatímco kontroloval na svém mobilním telefonu data od ukrajinské armády.

Oproti červnu je to ovšem výrazné zlepšení. Tehdy připouštěli ukrajinští představitelé, že každý den padne sto až dvě stě jejich vojáků.

Změna jde podle Zelenského ruku v ruce s dodávkami nových zbraní ze Západu, zejména salvovými raketomety HIMARS a houfnicemi s ráží 155 milimetrů. Dříve Rusové vypálili asi dvanáct tisíc dělostřeleckých granátů denně, zatímco Ukrajinci mohli odpovědět asi jen tisíci až dvěma tisíci granáty. V současnosti ale Ukrajina dokáže vypálit přibližně šest tisíc granátů každý den, zatímco Rusko se začíná potýkat s nedostatkem munice i vojáků, sdělil Zelenskyj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 1 mminutou

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 42 mminutami

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 53 mminutami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko má pět scénářů rozšíření války, prohlásil Zelenskyj

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.
před 1 hhodinou

Airbus rozšíří závod v Seville pro přestavbu civilních letadel na vojenská

Společnost Airbus otevře do konce roku 2027 ve španělské Seville centrum pro přestavbu civilních letadel na tankovací stroje A330 MRTT. Firma tím reaguje na rostoucí globální poptávku po vojenských letounech v souvislosti se zvyšujícími se investicemi do obrany.
před 1 hhodinou

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 3 hhodinami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...